(14.40 hodin)
(pokračuje Patera)
Hovoří se o nefunkčnosti správní rady, kterou je třeba obměnit. Nemluví se však o správní radě, kterou pan ministr obměnil, a učinil ji tak řízeně nefunkční. Nikdo z lidí jmenovaných panem ministrem totiž nekomunikuje, oni plní pouze příkazy. Nepřemýšlejí.
Navíc jsou do veřejnosti pouštěny různé dezinformace, které se nezakládají na pravdě. Jednou z těchto lží byla páteční informace, že se na správní radě hlasovalo o odvolání paní ředitelky a že výsledek byl 15 : 15. Je to absolutní lež - žádné takovéto hlasování se nekonalo. Je naopak pravdou, že se semknulo všech deset zástupců zaměstnavatelů a dalo námitku k návrhu na odvolání ředitele VZP, poněvadž si uvědomili faktický dopad neodpovědného postupu zástupců státu.
Navíc se konání správní rady dočkalo překvapení, když téměř po pěti hodinách jednání, které si opravdu dovolím srovnat s rokem 1948, kdy byla správní rada VZP ústy pana doktora Sojky informována, že jejich část správní rady byla informována panem doktorem Drimlem, hlavním kontrolorem, který byl zbaven údajně mlčenlivosti, že existují flagrantní důkazy o prohřešcích ředitelky, kterou je třeba proto odvolat. Večer pak z úst pana Drimla v televizi a v dalších médiích zaznělo mnoho vět, všechny však byly uvozeny slovy "možná", "domníváme se", "je podezřelé". Opravdu uznatelné argumenty!
Co je však ještě horší, je to, že je zde i tlak na změnu zákonů, tak aby propříště již nemusela správní rada dávat Poslanecké sněmovně návrh na odvolání ředitele, ale aby tuto možnost měla přímo vláda a potažmo pan ministr zdravotnictví. Ten ostatně dneska dává návrhy na obsazení postu nového ředitele, ač mu to ze zákona nepřísluší a přísluší to naopak správní radě. Co bude důsledkem, je zřejmé. Z postu ředitele veřejnoprávní zdravotní pojišťovny se stane funkce ryze politická a tento post bude obměňován vždy při změně politické garnitury. Kontinuita řízení a koncepční práce tak navždy - domnívám se, že i s pojištěnci - opustí tuto instituci.
Jsem přesvědčen, že Všeobecná zdravotní pojišťovna je nedílnou součástí celého zdravotního systému. Tento systém je však nemocný. Jeho léčba se začíná na Ministerstvu zdravotnictví a na tvorbě dlouhodobě platné koncepce zdravotnictví, které se však všichni ministři vyhýbají jako čert kříži. Nehledejte a nevyrábějte si zástupné problémy mimo budovu ministerstva, řešte je tam!
Děkuji. (Potlesk klubu poslanců ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Jaromír Schling. Připraví se Svatomír Recman.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedo, dámy a pánové, můžete se jistě ptát, co člen hospodářského výboru ví o detailech hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny. Odpovím - vím o těch detailech stejně málo jako můj předřečník. Na rozdíl od něj ovšem tu nebudu číst vystoupení připravené pravděpodobně někým z týmu paní ředitelky Musílkové, ale nebudu číst ani vystoupení připravené někým z Ministerstva zdravotnictví. Řeknu vám svůj názor na hospodaření VZP a na to, co s tím souvisí. Neřeknu ten názor poprvé, řekl jsem ho řadě kolegů mnohem dříve, než se na půdě Sněmovny začal tentokrát projednávat problém hospodaření VZP.
Já jsem pevně přesvědčen již řadu let, že pro řízení nejrůznější institucí se mají používat stejná pravidla jako pro řízení firmy. To platí pro vedení obce, to platí pro vedení nemocnice a myslím si, že i pro vedení kterékoliv zdravotní pojišťovny. Samozřejmě, že u každé takové instituce jsou určitá specifika, ale není jich mnoho.
Jaké je tedy pravidlo například řízení akciových společností? Jestliže management akciové společnosti připustí ztráty, jak dlouho nechá vlastník takovéto vedení na svých (?) místech? Možná nějaký měsíc, a sleduje pečlivě, jak ten management plní zadané úkoly, aby se firma dostala do černých čísel. Pokud se to neděje, je management vyměněn. A musí to tak být a je to osvědčený postup v podnikatelské sféře. Tady jsme svědky toho, že finanční instituce, přes kterou tečou obrovské finanční prostředky, rok co rok vytváří několikamiliardovou ztrátu, a vlastník nečiní nic. Management zůstává na svých místech.
Problém samozřejmě je, kdo je vlastně ten vlastník, který by měl něco konat. Já se k tomu ještě vrátím. Ale teď bych chtěl říci, že nepochybně kdyby vlastník, ať už je představován kýmkoliv, vyvinul zcela nekompromisní tlak na management Všeobecné zdravotní pojišťovny, tak jsme se nemuseli dočkat takovýchto výsledků; mnohem dříve by byla přijata opatření k nápravě.
Argumentuje se často tím, že ztrátu ve VZP vytvářejí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví. Použiji ale zase příklad z podnikatelské sféry.
Přeci i v podnikatelské sféře přicházejí zvenku impulsy, kterým management nemůže zabránit. Například jestliže firma vyváží velké objemy zboží do dolarové oblasti nebo dnes i do Evropské unie a dojde k významné změně kursu, jak to tomu také bylo v minulých letech, firma z tohoto titulu inkasuje ohromné ztráty. Je to pro management alibi, aby firma skončila v červených číslech? V žádném případě. Musí vyvinout aktivity, musí snížit náklady, musí přijít s novými projekty - prostě musí firmu udržet v černých číslech, pokud chce management zůstat na svých místech. A to platí prosím všude. Všude musí vedení společnosti, instituce dosahovat očekávané výsledky. Nemůže trpně přijímat rány, které přicházejí z okolního prostředí. Prostě to tak být nesmí a nemůže.
A teď ještě k otázce toho vlastníka. Vlastník u Všeobecné zdravotní pojišťovny je vyjádřen poněkud nejasně. Jde o veřejnoprávní instituci. My jsme na podobný problém už tvrdě narazili v případě České televize, které také říkáme, že je veřejnoprávní. Myslím si, že by to pro nás mělo být poučením, že bychom se měli vyhýbat vzniku takovýchto veřejnoprávních institucí. Má jít buď o subjekt soukromý, kde je jasně definovaný vlastník, nebo má jít o subjekt ovládaný státem, ale pak stát musí mít také příslušné kompetence, aby té své odpovědnosti mohl dostát, aby nenesl jenom politickou odpovědnost, ačkoliv nemá účinné nástroje, jak tu svoji odpovědnost ve firmě realizovat.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to bylo vystoupení pana poslance Schlinga. Dalším přihlášeným je Svatomír Recman - ale pardon, já jsem zapomněl na poslance Pateru, který se hlásil k faktické poznámce. Máte dvě minuty. Prosím.
Poslanec Miloš Patera: Já bych chtěl pouze vaším prostřednictvím vyřídit panu předřečníkovi, že jsem mluvil se znalostí věci, a to jako člen správní rady VZP, který byl zvolen touto Sněmovnou 180 hlasy v loňském roce.
A druhá poznámka: My máme ve zvyku psát si své proslovy sami.
Děkuji. (Potlesk poslanců klubu ODS.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. Prosím nyní Svatomíra Recmana, připraví se Jozef Kubinyi.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, pane ministře, paní ředitelko, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych v úvodu svého vystoupení oznámil, že jsem pojištěncem VZP a že jsem členem správní rady VZP od 29. června loňského roku; za člena správní rady jsem byl zvolen touto Poslaneckou sněmovnou.
Vážené kolegyně a kolegové, měl jsem jako většina z vás možnost vyslechnout obě strany, tzn. ministra zdravotnictví dr. Ratha i ředitelku VZP paní Ing. Musílkovou.
***