(9.30 hodin)
(pokračuje Musílková)
První příčinou je nepřesně nastavené přerozdělení pojistného mezi zdravotními pojišťovnami, o jehož změnu VZP několik let usilovala, a to za pomoci expertní činnosti doktora Hroboně opřené o zahraniční zkušenosti. Druhou příčinou vznikajícího deficitu, kterou ovšem ministr Rath nerad slyší, jsou zásahy, které do hospodaření všech zdravotních pojišťoven vstupují zvenčí, což lze kvalifikovanou expertizou snadno dokázat. Zásahy zvenčí mám tak na mysli lobbingem poskytovateli ovlivněné vydávání úhradových a lékových vyhlášek Ministerstvem zdravotnictví i vyhlášky, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů. I to lze kvalifikovanou expertizou prokázat.
K jednotlivým bodům.
Založení pojišťovny VZP, a. s. Smluvní zdravotní pojištění naše pojišťovna provádí v souladu se zákonem již od roku 1993, v komerčním režimu od roku 1995. Za tu dobu vytvořila hospodářský výsledek po zdanění ve výši téměř 589 milionů korun, z nichž téměř 70 % převedla do veřejného zdravotního pojištění, a na daních z příjmů odvedla státu daně ve výši téměř 371 milionů korun. Zbytek těchto prostředků tvořil rezervní fond smluvního pojištění a připojištění. Tato činnost, to je provádění smluvního zdravotního pojištění a připojištění, byla určena té části obyvatel České republiky, která z legislativních důvodů neměla přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Postupně se provádění této činnosti vyvinulo v konkurenční výhodu, kterou bylo možno nabízet klientům služby navíc, nikoliv ale placené z veřejného zdravotního pojištění. Bývaly doby, kdy jsme za to dostávali pochvalu. Doby se zkrátka mění.
V roce 2004 se i vlivem vstupu do Evropské unie změnilo legislativní prostředí a VZP stála před volbou smluvní pojištění zastavit, a přijít tak nejen o konkurenční výhodu, ale také o 30 až 40 milionů ročního zisku a uvrhnout tisíce lidí smluvně připojištěných bez vstupu do zdravotního pojištění, anebo problém vyřešit. My jsme tento problém vyřešili tak, že byla řádně a s povolením Ministerstva financí založena dceřiná společnost dle zákona a vytvořeno základní jmění ve výši celkem 100 milionů korun. Zdrojem základního jmění dceřiné společnosti byly prostředky vytvořené z hospodářského výsledku smluvního pojištění v minulých letech. V žádném případě nejde o podnikání s prostředky veřejného zdravotního pojištění, o kterém mluví pan ministr.
K tzv. nezákonnému obchodování s akciemi firmy Preciosa. 439 586 kusů akcií s nominální hodnotou 1000 korun firmy Preciosa bylo pojišťovně bezúplatně převedeno v roce 1992 z Fondu národního majetku České republiky, neboť státní rozpočet pojišťovně nemohl poskytnout podle § 7 odst. b) zákona č. 551/1991 Sb. ze dne 6. prosince 1991 o VZP finanční prostředky na založení jejího rezervního fondu. Tak to stanovil zákon. Z těchto akcií pojišťovna inkasovala do roku 1996 téměř 170 milionů korun, které byly použity na úhradu nákladů zdravotní péče. V roce 1996 byly tyto akcie vyměněny za 439 856 kusů neveřejně obchodovatelných dluhopisů o jmenovité hodnotě 1000 korun s pevným úrokem ve výši 20 % a nesly roční čistý výnos ve výši téměř 66 milionů korun. V roce 1998 bylo rozhodnuto o jejich prodeji z důvodu - cituji z usnesení správní rady a sboru zástupců naší pojišťovny - nárůstu pohledávek, zejména nemocnic, závazků Všeobecné zdravotní pojišťovně po lhůtě splatnosti. Dluhopisy byly prodány za kupní cenu 1251 korun na jeden dluhopis, tedy celkem za 550 259 856 korun. Tento příjem byl bohužel řádně zdaněn, i když jsme se pokoušeli na Ministerstvu financí, aby nebyl zdaněn a byl použit v souladu s usnesením sboru zástupců.
Velmi ráda bych osobně viděla odhady znalců, které má pan ministr k dispozici. Pokud bychom měli tehdy dosáhnout výnosu 900 milionů korun, musela by se cena jednoho dluhopisu vyšplhat na 2046 korun, což je více než na dvojnásobek jejich nominální hodnoty. A to je nemyslitelné, neboť zázraky se nedějí.
K údajnému provozování faktoringu. Pan ministr zde uvedl, že pojišťovna nesmí provozovat faktoring. Také ho neprovozuje. Provozuje ho však celá řada jiných firem, bank a finančních institucí. Předmětem faktoringu jsou však závazky naší pojišťovny, se kterými se obchoduje velmi čile. Pojišťovna to nemůže nikomu zakázat, a to ani poskytovatelům zdravotní péče, kteří je prodávají, ani těm firmám, které je kupují. A právě proto jsme uzavřeli smlouvu s firmou Cash Reform, ale také s Komerční bankou a s Československou obchodní bankou, ve kterých se tyto instituce zavázaly, že pojišťovnu nebudou penalizovat, když jim nebude hradit postoupené závazky poskytovatelů s větším zpožděním, než je hradí poskytovatelům zdravotní péče. Speciálně u Cash Reform je to 80 dní. Udělali jsme to, paní poslankyně a páni poslanci, proto, abychom alespoň částečně ochránili prostředky veřejného zdravotního pojištění před uplatňováním sankcí, aby tím nedocházelo k dalšímu zhoršování finanční pozice pojišťovny. My nenakupujeme a nikdy jsme nenakoupili pohledávky firem a nemáme také žádnou smlouvu na odkup pohledávek pod 100 %. Jestli ji pan ministr má, ať ji ukáže, jinak by jeho poznámka nebyla pravdou, ale lží.
Ministr Rath dlouhodobě vytýká Všeobecné zdravotní pojišťovně porušování právních předpisů. Dovolte mi, abych se u této problematiky alespoň na okamžik pozastavila.
Ve VZP České republiky provedlo Ministerstvo zdravotnictví spolu s Ministerstvem financí kontrolu. Do závěrečného protokolu byly doplněny, či chcete-li, vsunuty závěry učiněné nad rámec obsahu kontroly. Tyto a jen tyto závěry, které nemají základ a oporu v provedené kontrole, se však staly podkladem pro rozhodnutí o zavedení nucené správy v pojišťovně. Pojišťovna dostala patnáctidenní lhůtu k podání námitek. Námitky byly včas doručeny na Ministerstvo zdravotnictví i nucenému správci, aby jejich předložení schválil. Při uvalování nucené správy se speciálně o této záležitosti hovořilo, že je to podle starého data a nebudou dělány potíže. Přesto jsme nucenému správci námitky také předložili. Protože nucený správce nebyl do konce lhůty k zastižení, a tudíž předložení námitek ministerstvu neschválil, ministerstvo námitky neuznalo.
Závěr je jasný. Důvody pro zavedení nucené správy ve skutečnosti neexistují a ta byla zavedena jen proto, aby to nemohlo vyjít najevo v námitkovém řízení. Nucená správa se nezabývá odstraněním problémů, které vedly podle ministerstva k jejímu zavedení. Hledá jen doklady, které lze využít na podporu tvrzení pana doktora Ratha z doby, kdy ještě nebyl ministrem. O tom svědčí i interní sdělení nuceného správce č. 1, ve kterém se mimo jiné uvádí, že ředitel pojišťovny je mu povinen předkládat k písemnému schválení - cituji - veškeré nakládání s finančními prostředky vyjma čerpání prostředků pro smluvní partnery ze základního fondu podle stávajících pravidel a v rámci stávajících smluvních vztahů. Konec citátu.
Téměř současně s nucenou správou probíhá další kontrola v pojišťovně. Dokumenty, které je pojišťovna povinna předkládat kontrolorům, a skutečnosti, s nimiž se nucený správce seznamuje, jsou téměř okamžitě zveřejněny v médiích, na tiskových konferencích apod. Jak pracovníci kontroly, tak nucený správce mají zákonem uloženou povinnost mlčenlivosti, kterou dnes a denně podporou ministra zdravotnictví porušují. Stačí se podívat každý den do novin. Několikrát pracovníci kontroly sdělili, že upozornili ministra na povinnost dodržování mlčenlivosti do doby skončení kontroly. Nabízí se otázka, kam se v podání ministra zdravotnictví poděl ústavní princip vázanosti státní moci zákonem, její podřízenost zákonu. Jak mohou veřejní činitelé, jimiž nepochybně je jak nucený správce, tak vedoucí kontrolní skupiny, tak ministr, porušovat bez obav zákony této země, aniž by vyvolali jakoukoliv reakci?
Ministr říká, že ministerstvo dlouhodobě upozorňovalo pojišťovnu na to, že se dopouští porušování právních předpisů. Nikdy ale neřeklo, v čem toto porušování konkrétně spatřuje, kromě uplatnění zákona o cenách a cenové regulaci zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění.
***