(12.10 hodin)
(pokračuje Škromach)
Navrhovaný nový zákon o úrazovém pojištění a navazující zákon o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění, které byly zpracovány na základě věcného záměru zákona o veřejném úrazovém pojištění schváleného vládou v loňském roce, opouští koncepci odškodňování náhrady škody při pracovním úrazu a nemoci z povolání a nahrazuje ji úrazovým pojištěním, které bude tvořit součást sociálního pojištění prováděného Českou správou sociálního zabezpečení. Podrobné vysvětlení důvodů této změny je obsaženo v důvodové zprávě k návrhu zákona o úrazovém pojištění, která se zabývá všemi možnými alternativami přístupu k této problematice a podrobně rozvádí zejména právní problémy související s nutností zajistit soulad české právní úpravy s právem Evropské unie v této oblasti. Dnešní právní úprava zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání tento soulad nezabezpečuje a vystavuje Českou republiku riziku uložení sankcí ze strany Evropské unie.
Předložená právní úprava úzce souvisí s dalšími důležitými právními úpravami, které jsou v současné době připravovány v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a směřují k realizaci vládního programového prohlášení. Vedle vazeb na občanský zákoník a na připravovaný nový zákon o nemocenském pojištění mám na mysli zejména souvislost předloženého návrhu zákona o úrazovém pojištění s dnes rovněž projednávaným novým zákoníkem práce, který již neobsahuje na rozdíl od dnes platného zákoníku práce podrobnou právní úpravu právě odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, ale odkazuje v této otázce na zákon o úrazovém pojištění. Je třeba zdůraznit, že při projednávání obou uvedených zákonů proto musí být legislativní práce v jednotlivých fázích legislativního procesu úzce koordinovány, zejména budou muset být operativně vzájemně využívány při případných úpravách poznatky získané při jejich dalším projednávání tak, aby nedošlo k narušení souladu návrhů obou nových právních úprav a aby bylo zachováno stejné datum účinnosti nového zákoníku práce a nového zákona o úrazovém pojištění.
Při vypořádání došlých připomínek, které jsou uvedeny v příslušném přehledu, se snažilo Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhovět všem připomínkovým místům v rámci daném schváleným návrhem věcného záměru zákona o veřejném úrazovém pojištění. Přesto nebylo možné všem připomínkám vyhovět, zejména nebylo možné vyhovět zásadním věcným připomínkám požadujícím koncepčně odlišné řešení, které by bylo v rozporu se schváleným věcným záměrem, který vláda v této věci schválila.
Tady bych možná ještě upozornil na to, že byla možná dvě řešení. Jedno řešení - uvolnit tento trh v podstatě obdobně, jako je tomu u povinného ručení u automobilů, pro všechny subjekty, které by do toho vstupovaly, nikoliv jenom omezení na vybrané subjekty, jako je tomu nyní, anebo řešení, které předkládáme - samostatnou pojišťovnou, která bude veřejnoprávní. Vláda rozhodla ve svém věcném záměru o tom, že toto řešení je výhodnější, a proto nebylo možné zohlednit připomínky, které znovu se vracely ke koncepci, která již ve věcném návrhu zákona byla odmítnuta. Provádění úrazového pojištění bude tedy svěřeno České správě sociálního zabezpečení jako organizační složce státu, která provádí i ostatní druhy sociálního pojištění. Tento orgán bude zajišťovat aktivní výběr pojistného a výplatu dávek, včetně kontroly plnění povinností zaměstnavatelů a vedení jednotné evidence.
Návrh o úrazovém pojištění obsahuje hmotněprávní aspekty pojištění, jako jsou dávky úrazového pojištění, přesné vedení evidence subjektů úrazového pojištění, plnění jejich povinností, kontrolu plnění těchto povinností, způsob posuzování míry poškození na zdraví a řízení ve věcech úrazového pojištění a pojistného, včetně vymáhání případných pohledávek. Tady bych zdůraznil, že zavádí i systém bonusů a malusů, to znamená určitého hodnocení úrazovosti nebo vytváření podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u zaměstnavatelů, a tím i zvýhodnění v platbě pojistného, což současný systém neumožňuje.
Věřím, že nová koncepce úrazového pojištění, tak jak je obsažena v návrhu zákona o úrazovém pojištění, je správná a nalezne podporu v Parlamentu České republiky. Samozřejmě zase předpokládám, že bude vedena diskuse k obsahu a jednotlivým formulacím tohoto zákona, ale samozřejmě pokud bude obecnější shoda právě na principu řešení této situace tímto způsobem, tak samozřejmě je možné hledat i kompromisní řešení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Miroslav Opálka.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, současná právní úprava úrazového pojištění zaměstnanců, která byla považována za provizorní a dočasnou, je již v platnosti třináctý rok a podle důvodové zprávy je v kolizi jak s Ústavou České republiky, tak s legislativou Evropského společenství a s některými právními předpisy České republiky. Tento vládní návrh zákona byl připravován více jak dva roky a prověřován i na některých pracovištích. Rovněž na půdě výboru pro sociální politiku a zdravotnictví proběhl k této problematice seminář, ale vládní předloha, kterou dnes projednáváme, se od tehdejší prezentace značně liší.
Předložený vládní návrh mění koncepci, a to tak, že navrhuje přechod z komerčního pojištění, které dnes monopolně zajišťují Česká pojišťovna a Kooperativa pojišťovna, na pojištění v sociálním systému spravovaném Českou správou sociálního zabezpečení. Úrazové pojištění je tak nově pojato jako pojištění komplementární k pojištění zdravotnímu, nemocenskému a důchodovému. Tento záměr považuji za správný. Komerční sféra může dále zabezpečovat doplňkové nadstandardní služby obdobně jako penzijní fondy u důchodového pojištění.
Nově se také přechází z pojištění zaměstnavatelů na pojištění každého zaměstnance, které však budou platit i nadále zaměstnavatelé, a to podle koeficientu převažující činnosti jejich zaměstnanců.
Vláda si klade za cíl posílit právní jistoty zaměstnanců i jejich zaměstnavatelů převedením garance zodpovědnosti na stát a také snížit agendu, kterou musí vést zaměstnavatelé. Zaměstnavatelé však upozorňují, že budou stát mimo pojištění své zodpovědnosti.
Navrhovaný zákon předpokládá postupné omezování dlouhodobých negativních hospodářských dopadů vzniklých zdravotním pojištěním. Tyto ztráty se například za rok 2003 odhadují ve výši 25 mld. korun, z toho cca 10 mld. ztráty pojištěné a 15 mld. nepojištěné. V loňském roce činilo vybrané pojistné cca 4,5 mld. korun, z čehož paušální správní režie pro uváděné pojišťovny činila 13,5 procenta, což bylo téměř 615 mil. korun. Přebytek mezi vybraným pojistným na straně jedné a vyplácenými dávkami spolu s režií na straně druhé se odvádí do státního rozpočtu, případný deficit by stát z rozpočtu dorovnával.
Mimo navržený systém zůstávají i nadále vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů. Tyto resorty se řídí specifickou právní úpravou. Z tohoto pojištění budou také vyřazeny osoby vykonávající veřejné funkce, které nejsou skutečným pracovněprávním vztahem.
Opouští se dosavadní systém odškodňování a náhrad a zavádí se dávkový systém. Ke snížení má docházet u opakujících se dávek, rent, a to u případů s nižší mírou poškození zdraví a také u kompenzací, aby nepřesáhly předchozí čistý výdělek. Vyslovuji však obavu, zda tento soustavný boj proti zneužívání sociálních dávek, v tomto případě úrazového pojištění, v tomto případě tedy rent, nesemele i ty poctivé a potřebné.
***