(Jednání pokračovalo v 17.45 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak vidím, že jednotlivé kluby už se scházejí. Předpokládám, že se všichni dostaví do jednací síně. Ještě počkám na zástupce vlády - ale protože tady mám jak místopředsedu vlády, tak předkladatele, myslím, že můžeme začít.
Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 15 a tím je
15.
Vládní návrh zákona trestní zákoník
/sněmovní tisk 744/ - druhé čtení
Tento návrh zákona jsme projednávali ve druhém čtení na 45. schůzi, kdy jsme po obecné rozpravě návrh vrátili ústavněprávnímu výboru k novému projednání. Ústavněprávní výbor návrh zákona znovu projednal a jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 744/2.
Táži se pana místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti Pavla Němce, zda se chce v úvodu vyjádřit. Ano. Máte slovo, pane místopředsedo.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych uvedl ve druhém čtení návrh trestního zákoníku. Jak už uvedl pan místopředseda Poslanecké sněmovny, tento návrh byl opětovně projednáván v ústavněprávním výboru a doznal některých změn a doplnění.
Chtěl bych úvodem poděkovat ústavněprávnímu výboru za pečlivé projednání tohoto vládního návrhu zákona, a to jmenovitě předsedkyni ústavněprávního výboru poslankyni Vlastě Parkanové a zpravodaji tohoto sněmovního tisku poslanci Pospíšilovi.
Tento vládní návrh doznal několik změn v ústavněprávním výboru a já bych si dovolil krátce tyto změny okomentovat, protože to jsou změny, se kterými lze vyslovit souhlas a které se domnívám, že by měly zajistit určitou širší podporu tohoto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, tak aby byl získán potřebný počet hlasů. A nejenom potřebný počet hlasů, ale počet hlasů, který by slušel tomuto významnému kodexu.
Za prvé ústavněprávní výbor reagoval na určité pochybnosti, které panovaly na plénu Poslanecké sněmovny ohledně navrhovaného formálního pojetí trestného činu. Právě proto, aby byly rozptýleny pochybnosti, které byly vznášeny i v prvém čtení v Poslanecké sněmovně, tak ústavněprávní výbor se souhlasem předkladatele doplnil toto formální pojetí o tzv. materiální korektiv v podobě výkladového pravidla, které stanoví, jakým způsobem mají být vykládány znaky trestného činu. Tedy podle tohoto pravidla bude moci být jako trestný čin považován jen čin společensky škodlivý. Toto výkladové pravidlo má zajistit, aby nedocházelo na základě formálního pojetí k trestnímu stíhání v bagatelních případech.
Další debata, která se odvinula v ústavněprávním výboru, se věnovala přísnosti a rozsahu postihu majetkových a hospodářských trestných činů, kde bylo poukazováno zejména na malý rozdíl trestních sazeb u těchto činů a trestných činů proti životu a zdraví, nikoliv však u základních trestních sazeb, ale pouze u nejvyšších horních sazeb trestu odnětí svobody, u okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby, což zcela neodpovídá jednoznačné prioritě trestných činů proti životu a zdraví. V důsledku toho byly navrženy určité korekce v ústavněprávním výboru a předkladatel s nimi vyslovuje rovněž souhlas.
Další změna, která byla v ústavněprávním výboru odsouhlasena a je navržena plénu Poslanecké sněmovny, se týká vypuštění zvláštní skutkové podstaty trestného činu usmrcení na žádost, tedy té části, které se říká eutanazie. Já bych chtěl říci, že jsem nadále přesvědčen, že je opravdu velký rozdíl mezi závažností trestného činu vraždy, například v případě, že prostě si někdo na někoho počká a připraví ho úmyslně o život, nebo v případě, že někdo někoho usmrtí na žádost. Zde musím konstatovat právě v zájmu toho, že je třeba poměřovat určité hodnoty, a jednou hodnotou je pro mne to, aby práce na novém trestním zákonu nebyly zahozeny, hovořil jsem o tom, že to byla štafeta, kde si kolík předávali jednotliví ministři spravedlnosti. Na druhou stranu ustanovení sice, které považuji za správné, nicméně některým poslancům znemožňuje podpořit takovýto návrh zákona.
***