(12.40 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Václav Mencl, po něm pan poslanec Jiří Pospíšil a v pořadí stále ještě visí z místa přihlásivší se kolega Karel Vymětal.
Poslanec Václav Mencl: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, aby tedy bylo jasno i pro veřejnost, která možná jednání sleduje v přímém přenosu, navrhuje nám Ministerstvo vnitra následující územně správní členění České republiky. Za prvé samozřejmě stát. Za druhé navrhuje zřídit oblasti, dále zůstávají kraje. Dále navrhuje vlastně posílit okresy. Pak budou obce s rozšířenou působností a pak tedy budou obce. Já myslím, že tento výčet je naprosto fascinující, a zcela souhlasím s předřečníky v tom, že opouští stávající model veřejné správy, tak jak jsme si ho tady docela pracně vytvořili, a znamená absolutní zmatek nejen pro občany, ale koneckonců i pro orgány veřejné správy či pro státní správu a samosprávu.
Mne tedy fascinuje odůvodnění, které zde ministerstvo připravilo:
"K § 1: Základem územně správního členění České republiky, tedy členění území státu pro účely výkonu státní správy, jsou oblasti, které vznikly s ohledem na potřebu vytvořit pro účely výkonu státní moci rozsáhlejší územně správní jednotky, než je správní obvod samosprávného kraje." Ale píše se dál: "V období od 1. 1. 2000, kdy nabyl účinnosti ústavní zákon č. 347/1997 Sb., do současnosti již některé státní orgány, například katastrální úřady, krajské hasičské záchranné sbory, krajské hygienické stanice, přizpůsobily vymezení své územní působnosti právě členění území ČR na správní obvody, tedy vyšších územně samosprávných celků neboli krajů, staly se tyto správní obvody základním kamenem územně správního členění." - Čili v prvním odstavci vytváříme oblasti a v druhém odstavci říkáme, že základním kamenem územně správního členění jsou kraje. To je tedy logika, které opravdu je velmi obtížné nejen pro občana, ale i pro poslance porozumět.
Perličkou je dále: "S ohledem na to, že okres je tradiční správní jednotkou, a s ohledem na to, že především pro účely územní organizace soudů a na ně navazujících státních zastupitelstev, respektive orgánů Policie ČR, tato jednotka tak jako tak součástí územního členění státu v širším smyslu zůstane. Ze zájmu maximální harmonizace obvodu pro výkon veřejné moci navrhuje z právního řádu ji nevypouštět i při vědomí toho, že podstatná část výkonu územní státní správy se po zániku okresních úřadů přesunula na orgány obcí s rozšířenou působností, respektive orgány krajů, a postavení okresů se tak od 1. 1.2003 výrazně proměnilo."
Účelovost tohoto zákona je naprosto zřejmá, protože si tím jedna část Ministerstva vnitra řeší svoje problémy, a teď já řeknu, na úkor té druhé části, což je tedy úsek civilně správní, protože jeho práci absolutně popírá.
Já bych řekl, že ministr vnitra tady posílá následující vzkazy:
Za prvé. Neplatí to, na čem jsme se dohodli - že veřejná správa bude mít jednotnou územní organizaci a Ministerstvo vnitra, autor tohoto modelu, tedy obrátilo o 180 stupňů.
Za druhé. Ten, kdo se přizpůsobil modelu, který jsme zde přijali, byl hlupák, protože se ukazuje, že to prostě dělat nemusel. Naopak ti, kteří se nepřizpůsobili, vítězí. To je tedy ohromný vzkaz pro státní správu a pro veřejnou správu vůbec!
A milí občané, jestli jste se v tom dosud nevyznali, ale očekávali jste, že časem byste se v tom vyznat mohli, například tedy že v krajském městě najdete všechny krajské instituce, zanechte naděje. Nevyzná se v tom už nikdo.
Z úvodního slova i z textu pana ministra jsem pochopil, že zavalen policejními skandály nemá na veřejnou správu čas a nerozumí jí. Jinak by nám takový nesmysl nemohl předložit.
Připojuji se k návrhu na zamítnutí.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má nyní kolega Jiří Pospíšil.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se nechci podrobněji vyjadřovat k předloženému sněmovnímu tisku, ale po prostudování doprovodného zákona, který se velmi výrazně dotýká struktury justice, jsem si musel vzít slovo a říci k tomu několik poznámek.
Obecně potvrzuji to, co říkali moji předřečníci. Ten předložený sněmovní tisk je podle mne odrazem neúspěšnosti reformy veřejné správy, která zde v posledních sedmi letech probíhá. Je jasným důkazem toho, že zvolený počet krajů asi nebyl nejvhodnější a že reforma byla provedena pouze částečně. Je odrazem toho, že současná veřejná správa v České republice zvláště v územní podobě je nepřehledná, složitá, neefektivní a příliš drahá. Bohužel mám obavu, že pokud by prošel návrh, o kterém diskutujeme, tak se tyto trendy naší veřejné správy posílí. To znamená, nepřehlednost se ještě zvýší, nákladnost určitě také vzroste, a hlavně - občanovi případná změna nic nepřinese.
Jak říkali moji předřečníci, občan se bude muset vypořádat s tím, že zde bude mít institut obce, institut okresu, institut kraje, institut oblasti atd. Bude se muset v těchto pojmech začít orientovat, bude muset složitě zjišťovat, jakou že působnost ten který orgán má, a vedle toho bude zjišťovat v rámci smíšeného modelu veřejné správy, který je u nás velmi složitý, v zásadě ve světě nemá obdoby, bude muset zjišťovat, jakou že působnost vykonává, zda samostatné působnosti ,či přenesené působnosti.
Dámy a pánové, měli bychom jít směrem, který by vedl ke zjednodušení výkonu veřejné moci v našem státě, ale bohužel jdeme směrem opačným. Proto podporuji návrhy na zamítnutí.
A nyní, když dovolíte, k avizované otázce justice. Mne velmi zaujalo, že doprovodný zákon řeší otázku struktury a počtu krajských soudů, respektive říká, že má být zachován současný počet krajských soudů. Dámy a pánové, já jsem podrobně prostudoval důvodovou zprávu a chybějí mi jasná fakta, proč se navrhovatelé, shodou okolností Ministerstvo vnitra, nikoliv Ministerstvo spravedlnosti, přiklánějí k této struktuře české justice. Dámy a pánové, já zde nehoruji za jiný model. Chci pouze říci, že otázka počtu krajských soudů je velmi složitý problém.
Já jsem v poslední době několik poboček krajských soudů navštívil. Navštívil jsem též krajské soudy a mohu zodpovědně říct, že jsou argumenty jak pro vznik nových krajských soudů, tak argumenty pro zachování současné struktury. A myslím si, že právě o tomto bychom měli diskutovat. Mělo by s nějakým návrhem přijít Ministerstvo spravedlnosti a měl by to případně diskutovat ústavněprávní výbor. Ostatně na tomto plénu máme návrh některých krajů, které navrhují, aby ve všech krajích vznikly samostatné krajské soudy. V zásadě máme dvě možnosti: buď zachovat současný model, to znamená současný počet krajských soudů a zachovat jejich pobočky, anebo v ostatních krajích zřídit krajské soudy. A já zde říkám, jak jsem již uvedl, že jsou argumenty pro i proti.
Pokud zřídíme ve všech krajích soudy, pak samozřejmě takovýto model bude nákladnější. V některých místech, v menších krajích, se nám nepodaří udržet dostatečnou míru specializace jako na velkých krajských soudech. To jsou argumenty, které jsou proti tomuto. Na druhou stranu je třeba říci, že se v praxi ukazuje, že pokud předseda jednoho krajského soudu řídí pobočku svého soudu třeba 120 kilometrů vzdálenou od místa svého sídla, tak to řízení bohužel neprobíhá efektivně. A pak já se táži, dámy a pánové: Má v místě, kde funguje pobočka, kde je budova, kde je personál, existovat samostatný soud s vlastním předsedou, nebo takováto fakticky plnohodnotná instituce má být řízena z místa 120 kilometrů vzdáleného?
Mimo jiné bychom měli diskutovat otázku sladění správních a soudních okrsků. I to je téma, které se problematikou výkonu veřejné moci v našem státě prolíná v posledních dvou stech letech. Byla období, kdy správní a soudní okrsky jsme měli sladěny, co se týče územní struktury. Byla období, kdy naopak správní okresky a soudní okrsky nekorespondovaly.
Takže chci říci, dámy a pánové, že já podporu tohoto zákona za prvé z obecných důvodů a pak z důvodů specifických, týkajících se české justice, považuji za více než problematickou. Říkám zcela otevřeně, že by Sněmovna měla velmi uvážlivě diskutovat o tom, jakou chce strukturu justiční moci v našem státě. A to podle mého názoru z předloženého návrhu nevyplývá.
Připojuji se k návrhu na zamítnutí předloženého sněmovního tisku. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. To byla poslední písemná přihláška. Nyní přihlášky z místa: pan kolega Karel Vymětal, pan kolega Hovorka, pan kolega Křeček. Pak kolega Hasil, pan kolega Bratský.
***