(18.40 hodin)
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedo, paní a pánové, to, co teď proběhlo, byl jen další důkaz toho, že poslanci zvolení za KSČM hlasují pro každou rozumnou věc, kterou navrhne kdokoliv, ať je to lidovec, ať je to člen ODS, ať je to sociální demokrat. Čili i ty řeči o sbližování KSČM a sociální demokracie nebo snad o nějaké současné krvavé koalici, jak jsem tady slyšel zprava včera, jsou naprosto, ale naprosto nepodložené.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Předseda klubu KDU-ČSL pan poslanec Talíř se hlásí o slovo.
Poslanec Jaromír Talíř: Já bych chtěl velmi stručně reagovat a prostřednictvím předsedajícího vzkázat panu ministru Škromachovi, že my jsme hlasovali bez dohody, my jsme hlasovali podle svého nejlepšího vlastního svědomí o tom, že nechceme připustit to, co navrhla sociální demokracie. Podpořila totiž obchod s lidmi.
Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážení kolegové, možná ještě zajímavější téma nás čeká v bodě
165.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou
o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci
ve věcech trestních z 20. dubna 1959, podepsaná ve Vídni dne 14. července 2005
/sněmovní tisk 1085/ - prvé čtení
Tady bych poprosil pana ministra Františka Bublana, aby tento návrh uvedl. Prosím.
Ministr vnitra ČR František Bublan: Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, doufám, že tento bod nebude předmětem zvláštních koalic a že k němu přistoupíme realisticky.
Tato smlouva vytváří právní základ pro zintenzivnění policejní spolupráce a rozvíjení jejích nových forem při potírání a prevenci závažné trestné činnosti přesahující hranice států, při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti a při ochraně společných státních hranic. Tato nová smlouva umožní přímý kontakt mezi bezpečnostními složkami obou států, jak orgánů policie České republiky, tak celních orgánů. Vedle spolupráce na celostátní úrovni smlouva předpokládá i přímou spolupráci v tzv. příhraničních oblastech. Umožní nové formy spolupráce, jako např. přeshraniční sledování a pronásledování pachatelů trestné činnosti, pronásledování osob vyhýbajících se hraniční kontrole nebo policejní a celní kontrole v blízkosti státních hranic, smíšené hlídky na státních hranicích apod.
(V sále je velký hluk, zejména z levé strany.)
Druhou samostatnou částí předkládané smlouvy je druhý dodatek k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních.
Smlouva je uzavírána na dobu neurčitou, s tím, že po plném zapojení České republiky do schengenského systému bude považována za dodatek schengenské prováděcí úmluvy. Přijetím této smlouvy se smluvní úprava v oblasti policejní spolupráce s Rakouskou republikou dostává na stejnou úroveň jako obdobné úpravy uzavřené se Slovenskou republikou a se Spolkovou republikou Německo. V případě Spolkové republiky Německo je úprava rozdělena do více smluvních dokumentů. Nová smlouva o policejní spolupráci s Polskou republikou by měla být podepsána v nejbližší době. Česká republika by tedy v dohledné době měla mít bilaterálně upraveny srovnatelné možnosti policejní spolupráce se všemi sousedními státy.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vám také děkuji, pane ministře. Prosím pana poslance Břetislava Petra ze zahraničního výboru, zpravodaje pro první čtení. Prosím, máte slovo.
Poslanec Břetislav Petr: Pane předsedo, dámy a pánové, jak už tady říkal pan ministr, dosavadní policejní spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskou republikou je na základě dohody z roku 1988, a tento dokument je natolik zastaralý, že nenabízí dostatečný právní základ v boji proti závažné trestné činnosti, která přesahuje hranice smluvních států. Nová úmluva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o doplnění druhého dodatku k Evropské úmluvě umožní výrazně užší a efektivnější spolupráci policejních a celních orgánů obou těchto smluvních států. Nová dohoda umožní spolupráci jak na centrální úrovni, tak úzkou součinnost policejních a celních orgánů při potírání přeshraniční trestné činnosti v příhraničních oblastech a dále spolupráci při ochraně veřejného pořádku a ochraně společných státních hranic.
Do smlouvy jsou rovněž zařazeny tři formy justiční spolupráce, které se týkají přeshraničního sledování, skrytého sledování a sledování zásilek. Úprava této justiční spolupráce je samostatným článkem dohody, a to proto, aby nebyla směšována policejní a justiční část. Tato forma justiční spolupráce byla zvolena především proto, že Rakousko nehodlá v nejbližším období přistoupit ke druhému dodatkovému protokolu, který umožňuje justiční spolupráci realizovat, kdežto Česká republika by k tomuto dokumentu měla v nejbližší době přistoupit.
Smlouva je v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva a se závazky vyplývajícími z jiných mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, jakož i s právními předpisy Evropské unie.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo chce vystoupit? Paní poslankyně Mallotová.
Poslankyně Helena Mallotová: Děkuji. Dámy a pánové, smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o policejní spolupráci a o druhém dodatku k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních si dává za úkol čelit co nejefektivnějším způsobem trestné činnosti osob pohybujících se přes hranice obou smluvních států. Doposud existující smlouvy dnešním požadavkům již nevyhovují, tím spíše, že musíme čelit hrozbám terorismu, organizovaného zločinu a ilegálnímu překračování hranic. Potud tedy snahy české i rakouské strany o nápravu této situace musíme přivítat.
Pohlédneme-li však na předloženou smlouvu podrobněji, musíme již po několika prvních odstavcích konstatovat, že předkladatelé a priori předpokládají, že spolupráce na základě předloženého tisku nemusí probíhat v souladu s právními řády smluvních států. Cituji: "Spolupráce podle této smlouvy probíhá v souladu s právními řády smluvních států, pokud z této smlouvy nevyplývá jinak."
Je to tak. Po ratifikaci této smlouvy by se na po našem území mohli pohybovat cizí státní příslušníci, a to uniformovaní i neuniformovaní, kteří by nemuseli předem požádat o vstup, překročení hranic by mohli ohlásit někdy v průběhu zásahu či sledování, přičemž by mohli působit, jak je řečeno v článku 11 odst. 3, po zemi, ve vzdušném prostoru i po vodních cestách, bez prostorového a časového omezení. Budou mít povolen vstup do veřejně přístupných prostor, a to zřejmě i tehdy, budou-li tyto prostory třeba z důvodu ukončení pracovní doby uzavřeny, přičemž zřejmě, pokud bude zásah nezdařený, nebudou vázáni povinností vstup na naše území ohlásit.
Smlouva jde dokonce tak daleko, že bezpečnostním orgánům cizího státu dovoluje narušovat náš vzdušný prostor. Cituji článek 18 odst. 1: "Bezpečnostní orgány mohou při plnění úkolů podle této smlouvy používat letadla a jsou zmocněny k letům nad územím druhého smluvního státu, jakož i k přistání na něm, a to kdekoliv, i mimo letiště." Znamená to, že druhá strana předem požádá o povolení vstupu do našeho vzdušného prostoru, nebo to učiní "včas", jak je ve smlouvě? Vzhledem k tomu, že Rakousko není členem NATO a lze předpokládat, že naše jižní hranice bude z obavy před teroristickým útokem na jaderné elektrárny Temelín a Dukovany velmi ostražitě sledována, může v časové tísni dojít k tragickým omylům.
***