(14.50 hodin)
Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážení zahraniční hosté, dámy a pánové, máme před sebou smlouvu o přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii. Jak už poznamenal pan ministr, je to velmi významná smlouva, která do řad nás, členů Evropské unie, přivádí dva nové státy, s nimiž jsme měli velmi blízké vztahy a podobnou historii v minulém století, měli jsme i plodnou spolupráci. Jsem přesvědčen, že tato plodná spolupráce bude pokračovat i v rámci Evropské unie.
Měl jsem štěstí, že jsem byl v Evropském parlamentu 25. října, kdy bylo zahájeno projednávání této přístupové smlouvy. Slyšel jsem zprávu komisaře pana Olliho Rehna, který doporučil schválit tuto přístupovou smlouvu. Poté vystupovali představitelé jednotlivých frakcí zprava doleva celého politického spektra. Jedině v jednom případě, a to u sekce liberálů, zazněly pochybnosti, zda toto rozšíření není předčasné. Jinak všechny politické strany a kluby zastoupené v Evropském parlamentu tuto smlouvu podpořily. Je vidět, že i na této půdě má přistoupení Bulharska a Rumunska velmi silnou podporu a že i celá Evropa, lze říci, se připravuje na jejich členství.
Celkové hodnocení Evropské komise obou přistupujících zemí je převážně pozitivní. Vykazují trvalý pokrok, i když v řadě oblastí je potřeba ještě zvýšit reformní úsilí. Ale je tomu podobně, jako tomu bylo s námi, když přistupovala naše desítka nových členů. Není možné nyní stanovit, které z problematických oblastí by mohly jejich členství posunout, ale je ještě čtrnáct měsíců na to, aby se nedostatky, které byly konstatovány, odstranily a obě země se mohly 1. ledna 2007 stát plnoprávnými členy.
Bylo konstatováno ve zprávě, že politická kritéria plní obě kandidátské země, a byly vyzdviženy pokroky, které dosáhly, například v oblasti svobody projevu, Bulharsko s drobnou korupcí, kterou postupně vymycuje. Rumunsko pokročilo v reformě soudního systému, integraci menšin, restituci majetku atd. Bulharsko bylo označeno jako funkční tržní ekonomika ve zprávě již z roku 2003, kodaňská ekonomická kritéria splňuje i Rumunsko, které potvrzení obdrželo v roce 2004.
Co se týče legislativní a administrativní přípravy, Bulharsko a Rumunsko splňovaly potřebná kritéria již v roce 2004. Zbývající kapitoly, které jsou problematické, byly označeny třemi stupni, takříkajíc karta zelená, červená a oranžová. V jednotlivých případech dostaly tyto přistupující země příslušné upozornění, jak si mají počínat, aby i tyto otázky a problémy byly odstraněny.
Pokud budou nějaké dotazy, myslím, že s panem ministrem rádi odpovíme, ale všechno, co zatím bylo vykonáno, svědčí o tom, že je možné a pravděpodobné, že již na jaře příštího roku v závěrečné zprávě bude možné vyslovit souhlas s přistoupením obou zemí. Závěrečné hodnoticí zprávy budou předloženy Radě Evropské unie a Evropskému parlamentu v dubnu nebo v květnu 2006. I pokud by se Evropská rada rozhodla realizovat přístup obou zemí v plánovaném termínu, bude následně ještě možné využít odkladných klauzulí, pokud by se nově projevily nějaké závažné problémy. Ale lze předpokládat, že tomu tak nebude a Evropská unie od 1. 1. 2007 bude rozšířena o další dva nové členy. K tomu můžeme i oběma státům srdečně blahopřát a těšit se na další společnou plodnou spolupráci.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče, za úvodní zprávu. Ještě se zeptám: zpravodaj výboru pro evropské záležitosti pan poslanec Pavel Svoboda?
(K poslanci Fischerovi:) Vy si chcete vzít slovo i za výbor pro evropské záležitosti? Prosím.
Poslanec Stanislav Fischer: Ano. Pan předseda výboru pro evropské záležitosti se omlouval, že pravděpodobně nebude přítomen. Požádal mě, abych v tom případě přečetl usnesení výboru pro evropské záležitosti. Já jsem člen obou výborů, takže v závěru bych vás seznámil, pokud s tím bude souhlas, s usneseními obou výborů - jak zahraničního, tak výboru pro evropské záležitosti.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Mám přihlášku pana poslance Davida Šeicha k tomuto bodu. Prosím pana poslance, aby se ujal slova jako první v obecné rozpravě.
Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi říci jen několik vět v této historické chvíli, kdy rozhoduje tato Poslanecká sněmovna o přijetí Bulharska a Rumunska do Evropské unie.
Myslím, že řada českých státníků, počínaje současným prezidentem Václavem Klausem, my jako čeští politici i občané České republiky mají ve velmi živé a čerstvé paměti proces, kdy jsme svoji zemi transformovali, svoji zemi přibližovali a harmonizovali s právem Evropského společenství, kdy jsme naše hospodářství transformovali na tržní hospodářství, které by obstálo v Evropské unii, kdy jsme přizpůsobovali naše předpisy a měnili strukturu našich institucí tak, abychom mohli být členem Evropské unie. Myslím, že máme v živé paměti dobu, kdy jsme také klepali na zavřené dveře Evropské unie a byli jsme v roli čekatelů. Myslím, že tato poměrně živá a nikoli stará zkušenost musí v naší paměti zůstávat a že s tímto prizmatem musíme přistupovat i k současné otázce rozšíření Evropské unie o Bulharskou republiku a Rumunsko.
Určitě si musíme také položit otázku, zda rozšíření o tyto dvě země je v národním zájmu České republiky. Troufám si tvrdit, že toto rozšíření v národním zájmu České republiky je. České ekonomické subjekty patří v Bulharsku a Rumunsku na čelo investorů, kteří v těchto zemích patří mezi významné zahraniční investory vedoucí žebříčky zahraničních investic v těchto dvou zemích. Nepochybně nás k Bulharsku a Rumunsku pojí historické i současné přátelství a velmi úzký vztah k těmto dvou zemím. V neposlední řadě také významným způsobem zahraničně bezpečnostní prostor Evropské unie. Z historické zkušenosti víme, že Balkán byl vždy jakýmsi doutnajícím sudem prachu v Evropě. Rozšíření Evropské unie na Balkán významným způsobem stabilizuje po rozšíření NATO, které Česká republika velmi silně podporovala, bezpečnostní a zahraničně bezpečnostní stabilitu Evropské unie.
Z těchto důvodů se domnívám, že rozšíření o Bulharsko a Rumunsko je ve strategickém zahraničněpolitickém zájmu České republiky, že vítězství nexenofobního přístupu Evropské unie k rozšiřování směrem na východ je v zájmu České republiky a že bychom neměli podléhat módním trendům zastavení přístupového procesu na hranici těchto nových zemí. Měli bychom postupovat více na východ, směrem na Balkán, možná k zemím bývalého Sovětského svazu, pokud to jejich ekonomická a politická transformace umožňuje.
Také velmi dobře víme, a to ze zkušenosti nikoli staré, ale ze zkušenosti čerstvé, že členství v Evropské unii není darem. Je příležitostí. Velmi dobře si to uvědomujeme třeba v době aktuální, kdy sociálně demokratický přítel pana premiéra Paroubka Blair nám předkládá rozpočet Evropské unie, který Českou republiku chce okrást o 10 % unijních prostředků na regionální transformaci, strukturální fondy a kohezní pomoc.
***