(12.10 hodin)
(pokračuje Bortel)
Dále tento zákon umožňuje konání referenda nejenom na celém území kraje, ale taky i na jeho části. Myslím si, že docela důležitou věcí je snaha ušetřit veřejné prostředky, a to zavedením povinnosti, že v případě, že je podán návrh, který požaduje referendum, tedy ta petice, v době před konáním voleb, tak aby byly volby spojeny spolu s konáním referenda. Myslím si, že je to institut dobrý a že toto pomůže k tomu, aby referenda případně neprodražovala rozhodování veřejné správy.
Rád bych se ještě krátce vyjádřil k tomu, co předložila vláda jako své připomínky. Já jsem připraven se s těmito připomínkami vypořádat. Doufám, že v rámci druhého čtení Poslanecké sněmovny se nám podaří nuance, které v tom návrhu jsou, odstranit.
Doufám také, že povedeme zde na plénu Sněmovny debatu věcnou. Já jsem připraven o všech vašich připomínkách debatovat. Současně bych byl velmi rád, pokud mohu vyjádřit skromné přání, abychom k projednávání tohoto zákona přistoupili stejně, jako k tomu přistoupila Poslanecká sněmovna již před dvěma lety, kdy jste rozhodovali o přijetí nového zákona o místním referendu, kdy v této Sněmovně nebyl jediný člověk, který by byl proti tomuto zákonu. Vzhledem k tomu, že ten návrh zákona se příliš neliší od současné právní úpravy zákona o místním referendu, já doufám, že se nám podaří najít shodu na tomto návrhu a že bude vámi kladně přijat. Doufám, že připomínky, které budou, doufám, na výboru v rámci druhého čtení, budou věcné a podaří se nám dosáhnout konsensu.
Pro tuto chvíli děkuji za udělené slovo a samozřejmě jsem připraven na vaše dotazy. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Já vám děkuji, pane kolego. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Michal Hašek.
Poslanec Michal Hašek: Děkuji za udělené slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, projednáváme sněmovní tisk 1166, kterým je návrh zákona o krajském referendu. Tento návrh nám předložilo zastupitelstvo Jihomoravského kraje, které jej schválilo dne 22. září letošního roku a postoupilo jej Poslanecké sněmovně 6. října letošního roku. Jak již bylo konstatováno, obdrželi jsme také stanovisko vlády dne 4. 11. jako sněmovní tisk 1166/1.
Nyní k samotnému obsahu předkládaného návrhu zákona. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje prostřednictvím pana předkladatele dnes předstupuje s docela smělým cílem zavést do právního pořádku České republiky nový institut, institut krajského referenda, který podle názoru zastupitelstva Jihomoravského kraje posiluje hodnotově postavení krajské samosprávy a měl by dle důvodové zprávy také zvětšit možnost ztotožnění se občanů kraje s krajem a řešením problémů, které kraj, respektive část kraje, považuje za aktuální.
Co se týká samotné právní úpravy, jak už konstatoval zástupce předkladatele, pravděpodobně vychází zejména z návrhu zákona, respektive z platného zákona o místním referendu, který byl použit jako vzor. Musím ho ovšem jako zpravodaj rovněž upozornit, že v řadě připomínek vlády, které jsme obdrželi ve stanovisku, je právě vytýkáno to, že ne všechna ustanovení ze zákona o místním referendu jsou nutně aplikovatelná i v návrhu zákona o krajském referendu. Respektive byly by tam velmi problémové záležitosti. Nechci tady podrobně číst nebo seznamovat Sněmovnu se stanoviskem vlády. Věřím, že každý z kolegů, který měl zájem, tak takto učinil. A myslím si, že by se také zástupce předkladatele měl ještě podrobněji vyjádřit k jednotlivým připomínkám, které vláda dala.
Jako zpravodaj Sněmovny konstatuji ovšem, že vláda nedala stanovisko negativní, čili máme pouze sněmovní tisk 1166/1, ve kterém jsou konstatovány věcné a legislativní připomínky.
Návrh zákona umožňuje vyhlásit krajské referendum jak v celém kraji, na území celého kraje, tak jeho části. O podmínkách vyhlášení referenda hovořil pan zástupce předkladatele. Chtěl bych také upřesnit, že to referendum by se netýkalo, respektive otázka, všech záležitostí samostatné působnosti kraje, ale ten návrh zákona obsahuje pasáž, kde je také negativní výčet toho, k jakým záležitostem by nemohlo být konáno krajské referendum. Samozřejmě obsahuje i další principy, to znamená technické přípravy krajského referenda, příslušných orgánů, které by byly zodpovědny za tuto přípravu, za provedení krajského referenda.
Tady bych chtěl upozornit také na to, že jsme dostali dodatek důvodové zprávy, a sice na vysvětlenou: Organizační výbor požádal předkladatele, aby doprecizoval tu část důvodové zprávy, která se týká nákladů na eventuální provádění krajského referenda z pohledu rozpočtu kraje. Předkladatelé nám v dodatku ke sněmovnímu tisku 1166 sdělují, že obecně není možné stanovit náklady, které by byly spojeny s konáním krajského referenda, protože každý kraj je samozřejmě velikostně jiný. Má jiný počet obyvatel, jiný počet občanů, kteří by byli oprávněni se zúčastnit krajského referenda. Návrh zákona navíc počítá s tím, že by se krajské referendum mohlo konat také v části kraje, takže není možné podrobně specifikovat náklady. Přesto vyšly z důvodové zprávy k návrhu ústavního zákona o obecném referendu, kde se na realizaci celorepublikového referenda počítalo s odhadovanou sumou asi 400 milionů korun, a z toho předkladatelé dovozují, že náklady při konání krajského referenda na jednoho voliče, tudíž na jednotku přepočitatelnou z hlediska velikosti všech krajů, by činily asi 40 korun.
Jinak myslím, že pan zástupce předkladatele všechny hlavní principy navrhované právní úpravy představil, a vzhledem k času, který se jaksi vymyká původní představě o projednání tohoto bodu, bych nyní ukončil svoji zpravodajskou zprávu konstatováním, že přes všechny věcné výhrady, eventuálně legislativní výhrady, které jsou obsaženy ve stanovisku vlády, doporučuji jako sněmovní zpravodaj, aby Sněmovna postoupila tento návrh zákona do projednání výborů, čili doporučuji, aby prošel prvním čtením.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli nemám žádnou písemnou přihlášku. Hlásí se z místa pan poslanec Benda. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vím, že se nikomu nechce vést dlouhou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Na druhou stranu já mám pocit, že výhrady, které sdělila ve svém stanovisku vlády, jsou poměrně zásadního charakteru. Upřímně řečeno, pokud člověk prostuduje, a víte dobře, že já nejsem žádným velkým příznivcem referend obecně jako principu, pokud člověk prostuduje předložený návrh zákona, není vůbec jasné, o čem by vůbec krajské referendum mohlo být konáno a nakolik existuje reálná potřeba taková referenda v tuto chvíli uzákonit. Navíc nezapomeňme, a za to samozřejmě nemohou předkladatelé, ale prostě vývoj času, že jsme v prosinci, necelých půl roku před volbami. Je zcela zřejmé, že tento návrh zákona nebude a nemůže být projednán tak, aby mohl být schválen před volbami. A podle pravidel, která má tato Sněmovna spadne pod stůl.
Proto doporučuji - a domnívám se navíc, že tak zásadní návrh zákona, jako konání krajského referenda, by bylo záhodno i z důvodů, které vláda uvádí ve svém stanovisku, aby předkládala exekutiva, aby vláda byla tím zpracovatelem, který posoudí všechny možnosti a potřeby. Posoudí možnosti spolupráce regionální samosprávy ústředních orgánů. Posoudí, o čem je a není možné referendum konat. Bylo by vhodné, aby takový návrh zákona byl případně spojen i s dosud platným zákonem o místním referendu. Proto doporučuji, aby tento návrh zákona byl vrácen předkladatelům k dopracování, aby Sněmovna nemarnila zbytečný čas pokusem projednat tento návrh, který zcela zjevně z časových důvodů nestihneme a jenom zbytečně nám bude zatěžovat program.
Děkuji za pozornost.
***