(16.00 hodin)

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Je před námi tedy procedurální hlasování, abychom sloučili rozpravu k bodům 134, sněmovní tisk 1044, bod 44, sněmovní tisk 1120 a bod 45, sněmovní tisk 1121.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 509. Kdo souhlasí s tím, abychom sloučili rozpravu? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 509. Z přítomných 123 pro 87, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy postupovat ve sloučené obecné rozpravě. Zatím jsme ale ještě u bodu 134, sněmovního tisku 1044. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, máte slovo, pane kolego.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, mám tu čest před vámi dnes obhájit poslanecký návrh zákona o úpadku a způsobu jeho řešení, tzv. insolvenční zákon. Tento návrh zákona, který nese číslo sněmovního tisku 1044, navazuje na poslaneckou iniciativu, kterou projednávalo toto plénum v roce 2004, jejímž cílem bylo zefektivnit, zkrátit konkursní řízení. Bohužel tehdy tento návrh nebyl přijat. Toto bylo podnětem k tomu, aby skupina poslanců z řad ODS připravila úplně nový návrh zákona o úpadku, který zde dnes budeme projednávat.

Důvodem, proč jsme předložili tento návrh zákona, je skutečnost, že součástí našeho platného právního řádu je právní úprava z roku 1991, jedná se o zákon č. 328/1991 Sb., a ta i přes četné úpravy a novelizace dnes jednoznačně nevyhovuje současným potřebám kladeným na konkursní právo. Protože vláda v uplynulých třech letech nebyla schopna předložit vlastní kodex, vlastní právní úpravu, postupovali jsme touto nestandardní cestou a připravili jsme tento kodex skrze poslaneckou iniciativu.

V tuto chvíli, jak víte, dámy a pánové, je zde vládní návrh a my dnes budeme diskutovat ve sloučené rozpravě oba tyto texty. Chci velmi stručně tento návrh obhájit spíše na základě základních tezí nebo základní filozofie celé právní úpravy.

Mám-li velmi stručně charakterizovat tento návrh, pak musím říci, že předložený tisk upravuje tzv. věřitelský konkurs, to znamená v konkursu námi navrženém se výrazně posiluje postavení věřitelů. Cílem totiž je zvýšit účinnost úpadkového práva, zvýšit účinnost konkursního řízení. Možná každý vnímáme ono zvýšení účinnosti různými parametry. Já osobně považuji za zvýšení účinnosti to, že se zrychlí soudní řízení a že se hlavně zvýší míra uspokojení jednotlivých věřitelů. Náš návrh, dámy a pánové, proto zrychluje celé konkursní řízení, například skrze to, že stanovuje lhůty pro incidenční spory pro uplatnění takovýchto pohledávek, nebo například tím, že se snažíme zabránit současnému nežádoucímu chování, kdy dochází k určitým dohodám mezi soudci a některými správci konkursních podstat a na konci těchto různých dohod je újma vzniklá na straně věřitelů. Dále pak posilujeme možnosti věřitelů v rovině výběru, jak bude s majetkem úpadce, nebo obecně s úpadcem, naloženo. Toto je, dámy a pánové, ona základní filozofie celého návrhu.

Nyní, když dovolíte, velmi stručně k jednotlivým podle mého názoru stěžejním částem předloženého návrhu. Jak jsem řekl, jdeme cestou takové úpravy, která posiluje postavení věřitelů. Toto se například projevuje tím, že věřitelé, respektive schůze věřitelů si může vybírat správce konkursní podstaty. Může tak činit schůze věřitelů na své první schůzi. Toto je shodné jak v našem návrhu, tak ve vládním návrhu, ale v našem návrhu jdeme ještě o stupínek dále. Umožňujeme, aby věřitelé, respektive schůze věřitelů změnila správce konkursní podstaty i během úpadkového řízení, a to ve chvíli, kdy dojde ke změně "portfolia věřitelů".

První poznámka - posílení věřitelů v rovině výběru správce konkursní podstaty. Tato změna odpovídá naší filozofii, že správce konkursní podstaty je v zásadě člověk, jehož činností má být snaha maximálně uspokojit postavení věřitelů a svými všemi kroky postupovat tak, aby se míra uspokojení zvyšovala. Proto musí mít podle nás důvěru věřitelů a věřitelé musí být s vybranou osobou, správcem konkursní podstaty, ztotožněni.

Další poznámku už jsem též naznačil - je to otázka možností, kterými se bude úpadkové řízení ubírat. Náš návrh, a stejně tak v zásadě i vládní návrh, výrazně rozšiřuje možnosti, jak naložit s úpadcem a s majetkem úpadce. V zásadě vedle klasického konkursu, který je dnes již upraven v platné právní úpravě, navrhujeme ještě další alternativy možného postupu. Navrhujeme tzv. oddlužení a tzv. reorganizaci. Jinými slovy, dámy a pánové, věřitelé by se do budoucna mohli na své první schůzi rozhodnout, zda zvolí klasický konkurs, to znamená rozprodej majetku, když to zjednoduším, či zda zvolí oddlužení, či případně též reorganizaci. Náš nový návrh neobsahuje tzv. vyrovnání, které obsahuje současná platná právní úprava, a to z tohoto důvodu, že platné vyrovnání je v zásadě pokryto instituty oddlužení a reorganizací, a dále pak nevyčleňujeme úpravu vyrovnání z toho důvodu, že praxe ukázala, že tato část platného zákona není příliš využívána a není příliš efektivní.

O konkursu jako takovém jsem již hovořil. V zásadě zůstává v podobné úpravě jako v platném znění, pouze zpřesňujeme určité instituty, například dochází k zpřesnění prodeje podniku jako takového, jako jednotné entity, a to například tím, že upravujeme dosud platnou univerzální sukcesi, to znamená, že ten, kdo kupuje podnik, musí vstoupit do všech práv a povinností toho, kdo prodává. Toto upravujeme, činíme z toho výjimky, tak aby bylo možno efektivněji dospět k prodeji podniku jako celku.

Mám-li se podívat na oddlužení jako nový institut, který naše úprava přináší, pak chci říci, že jsme se coby navrhovatelé inspirovali z platné úpravy v Německu. V zásadě oddlužení je úprava vhodná pro malého podnikatele, fyzickou osobu, živnostníka. Klíčovým termínem v systému oddlužení je tzv. plán oddlužení. S tím přichází dlužník, jak jsem řekl, většinou drobný živnostník, a v tomto plánu navrhuje, jakým způsobem se s věřiteli vypořádá. V zásadě navrhuje, jakou část svých dluhů je schopen splatit, v jaké výši a jakým způsobem. Pokud věřitelé s tímto plánem oddlužení souhlasí, začne dlužník splácet, a poté co domluvenou část splatí, je řízení ukončeno a zbytek dluhu je v zásadě dlužníkovi prominut.

Podíváme-li se na reorganizaci jako třetí alternativu v rámci našeho insolvenčního zákona, tak je třeba říci, že tato úprava vychází z amerického konkursního práva a stojí na principu toho, že reorganizace je určena spíše pro velké firmy, pro velké společnosti, a její filozofií je zachovat funkční společnost, nikoliv ji zrušit a rozprodat majetek tak, jak by se toto činilo u běžného konkursu.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP