(18.00 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
A nyní ke konkrétním změnám. První změna, která je pouze drobná, ale z mého pohledu fatální, je úprava toho, jak má být vnímán trestný čin. Nová úprava předložená v původní podobě z dílny Ministerstva spravedlnosti v zásadě počítala s tím, že přejdeme na ryze formální pojetí trestného činu. Co to v praxi znamená? Znamená to, že každé jednání, které splní znaky uvedené v zákoně, bude trestným činem, bez toho, že by se zkoumalo, zda v té konkrétní věci ten pachatel jednal řekněme v rozporu s dobrými mravy, společensky škodlivě, nebo jinými slovy společensky nebezpečně. To znamená, vůbec není při formálním pojetí podstatné, nakolik tím konkrétním jednáním pachatel způsobuje jednání společensky škodlivé. My si myslíme, že takováto výrazná změna ve vztahu k české právní tradici i ve vztahu k tomu, jak rozhodují orgány činné v trestním řízení a potažmo česká trestní justice, by nebyla příliš dobrá a v praxi by mohla způsobit určité problémy. I když lze přijmout myšlenku autorů zákona, že ono formální pojetí z pohledu právní teorie je možná čistší a možná modernější.
Jsem proto rád, že se podařilo najít kompromis, který v zásadě zachovává sice materiální pojetí trestného činu, to znamená, že trestným činem je každé jednání, jehož znaky jsou obsaženy v zákoně, ale doplňujeme - a to je to, co přináší ústavněprávní výbor - takzvané interpretační pravidlo, které říká, že takovýto čin musí být společensky škodlivý, to znamená jistá interpretace pro orgány činné v trestním řízení a pro soudy zde je obsažena. To si myslím, že je kompromis, který v praxi zabrání tomu, aby bagatelní věci, věci, které nemají žádnou společenskou škodlivost či nebezpečnost, musela česká justice nebo orgány činné v trestním řízení řešit.
Druhou věcí, kterou navrhuje ústavněprávní výbor a která přináší relativně opět výraznou změnu, je redukce případů, kdy určité jednání, které je posuzováno jako přestupek, by při recidivě mělo být posuzováno jako trestný čin. Jinými slovy, pokud někdo spáchá opakovaně přestupek, například přestupek majetkový, tak by podle nové platné právní úpravy již páchal trestný čin. Já zde říkám na tomto místě, dámy a pánové, že ideově, teoreticky, proti této právní úpravě nemám námitek. Ona platí v některých státech Evropské unie; je to věc, která někde funguje lépe, někde funguje hůře, a je možné ji též mít v našem platném právním řádu. Já jsem však rád, že ústavněprávní výbor přijal moji myšlenku, že v tuto chvíli zavádět takovéto trestání přestupku soudem by znamenalo v praxi kolaps české trestní justice.
Dámy a pánové, ono by totiž v praxi šlo o několik tisíc případů, které by najednou napadly na českou justici. Vezměte si, jak neustále diskutujeme o tom, jak česká justice rozhoduje pomalu, někdy i nekvalitně, jak nemá sílu a čas řešit složité trestní případy, hospodářské trestné činy atd. A teď si vezměte, že by do takového stavu v tuto chvíli napadly tisíce zcela bagatelních trestných činů. Co by to v praxi znamenalo? Znamenalo by to, že by soudce, který je dnes hodnocen "od kusu", od čárky, kolik udělá případů, na prvním místě řešil takovéto bagatelní trestné činy, aby splnil svoji "měsíční dávku", aby dostal ony čárky. Složité trestní kauzy, například hospodářské trestné činy, by bohužel byly řešeny ještě pomaleji, než jsou řešeny dnes.
Já říkám, a jsem rád, že ústavněprávní výbor přijal tento názor, že přesun přestupků do justiční agendy je v zásadě možný, ale za jiné situace, než v jaké se nachází česká justice. Pojďme provést reformu české justice, zrychleme řízení, přijměme nový trestní řád, který umožní nové odklony, umožní například dohodu o druhu a výši trestu, a pak pojďme přestupky přesunout případně do roviny justice, ale v tuto chvíli si myslím, že by to nebylo nejšťastnější.
Dámy a pánové, to je další změna, kterou jsem zde chtěl zmínit.
Pouze okrajově říkám, že došlo ke zpřesnění některých skutkových podstat. To máte v usnesení uvedeno, nechci o tom dále hovořit. Co však je důležité, je to, že došlo k omezení některých hospodářských trestných činů. To je také složitá věc, dámy a pánové, a velmi filozofická z pohledu právníka. Samozřejmě, právníci se neustále přou o to, kde je hranice mezi trestním právem, správním právem a civilním právem, řečeno zjednodušeně. A hranice jsou vždy nějakým způsobem pohyblivé a neustále se mění. Měla by se však vždy velmi výrazně zvažovat situace, aby nedošlo k dominanci jednoho typu práva nad jiným typem. Zkrátka a dobře, v našem případě by se mělo zvažovat, zda pro určité protiprávní jednání je vhodné užít instrumentu trestního práva, či zda naopak není vhodné užít instrumentu správního práva nebo práva civilního.
A právě těmito úvahami byli členové ústavněprávního výboru vedeni, pokud si mohu dovolit hovořit za ně, když určité hospodářské trestné činy vypustili z kodexu s tím, že je přenechávají do působnosti práva správního a do působnosti práva civilního. V žádném případě, dámy a pánové, členové ústavněprávního výboru tímto neříkají, že by určité jednání nemělo být potrestáno, nebo dokonce že by bylo správné. To v žádném případě. Ovšem určité věci, určité protiprávní jednání by mělo být postiženo správně - máme zde správní trestání - nebo by mělo být na samotném účastníkovi, aby inicioval žalobu u občanského soudu v rámci občanského soudního řízení a domáhal se ochrany prostředky civilního procesu. To je důvod, proč určité trestné činy byly vypuštěny. Uvedu příklad: nesvolání valné hromady, porušení povinnosti v provozu obchodní společnosti atd. Tam si opravdu myslíme, že by trestní právo nemělo fungovat. Zdůrazňuji, že podobně je tomu i v jiné části Evropy, v jiných evropských státech, kde tyto věci trestním právem kriminalizovány nejsou.
Dámy a pánové, ještě, když dovolíte, bych se zmínil o sladění trestních sazeb. Došlo k určité úpravě trestních sazeb u trestných činů hospodářských a majetkových, naopak došlo, ale to bylo již v původním návrhu, ke zpřísnění postihu trestných činů proti životu a zdraví. Nebudu zapírat, že já osobně bych tresty u trestných činů proti životu a zdraví ještě více zpřísnil, leč jak jsem řekl, je to jakýsi kompromis. Ovšem náš návrh, resp. usnesení ústavněprávního výboru, snižuje určité trestní sazby u majetkových a hospodářských trestných činů tak, aby byla nalezena rovnováha mezi tresty za trestné činy proti životu a zdraví a za trestné činy majetkové a hospodářské. Výbor byl veden snahou vytvořit jistou rovnováhu právě na základě určité společenské nebezpečnosti.
Zmínil bych ještě na okraj, že byl též přijat návrh kolegy Bendy, který účinným způsobem omezuje přípravu jako fázi trestného činu u některých skutkových podstat. Myslím si, že i zde jsme byli vedeni úpravami v některých státech západní Evropy a že to pouze přispěje k tomu, aby trestní právo nebylo zneužíváno a opravdu bylo užito v případě, že dotyčný páchá trestnou činnost.
Jak již bylo řečeno, byla též vypuštěna eutanazie, resp. trestný čin usmrcení na žádost, a tudíž záleží na vás, zda tento návrh podpoříte, či nikoliv.
Dámy a pánové, to je několik bodů, které jsem z pozice zpravodaje považoval za důležité. Považoval jsem za korektní, abyste na ně byli takto explicitně upozorněni, protože uznávám, že usnesení ústavněprávního výboru je relativně složité a rozsáhlé, a je dobré vnímat zvláště ty body, které mají ne přímo politický, ale i jistý mravnostní nebo morální rozměr, a třeba se každý z vás bude rozhodovat podle svého vnitřního uvážení, nikoliv podle doporučení politické strany, které je členem, a proto jsem některé věci takto zde zdůraznil.
Tolik zpráva zpravodaje ke sněmovnímu tisku 744. Já osobně asi navrhnu spojenou rozpravu ještě se sněmovním tiskem 746, což je zákon, který je pouze doprovodný k vládnímu návrhu trestního zákoníku.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se ptám pana zpravodaje - až se usadí - jestli považuje za nutné, abychom rozpravu k těm dvěma tiskům slučovali. Netrvá na svém návrhu.
***