(10.00 hodin)
(pokračuje Kühnl)
Supluje neschopnost managementu letiště a do určité míry i Ministerstva dopravy při výkupu pozemků se dohodnout na skutečně odpovídající ceně. Skutečná tržní cena je jednoznačně vyšší, než zatím letiště bylo schopné nabídnout, a nikdo není schopen převzít odpovědnost za stanovení odpovídající ceny. Není dost dobře možné, aby tuto neschopnost suploval zákon.
Zajímavé také je, že návrh zákona navrhuje vyvlastnit pozemky, které před zhruba rokem jiný státní orgán, tj. Pozemkový fond vydal. I to je svým způsobem ukázka určitě nekoordinovanosti v celé naší správě.
A konečně, a to považuji za velmi důležité - návrh zákona jednostranně zvýhodňuje komerční společnost. Zvýhodňuje Letiště Praha, dříve Českou správu letišť, společnost, která vytváří miliardové zisky, a vyvlastnění slouží v první řadě k jejímu rozvoji, k rozvoji jejího podnikání, ke zvýšení jejího zisku. Mě by zajímalo, kde zde lze konstatovat veřejný zájem. Veřejným zájmem určitě je, aby existovala druhá vzletová dráha. To je zájem, za kterým i já stojím. Domnívám se, že pro celkový rozvoj České republiky je to potřebné. Ale není nutné zajišťovat získání pozemku pro tento účel zákonem. Myslím si, že to ani není dost dobře možné.
Dámy a pánové, jistě si vzpomenete, že jsem z tohoto místa vždy vystupoval proti všem zákonům, které se takto jednotlivými akty snažily nahradit nedostatek schopnosti dohodnout se, protože se prostě v souladu, jak se nyní ukazuje, s Ústavním soudem domnívám, že je to postup, který není v souladu s naší ústavou.
Nemohu tedy skončit než řekněme otázkou, zdvořilou otázkou směrem k předkladatelům tohoto zákona, zda by nezvážili zpětvzetí zákona, zda by se nesoustředili daleko spíše na přijetí obecného zákona, který by upravoval vyvlastňování, a nepřenechali toto konkrétní rozhodování tomu, komu patří, tj. exekutivě.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Karlu Kühnlovi. O slovo se přihlásil pan ministr Milan Šimonovský.
Místopředseda vlády a ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, myslím, že můj předřečník se dotkl pouze určitého segmentu projednávané otázky. Co jiného může být veřejným zájmem a strategickým zájmem, který by v prvé řadě mělo mít na zřeteli Ministerstvo obrany, než je vzletová přistávací dráha, největší v České republice, v blízkosti hlavního města a v blízkosti velitelství všech, které si může ministr obrany představit? Já to prostě nechápu. Při žádné privatizaci, která někdy bude v budoucnosti přicházet v úvahu, nemůže být privatizována vzletová přistávací dráha. To je strategický zájem České republiky.
Pokud se budeme někdy bavit o odstátnění provozní společnosti, která vydělává peníze, o kterých pan ministr přede mnou hovořil, určitě to možné je. Ale je otázka času, kdy se pro to vláda rozhodne. Ale vzdát se systému dálnic, přenechat ho do soukromého vlastnictví, vzdát se systému letišť, infrastruktury základní, strategické, pro mě je skutečně mimořádně závažná otázka, že ten nezájem otevřel právě pan ministr obrany.
Rád bych Sněmovnu přesvědčil, že toto letiště a vzletová přistávací dráha je strategickým zájmem České republiky a že to je mimořádně významný veřejný zájem. Jako takový mimořádně významný veřejný zájem je to velice snadný předmět spekulace s pozemky. Pokud by stát přistupoval tak laxně k prosazení svého strategického zájmu, jak navrhuje pan ministr, tak se vydává všanc tzv. zaručeným podnikatelským záměrům, protože co jiného zbývá tomu, kdo má peníze, než nakoupit pozemky tam, kde očekává, že bude prosazován tento strategický zájem, a pak už jenom spekulovat. Protože žádná cena obvyklá pro tento zájem státu neplatí a bude se tam dosahovat tržních cen.
Toto letiště je v kontextu České republiky ojedinělé. To znamená, že tyto tržní ceny, které prosazuje pan ministr, by skutečně byly cenami extrémními. Určitě to model možný je, ale s následky, které budou znamenat využití všech daňových zdrojů právě pro tento účel. To je věc pro mě nepřijatelná a já skutečně žádám Sněmovnu, aby zvážila i na základě dalších příkladů, které jsme zde uváděli, kdy veřejný zájem je hoden projednávání v Poslanecké sněmovně a kdy je potřeba ho takto definovat. Jsou to určitě rozhodující dálnice, rozhodující železniční tratě, rozhodující letiště a rozhodující produktovody, které zásobují tuto zemi tak, aby se tato země nestala obětí spekulací a politického vydírání.
To je první část, proč jsem vystoupil.
Druhá část se týká možná už poznámek okrajových, souvisejících, které padly při projednávání tohoto zákona v prvním čtení. Zejména se jedná o jakémsi nekoordinovaném přístupu státu k vydávání pozemků a následnému vykupování. Doufám, že informace, které už k dispozici máte, ukazují, že stát v době, kdy neexistuje územní plán určitého celku, na kterém má stát budoucí stavba, není, zdá se, schopen přes územní orgány a stavební úřady chránit tento svůj zájem výstavby. Ukazuje se, že stavební úřad, který měl povinnost odpovědět Pozemkovému fondu na jeho otázku, zda se nepřipravuje v tomto území, zda stát nemá nějaký veřejný zájem, kladně, protože už roku 2001 se projednával návrh změny územního plánu obce Hostivice, kde tyto pozemky byly vydány a kde všichni úředníci včetně vedoucího museli vědět, že je jen otázkou času, kdy územní plán bude projednán a také schválen. Určitě podle zákona mohli se třeba domnívat, a tím se pravděpodobně budou bránit, že nakonec tato vzletová přistávací dráha, jejíž návrh byl v zadání územního plánu v konceptu obsažen, může být rozhodnutím zastupitelstva nakonec vyřazena. Ovšem tato pravděpodobnost se blížila už v té době, kdy odpovídali na tento dotaz, nule. Myslím, že zde je klíč k celému sporu. Myslím si, že by mělo zastupitelstvo obce Hostivice se s tímto faktem vypořádat.
Pozemkový fond ani Ministerstvo dopravy v tomto systému neměly žádnou šanci zasáhnout. Ministerstvo dopravy ani provozovatel letiště nebyli poptáni Pozemkovým fondem. My jsme naopak Pozemkový fond požádali, aby nám pozemky vydal, ještě předtím, než je skutečně vydal, protože jsme se domnívali, že tyto pozemky jsou právně volné a je v zájmu České republiky, aby je měla stále pod kontrolou. Tolik naše šetření, které jsem vám slíbil, že také budu Sněmovnu informovat, jak proběhlo. Takže Letiště Praha, tehdy Česká správa letišť, ani Ministerstvo dopravy nebyly poptány Pozemkovým fondem. Pozemkový fond, byť ho nemusím hájit, není v mé kompetenci, na mé otázky odpověděl jednoznačně, že ze zákona se mají poptávat pouze orgány státní správy dotčené, což byl Obecní úřad v Hostivicích a jeho stavební úřad.
Tolik na otázky, které pokládám za velmi významné v souvislosti s touto normou.
Skutečně bych apeloval na Sněmovnu, aby zvážila tento strategický zájem České republiky, aby podpořila tento zákon a zabránila spekulacím, které stále v terénu probíhají. Uznávám, že ti, kteří se do spekulací pustili, mají vážný zájem a také vážné přímluvce.
Děkuji a přeji této normě šťastné pokračování do třetího čtení.
***