(11.20 hodin)
(pokračuje Bičík)
Chtěl bych se zeptat, jak je řešena návaznost úplných kvalifikací a dílčích kvalifikačních standardů na obecný zákon, který jsme také přijímali, a sice zákon číslo 18/2004, o uznávání odborné způsobilosti. Tedy ten obecný zákon. A zejména ve vztahu k jeho § 3 až 8 a dále k paragrafům, které jsou v této části zákona dále zmiňovány. Zákon totiž vůbec není uveden ani v důvodové zprávě, ani v přehledu právních předpisů, které se odborné způsobilosti dotýkají.
Chci se zeptat, jak budou v praxi vypadat hodnoticí standardy dílčích kvalifikací ve vztahu k požadavkům na teoretické znalosti i praktické dovednosti absolventů příslušných studijních oborů nebo programů na středních a vyšších odborných školách, tedy ve vztahu k formálnímu počátečnímu vzdělávání. Budou - a pokud ano, pak jaká bude úroveň požadavků na znalosti ze všeobecně vzdělávací části studia při získávání úplné kvalifikace v oborech, které předpokládají závěrečnou zkoušku s maturitou anebo absolutorium?
Zajímá mě, jak zákon zaručuje v současném znění skutečně jednoznačně a bez výjimky, že úplnou kvalifikaci lze získat pouze na základě získání všech příslušných dílčích kvalifikací a pouze vykonáním závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria na škole zařazené v soustavě vzdělávání, čili ve školském rejstříku. Jedná se mi v tomto případě o striktní výklad znění současně navržené změny školského zákona v části tři, tedy jeho § 113.
K problematice autorizujících orgánů nebo lépe budoucích konkrétních autorizujících nebo autorizovaných osob - a osob udělujících autorizaci. O co mi jde? V tomto případě, když porovnávám možnosti získávání dílčích kvalifikací zkouškou podle hodnoticího standardu, musím vyslovit určité své obavy z možnosti navození korupčního prostředí. Domnívám se, že bude vhodné prodiskutovat a případně dále precizovat požadavky na autorizované osoby uvedené v § 11 až 15 návrhu, případně rozšířit možnost přezkoumání průběhu a výsledků zkoušky podle § 20 odstavec 1.
Ve zmocnění ministerstva k vydání prováděcího předpisu je mimo jiné - a zdůrazňuji k vydání prováděcího předpisu - skryta výše úhrady za provedení zkoušky, na kterou navazuje část šestá návrhu, tedy změna zákona o daních z příjmů. Také tato část si zaslouží podrobnější diskusi, případně i konkrétní vysvětlení.
Pokud se týká finanční náročnosti na zavedení a udržování systému, nechci s navrhovateli polemizovat, ale takové výroky, které se objevují ve zprávě, jako "dá se předpokládat případný nárůst" anebo výrok "náklady nelze v současné době konkretizovat", mě vedou k závěru, že skutečné náklady budou vyšší než ty v návrhu a v důvodové zprávě uváděné. Já jen doufám, že ne řádově.
Bylo by toho víc, nechci protahovat naše jednání. Co z mého vystoupení vyplývá? Doporučuji, aby návrh byl propuštěn do druhého čtení. Zde podotýkám - kdo si ještě pamatujete televizní znalostní soutěž Deset stupňů ke zlaté, dodejte si k tomu "se ztrátou kytičky". Avizuji iniciování návrhu, aby ještě před jednáním výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu podrobně projednal návrh zákona také jeho školský podvýbor, a to za přímé přítomnosti zástupců navrhovatele - speciálně osob přímo zodpovědných za přípravu zákona i vzpomenutého prováděcího předpisu. Za třetí - osobně se domnívám, že obsah zákona i jeho části týkající se živnostenského zákona a řady resortních hospodářských předpisů jsou dobrým důvodem pro to, aby návrh projednal i hospodářský výbor Poslanecké sněmovny. Specifika odborné způsobilosti pro výkon lékařských a zdravotnických povolání, vazby na aktivní politiku zaměstnanosti a rekvalifikace, tedy oblast vymezenou kompetenčním zákonem Ministerstvu práce a sociálních věcí, to je důvodem, abych navrhl přikázání tisku také výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Pane předsedající, to tím také činím a děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Hlavně si své návrhy dobře poznamenejte, pane zpravodaji, abyste na ně nezapomněl, až budeme o nich nechávat hlasovat.
V tuto chvíli má slovo pan kolega Máša. Připraví se pan poslanec Bartoš a poté paní kolegyně Šojdrová.
Poslanec Miloš Máša: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte, abych se stručně vyjádřil k vládnímu návrhu zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělání.
Jedná se o návrh právní normy, která stanovuje pravidla, aby se mohl v České republice rozběhnout jednotný systém dalšího průběžného, dá se říci celoživotního vzdělání. Tento systém tak umožní České republice se zařadit mezi vyspělé státy, které v souvislosti s fungujícím trhem práce mají s celoživotním vzděláním, chcete-li s celoživotním učením, pozitivní zkušenosti, ale především vytvářejí podmínky zdravé motivace účastníků dalšího vzdělání tím, že jim potvrdí odbornou kvalifikaci pro konkrétní druh práce, určitou pracovní činnost či povolání v rozsahu uvedeném v kvalifikačním standardu. To se pochopitelně odrazí v nárůstu zájmu o další vzdělání a uvědomění si skutečné potřebnosti využívání různých forem studia, např. k získávání potřebné rekvalifikace, která je podmínkou k dalšímu uplatnění na postupně se měnícím trhu práce.
Navrhovaná právní norma obsahuje řadu nových, pro běžné občany možná neznámých odborných termínů, se kterými však již řadu let resort školství pracuje. A navrhovaná právní norma je jasně a srozumitelně definuje.
Návrh tohoto zákona je po proběhlém připomínkovém řízení dle mého názoru v souladu se zadáním vlády České republiky, jak bylo uvedeno v usnesení vlády z července 2004 o Národním akčním plánu zaměstnanosti na léta 2004 až 2006, z něhož vyplynul i úkol pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovat návrh systému uznávání neformálního vzdělání dospělé populace ve smyslu memoranda Evropské komise o celoživotním učení.
Tak jako pan zpravodaj souhlasím, že navrhovaná právní úprava není v rozporu s právem Evropského společenství, a dle mého názoru jeho finanční dopady na státní rozpočet je zanedbatelný. Vezmeme-li v úvahu nepřímé pozitivní dopady na státní rozpočet a hrubý domácí produkt České republiky v podobě zvyšování vzdělanosti dospělé populace České republiky a zvyšování jejich konkurenceschopnosti na trhu práce a zvyšování konkurenceschopnosti českých firem v zahraničí, nelze jinak, než tento vládní návrh podpořit. Předpokládám, že zavedení tohoto systému může postupně snižovat i počet nezaměstnaných.
S ohledem na to, že pan zpravodaj šel do řady podrobností, nechci pokračovat v dalších podrobnostech. Nechám si je na projednání v našem výboru pro vědu, vzdělání, výzkum, kulturu, mládež a tělovýchovu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo uděluji panu poslanci Walteru Bartošovi, připraví se kolegyně Šojdrová.
***