(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážené kolegyně a kolegové, dámy a pánové, pane premiére, dalším bodem našeho pořadu jsou

 

225.
Ústní interpelace

 

určené předsedovi vlády České republiky a později ostatním členů vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Ing. Paroubka, a to v čase od 14.30 do 15.15. Pak budeme pokračovat interpelacemi na členy vlády. Seznamy máte.

Já dám rovnou slovo prvnímu vylosovanému a to je pan poslanec Miroslav Beneš. Měl by jako první přednést svoji interpelaci na předsedu vlády. Jako další se pak připraví pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím pana poslance Beneše.

 

Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, když si člověk přečte jeden z nejčtenějších českých deníků dnes ráno, tak se možná diví, že přicházím se zdánlivě nesmyslnou interpelací, protože co jsou ta sdělení, která zde budu předkládat, v porovnání s tím, o čem píší naše média. Já jsem si vybral věc, která s tím samozřejmě také určitým způsobem souvisí. Vybral jsem si stavy počtu úředníků.

Pane předsedo vlády, Úřad vlády sliboval propouštění, místo toho v letošním roce přibere. Upozorňuji, že oproti oněm vámi často citovaným vládám ODS je to několikanásobně více zaměstnanců, než to bylo za vlád předsedy vlády Klause, ale já sleduji jiná ministerstva. Sleduji ta ministerstva, která ve vámi deklarované dekoncentraci státní správy, která měla následovat při vzniku krajů, měla logicky zeštíhlet. Je to Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo pro místní rozvoj. Interpeluji každého půl roku a ptám se na počty zaměstnanců. Důvod je prostý. Vždycky to lze trochu zakamuflovat. Toto je Ministerstvo vnitra, kde je stálý nárůst, ačkoli okresní úřady byly zrušeny, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, kde je takřka stálý nárůst, ačkoli převedena byla na kraje starost o střední školství, dále Ministerstvo práce a sociálních věcí, které opět řadu agend převedlo, a konečně ministerstvo, na kterém jste sám chvilku působil, to je Ministerstvo pro místní rozvoj, které v souvislosti se vznikem krajů nepochybně ztratilo celou řadu agend.

Vážený pane předsedo vlády, už naplníte ono vládní slibování, že budete snižovat stavy o 2 % ročně, anebo nadále budou stavy růst?

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana premiéra Jiřího Paroubka, který má nyní k dispozici maximálně 5 minut, aby reagoval na tuto interpelaci. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Dámy a pánové, v současné době platí a v praxi se realizuje usnesení vlády o snížení počtu pracovníků ve veřejné správě o 2 % ročně. Jednotlivé resorty jsou odpovědné, že tento úkol splní vždy do 31. prosince příslušného roku.

V programovém prohlášení vlády, té předchozí vlády, ze srpna 2004, byla zahrnuta analýza fungování veřejné správy, jejímž cílem má být její racionalizace. Vláda proto schválila usnesením 237 z roku 2004 provádění personálních a organizačních auditů. Tyto audity proběhly na Ministerstvu financí a probíhají na Ministerstvu zahraničí, a pokud jsem mluvil s panem ministrem kultury, proběhne v krátké době audit také na Ministerstvu kultury. Ostatní resorty mají samy určit termín provedení auditů, je to však záležitost výběrových řízení i s ohledem na dosti vysoké náklady personálních auditů.

V blízké době bude projednán ve vládě materiál, jehož předkladatelem je Úřad vlády a který zpracovává určený projektový tým. Ten provede nejen kontrolu plnění tohoto úkolu, ale též termínů zahájení a dokončení prací v resortech. Je však také pravdou, že dokončení auditů dosud nezahájených by časově překročilo horizont tohoto volebního a funkčního období. Proto musí vláda zejména rozhodnout, zda bude trvat na termínu původním, tedy zahájení do konce roku, nebo termín posune na dobu pozdější. Mám s sebou také určité přehledy toho, kolik by ty personální audity pravděpodobně stály, takže pokud si umím představit, že dojde ke změně v čele některých resortů, s novým ministrem budou nové nápady, jak věci řešit, tak že tyto peníze by přišly vniveč. Tím ovšem není dotčeno plnění již přijatých usnesení o snižování o zmíněná 2 % ročně.

Pokud pan poslanec Beneš hovořil o reformě veřejné správy, musím říci, a studoval jsem řadu reforem veřejné správy v minulosti, že bohužel žádná reforma veřejné správy nepřinesla nějaké úspory pracovních sil. Spíše naopak. Já bych reagoval na příkladě jednoho ministerstva, ministerstva, o kterém si myslím, že znám, že není tak jednoduché snižovat počty pracovníků. Pravda je, že některé agendy na ministerstvech skutečně ubývají, třeba na Ministerstvu pro místní rozvoj, ale není pravdou, že by se to všechno předalo na jednotlivé kraje, spíše jde o několik programů, které byly předány na jednotlivé kraje, myslím program pro rozvoj venkova, což je několik set milionů korun. Není to zas tak rozměrný program. Na druhé straně naopak toto ministerstvo získalo "nové agendy". Byla to především agenda strukturálních fondů, administrace těchto fondů EU a samozřejmě vlastního programu SROP, který toto ministerstvo provádí, a také např. program JPD 2. Samozřejmě pokud ty věci srovnáváme mezi roky 2005 a 1995, tak těžko srovnáváme vždy dvě souměřitelná čísla.

Totéž, a já bych se odvolal na vaše zkušenosti z komunální sféry, platí o tom, jakým způsobem se pohybuje počet pracovníků na magistrátech jednotlivých měst. Vzpomínám si, že na Magistrátu hlavního města Prahy s tím, jak Poslanecká sněmovna schvalovala určité nové zákony, které znamenaly určitou novou odpovědnost samosprávy na území hl. m. Prahy, a v dalších městech je to jistě podobné, se zvyšovaly nároky na počty kvalifikovaných pracovních sil. Někde bylo možné pracovníky ušetřit, někde bylo nutné pracovníky přidat. (Potlesk poslanců ČSSD.)

***




Přihlásit/registrovat se do ISP