(15.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Ani tento návrh - podle našeho názoru velkorysý návrh - politické dohody nakonec nebyl přijat. Ministři za sociální demokracii ve vládě zvolili silové řešení, kdy tento návrh prohlasovali většinou svých hlasů, a tak návrh, který máme dnes na svých lavicích, je sice návrhem vládním, ale není v žádném případě návrhem koaličním. Jako by i v tomto případě - já se velmi omlouvám, můžete mi přinést trošičku vody? - bylo silové řešení upřednostněno před dohodou. Jako by i v tomto případě vyhraněná stanoviska byla politicky výhodnější než snaha nalézt dohodu.
Dovolte mi, kolegové, otázku. Skutečně se domníváte, že silově protlačený zákon, který nebude opřen o dohodu ze sociálního dialogu, který nebude opřen o politickou dohodu z koalice, bude dlouhodobě stabilní, že bude široce akceptovatelný? Takto zásadní kodex, kterým zákoník práce bezpochyby je - a znovu zdůrazňuji, že KDU si přeje zákoník práce, nepatří mezi politické síly, které se domnívají, že zákoník práce je nadbytečnou normou, ale právě proto, že v něm vidíme tak zásadní kodex, jsme přesvědčeni, že má být dlouhodobě stabilní, že má být široce akceptovatelný. Aby mohl být široce akceptovatelný a dlouhodobě stabilní a aby tak důležitý parametr jako pracovní právo bylo předvídatelné, musí být právě opřen o politickou dohodu. Pokud tomu tak nebude, nebude se jednat o akceptovatelnou normu, bude se jednat o normu, která nebude respektována, která bude obcházena, tím spíše, že velká část renomované právní veřejnosti neváhá tento návrh označit termínem "legislativní zmetek". (Poslanec pije.)
Na základě těchto připomínek si dovoluji navrhnout tři návrhy vzájemně podmíněné. Prvním návrhem je návrh na odročení projednávání návrhu tohoto zákona do doby, než bude dosaženo konsensu v Radě hospodářské a sociální dohody. Nebude-li tento návrh přijat, navrhujeme vrátit předlohu předkladateli k dopracování. Nebude-li přijat ani první, ani druhý návrh, tedy navrhujeme zamítnutí předloženého návrhu.
Je na vás, kolegové ze sociální demokracie, a máte legitimní právo se rozhodnout, zda budete hlasovat pro dohodu ze sociálního dialogu, zda budete hlasovat pro ústavu a s námi. Druhou možností je hlasovat proti dohodě, proti ústavě a pravděpodobně za podpory klubu KSČM. Můžete jedno i druhé. Na oboje máte dostatek hlasů. Ale máme-li dostatek hlasů, neznamená to, že máme vždycky pravdu. Stane-li, že bude tento návrh prohlasován bez dohody za podpory klubu KSČM, nezbude nám nic jiného než odmítnout jakoukoliv odpovědnost za další projednávání tohoto návrhu v parlamentu. Pokrčíme rameny a řekneme: Je nám to líto, ale s kým jste si to upekli, s tím si to i snězte. Nebude to kaše chutná, domnívám se.
S vírou ve vaše moudré rozhodování vám děkuji, že jste mě vyslechli. (Nesouhlasné hlasy z části sálu. Potlesk poslanců KDU-ČSL.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Paní místopředsedkyně Kupčová mě teď vyzývá k tomu, abych se zeptala pana poslance Kalouska, zda o tomto procedurálním návrhu chce nechat hlasovat nyní, nebo až po skončení obecné rozpravy. Prosím, abyste nám sdělil svůj záměr, pane předsedo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Domnívám se, že nejvhodnější bude všechny návrhy hlasovat až na konci obecné rozpravy, byť chápu, že první návrh je procedurální, ale přesto si dovolím navrhnout, aby byl hlasován až naposled.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za vstřícnost ke všem dosud přihlášeným. Prosím, aby se ujala slova paní poslankyně Alena Páralová. Po ní bude hovořit pan kolega Oldřich Vojíř.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové, po čtyřiceti letech se v českém parlamentu konečně objevuje dlouho očekávaný nový pracovní kodex, nový zákoník práce. Bohužel nepřináší změnu nejpotřebnější, a sice vládou slibovanou liberalizaci pracovního práva.
Vládní návrh se váže ke stávajícímu občanskému zákoníku a právě v tom spatřuji jeho největší slabinu. Stávající občanský zákoník bude brzy nahrazen novým moderním kodexem. Poměrně v krátké době bude proto nutné přijmout nový zákoník práce spolu s novým občanským zákoníkem. Je proto nesmysl přijímat nový rozsáhlý pracovní kodex, jestliže víme, že v krátké době musí dojít k jeho zásadní změně.
Zpravodaj zde vyslovil názor, že nový občanský zákoník nebude ještě dlouho k dispozici. V tomto světle je prohlášení premiéra Paroubka, že nový zákoník práce bude právě proto platit pouze dva a půl roku, velmi nezodpovědné. Pokud bych to měla říci bez obalu, je prohlášení pana premiéra nekompetentní. Zákoník práce se dotýká mnoha lidí, firem, institucí, počínaje nemocnicemi a konče soudy. Při jeho změně se tisíce personalistů budou školit, manažeři firem vydají desítky tisíc nových opatření a změn, stovky pracovněprávních sporů budou čekat na precedenční rozhodnutí soudů. V celé zemi vzniknou ohromné a zbytečné transformační náklady, které se dle bezstarostného prohlášení premiéra za dva a půl roku po vydání dalšího nového zákoníku práce klidně zopakují. (Velký hluk a neklid v sále.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Omlouvám se vám, paní poslankyně, omlouvám se také kolegyním a kolegům za to, že jsem nezasáhla včas. Prosím, aby jak ti v jednací síni, a to ti, kteří sedí v poslaneckých lavicích, tak také ti, kteří sedí na galeriích, nerušili vystoupení nikoho z poslanců. Děkuji za pochopení. (Nesouhlasné hlasy z galerií.) Prosím o klid!
Poslankyně Alena Páralová: Tím odpovídám panu ministrovi na otázku, proč nechceme zákoník měnit. Nový zákoník se od stávajícího totiž příliš neliší. Na rozdíl od stávajícího zákoníku práce sice deklaruje ústavní princip "co není zakázáno, je dovoleno", následně však v dalších stovkách paragrafů téměř všechno zakazuje a v podstatě tak nepředstavuje žádnou zásadně novou úpravu. Pokud bych to měla srozumitelně vysvětlit, pak musím říci, že je to, jako by stávající zákon říkal, že smíme pouze sedět. Nový zákoník nám sice dovolí vše, ale vzápětí nám zakáže ležet, klečet, stát i chodit. Vyjde to nastejno, budeme moci pouze sedět. Proč kvůli tomu máme vyhazovat stovky milionů, možná miliardy z peněz daňových poplatníků na vysoké transformační náklady?
Ráda bych zde chtěla co nejdůrazněji dementovat sdělení pana ministra. Není pravdou, že Občanská demokratická strana spolupracuje na tvorbě nového zákoníku práce se zaměstnavatelskými svazy. Na novém zákoníku práce pracuji já jako stínová ministryně práce a sociálních věcí, stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a skupina špičkových občanských právníků i pracovněprávních právníků. Nejsme nezodpovědní kaskadéři, jako je stávající vláda, která mění některé zákony několikrát za rok, zákony přijímá nestandardním způsobem, obchází Legislativní radu vlády, obchází připomínková řízení, obchází připomínky odborné veřejnosti a v poslední době obchází i Radu hospodářské a sociální dohody.
***