(17.50 hodin)
(pokračuje Kühnl)
Návrh zákona proto upravuje tento institut přípravné služby jako komplex a zároveň dává těm novým vojákům z povolání i určité, byť minimální, finanční zabezpečení.
V zákoně, tak jak je navržen, se nově upravují hodnosti a hodnostní sbory. Rád bych připomněl, že zrušením základní vojenské služby jsme vlastně de facto škrtli z našeho hodnostního systému celý poddůstojnický sbor, svobodníky, desátníky, četaře. Systém, který máme teď, vlastně neodpovídá systému platnému prakticky ve všech aliančních armádách. Proto do zákona 221 zavádíme nové sbory, nebo nově zavádíme hierarchii sborů: poddůstojnický, praporčický, důstojnický, generálský sbor atd., tak aby v poddůstojnickém sboru se ocitla vlastně největší část naší armády, jakási páteř armády, a abychom tak trošku překlopili dosud poněkud obrácenou hodnostní pyramidu v Armádě České republiky.
Novela zákona také stanovuje pravidla pro kariérní řízení, nebo řízení kariér vojáků, pro jejich výběr a přijímání do služebního poměru, přípravu na další výkon služby, jmenování do vyšších hodností, zařazování na služební místa, a to tak, aby služební postup byl garantován právě jenom těm, kteří prokáží největší schopnosti a největší píli. Tomu odpovídá i nově navrhovaný systém platového ohodnocení vojáků. Zjednodušeně řečeno, systém zavádí nebo uvádí do souladu služební, hodnostní a platový postup. To v současném systému nemáme. Služební, hodnostní a platový postup nemusí vždy v současném systému probíhat paralelně. Výsledkem takto nově navrhovaného systému by potom bylo, že služební tarif, tzn. základní složka platu, by byl posílen na úkor pohyblivých složek tak, aby základní složka platu, tarif, dělala větší procento ze skutečného služebního platu vojáka než dosud, a to nějakých 75, možná 85 procent. Takový systém bude stimulovat vojáky k tomu, aby se snažili o dosažení vyšších hodností a vyššího služebního nebo funkčního růstu, což bezpodmínečně dnes není zajištěno.
Chtěl bych zdůraznit, že tento nový systém si nevyžádá žádné zvýšené finanční nároky na prostředky státního rozpočtu, nebude se jednat o žádné automatické a plošné zvyšování platů vojáků, ale bude se jednat o změnu hodnostní struktury celé armády. Nebude se nový systém řídit podle současných hodností jednotlivých vojáků, ale podle jejich budoucích hodností, které nebudou zdaleka ve všech případech totožné se současnými, ale budou vlastně po dohodě s jednotlivými vojáky sníženy, právě například do těch poddůstojnických hodností.
Další změnou, kterou návrh novely zákona 221/1999 Sb. zavádí, je změna konstrukce výpočtu dříve již zavedeného přídavku na bydlení. Dosavadní přídavek na bydlení je odvozen od minimální mzdy, která se mění nařízením vlády, a kritéria jejich změn jsou úplně jiná než kritéria změn nákladů na bydlení. Nový systém odvozuje přídavek na bydlení již nikoliv od minimální mzdy, ale z takzvaného minimálního základního služebního tarifu, který je možné samozřejmě také měnit, ale v žádném případě se nebude měnit každý rok, možná ani ne každé dva roky. Zákon zavádí takový koeficient, aby vznikla dostatečná pružnost, aby nám faktická výše přídavků na bydlení nerostla příliš rychle a v rozporu se skutečným růstem nákladů na bydlení, což dnes prostě navázáním na minimální mzdu se bohužel trošku děje. (V sále je velký hluk.)
Další změnou zaváděnou do systému je změna v oblasti výsluhových náležitostí, a to tak, že v současné době se výsluhové náležitosti vypočítávají ze služebního platu za poslední...
Já se neslyším.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, prosím, věnujte pozornost úvodnímu vystoupení pana ministra obrany Karla Kühnla. Řady z vás se skutečnost, že je zrušena hodnost vojín, určitě bude dotýkat, takže je důležité si poslechnout důvody, které pana ministra k tomuto návrhu vedou.
Ministr obrany ČR Karel Kühnl Děkuji, pane předsedající. V oblasti výsluh tedy tou zněnou je změna počtu let, podle nichž se vypočítávají výsluhové náležitosti. Postupně přes přechodné období se tento počet let zvýší ze současného jednoho posledního roku na posledních deset let, což je vlastně systém, který se blíží systému výpočtu starobního důchodu, a myslím si, že je to tak správné a spravedlivější.
Součástí návrhu zákona čistě technicky je i novela tzv. branného zákona, zákona o branné povinnosti a jejím zajišťování. Protože tato novela zákona 221 předpokládá upravit přípravnou službu tak, že bude probíhat ve služebním poměru, je logicky a technicky nezbytné zrušit příslušná ustanovení branného zákona.
Dále bych chtěl ještě uvést poslední zmínku, také takovou finančně technickou, která spočívá v tom, že se navrhuje novela zákona o daních z příjmů v tom smyslu, že příplatek za službu v zahraničí, tedy příplatek za ztěžující vlivy, které jsou spojeny s výkonem služby v zahraničí, se má i nadále osvobozovat od daně z příjmů.
To jsou zhruba všechny viditelné a základní změny, které novela obsahuje, a já prosím Sněmovnu, aby propustila zákon do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, děkuji panu ministru Karlu Kühnlovi a prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj pro prvé čtení a tím je pan poslanec Pavel Hönig.
Poslanec Pavel Hönig: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, máme před sebou další novelu vojenského zákona, která reaguje na změnu stavu Armády České republiky, reaguje na to, že se Armáda České republiky stala armádou profesionální.
Tato novela se zabývá jednak právní úpravou služebního poměru vojáků, jednak jejich platovými poměry a také výsluhovými záležitostmi při skončení služebního poměru. Mezi jinými jsou to třeba podmínky při povolání do služebního poměru, stanovení podmínek přípravné služby, podrobněji se stanovují podmínky pro služební zařazení vojáka. Redukuje se zde počet vojenských hodností z 23 na 18 a nově se dělí do čtyř hodnostních sborů poddůstojníků, praporčíků, důstojníků, generálů a zavádí se tzv. přípravný sbor, který se týká vojáků přípravné služby. Nově se stanoví minimální doba výkonu služby v jednotlivých hodnostech. Nově je zde také stanovena doba, po kterou voják musí vykonávat různé činnosti, a novela určuje, za jakou činnost a za jakou dobu má voják nárok na náhradní volno, a stanoví se kategorie intenzivního výcviku a kategorie nepřetržitého výcviku. Novela stanoví nový způsob výpočtu příspěvku na bydlení, přičemž tento výpočet bude vycházet ze služebního tarifu, a nikoliv z výše minimální mzdy. Tím se fakticky růst tohoto příspěvku značně omezí. Plat vojáka dle této novely se může skládat z několika složek, které jsou zde buďto dány konkrétní hodnotou, nebo způsobem výpočtu. Stanoví se také pravidla pro splatnost a výplatu služebního platu. V otázce výsluh se novela také vydává cestou, která by měla výši výslužného omezit, poněvadž se nově počítá z posledních deseti let služby, a nikoliv jako doposud z posledního roku. Tím bude tento průměr nižší s ohledem na dřívější nižší hodnost vojáka. V článku 2 jsou definována přechodná ustanovení související např. se zrušením některých hodností a převodem vojáků se zrušenými hodnostmi na jiné, zápočtem doby služby apod.
Z důvodové zprávy vyjímám, že tento návrh zákona nebude vyžadovat zvýšené nároky na státní rozpočet. Jeho finanční nároky jsou již v současné době zabezpečeny v kapitole Ministerstva obrany.
Dámy a pánové, každopádně máme před sebou novelu, která zásadním způsobem reaguje na změnu podmínek, které profesionalizací armády nastaly. Doporučuji vám propustit tento zákon do druhého čtení.
***