(9.30 hodin)
(pokračuje Langer)
Toto je odůvodnění. Nejsou splněny lhůty, nelze projednávat. Přesto nechám hlasovat o tom, zda shledáváte tento důvod dostatečně důvodným.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 58. Kdo souhlasí s odůvodněním pro přeřazení? (V sále je velký hluk.)
Omlouvám se, kolegyně a kolegové, prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Vytvářím nový precedens, který říká - v okamžiku, když nejsou splněny lhůty pro projednávání bodu, tedy není naplněna dikce zákona, pak je nemožné, zbytečné a obsoletní hlasovat o tom, zda existují důvody pro jeho přeřazení. Jinými slovy, Sněmovna by svým hlasováním nahrazovala zákon jako takový.
Budeme hlasovat přímo o přeřazení tohoto bodu na závěr bloku druhých čtení.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 59. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Z přítomných 151 pro návrh 121, proti 1. Návrh byl přijat.
Toto byl poslední procedurální návrh. Ještě se hlásí předseda volební komise Hojda.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, protože Poslanecká sněmovna přijala a zařadila nový bod volba členů nového zvláštního orgánu Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Nejvyššího bezpečnostního úřadu, vyhlašuji lhůtu na podávání návrhů členů do tohoto orgánu do tohoto pátku do 11 hodin.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, děkuji, pane předsedo. To je návrh, který nepodléhá hlasování.
Věřím, že teď se můžeme začít věnovat samotnému projednávání návrhů zákonů. Ještě jednou rekapituluji: body 133, 23, 33, 44, 52, nově zařazený bod 90, následně 53, 54 a snad i 55.
Zahajuji projednávání bodu
133.
Vládní návrh zákona o střetu zájmů, o kontrole majetku nabytého
za dobu výkonu veřejné funkce, o neslučitelnosti některých funkcí,
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o střetu zájmů)
/sněmovní tisk 1056/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr Pavel Němec a zpravodaj ústavněprávního výboru Stanislav Křeček. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 1056/4.
Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Dávám prostor k závěrečnému slovu nejprve panu ministrovi.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v hlasování ve třetím čtení o zákonu o střetu zájmů budeme posuzovat bezpochyby velmi významnou normu, na jejímž začátku je snaha předkladatele zvýšit transparentnost zejména majetkových poměrů a otázek okruhu střetu zájmů veřejných funkcionářů směrem k veřejnosti.
Rád bych upozornil na komplexní pozměňovací návrh ústavněprávního výboru, který byl přijat za základ projednávání tohoto návrhu zákona už ve druhém čtení hlasováním, a v tomto případě komplexní pozměňovací návrh ústavněprávního výboru v některých ohledech významně mění původní návrh. Poukázal bych zejména na skutečnost, že ústavněprávní výbor navrhuje do režimu zákona o střetu zájmů zapojit ústavní instituci Nejvyšší správní soud. Myslím, že to je velmi významná změna. Chtěl bych na tuto záležitost upozornit, že tedy od původního návrhu, kdy otázky aplikace zákona o střetu zájmů měl posuzovat smíšený orgán složený ze zástupců nominovaných Poslaneckou sněmovnou, Senátem, prezidentem republiky, kraji, městy a obcemi, tak ústavněprávní výbor navrhuje, aby posuzování agendy ve věci zákona o střetu zájmů bylo svěřeno Nejvyššímu správnímu soudu.
Diplomaticky pouze sdělím, že Nejvyšší správní soud tomu není nakloněn, nicméně já jako předkladatel respektuji určitou širší politickou vůli, která byla vtělena do hlasování ústavněprávního výboru, a myslím si, že je v tuto chvíli důležité a podstatné, aby zákon o střetu zájmů byl přijat, neboť je to téma, které v Poslanecké sněmovně je diskutováno již velmi dlouhou dobu, a považuji za zcela na místě, abychom ukončili alespoň na půdě Poslanecké sněmovny dnešním dnem legislativní proces. Chtěl jsem pouze upozornit na to, že tímto zákonem přenášíme velkou část odpovědnosti za jeho provádění na Nejvyšší správní soud. Nejvyšší správní soud se tedy stane v tomto případě místem rozhodovacím, nikoliv, tak jak bylo možná od počátku míněno, že Nejvyšší správní soud bude exkluzivním pracovištěm zejména pro sjednocování judikatury, pro kasační stížnosti apod. Myslím si, že je dobře, abychom si tuto změnu uvědomili.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní dávám prostor k závěrečným slovům zpravodajům, neboť tento návrh projednaly hned tři výbory - ústavněprávní výbor, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a rozpočtový výbor. Nejprve pan kolega Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Já se vzdávám závěrečného slova. Zmíním se o něm při návrhu hlasování.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní dávám prostor k vyjádření kolegovi Kužvartovi. Pokud se nemýlím, ten není přítomen. Pan kolega Václavek. Prosím.
Poslanec Jiří Václavek: Děkuji. Chtěl bych sdělit Sněmovně, že pozměňovací návrhy z rozpočtového výboru byly původně přijaty nikoliv k textu, který vznikl v ústavněprávním výboru, ale k vládnímu návrhu. Proto si myslím, že jsou nehlasovatelné.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dobře. Tolik vystoupení navrhovatele a závěrečná slova. Nyní prosím pana kolegu Křečka, zda by se mohl ujmout role zpravodaje, přednést nám nejprve návrh procedury a následně přednášet jednotlivé pozměňovací návrhy.
Poslanec Stanislav Křeček: Ano, já se této funkce ujmu, pane předsedající. Chtěl bych upozornit na to, že byl podán pozměňovací návrh výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, který měl odůvodnit pan kolega Kužvart, ovšem i tento návrh je nehlasovatelný, protože byl přijat k původnímu návrhu, nikoliv k návrhu ústavněprávního výboru. Pokud tedy byl přijat návrh ústavněprávního výboru za základ, budeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích.
Já bych v úvodu řekl, které otázky jsou sporné nebo které jsou předmětem obecně pozměňovacích návrhů. Je to především otázka, zda tento zákon se má vztahovat na všechny zastupitele bez výjimky, nebo jen na uvolněné starosty a místopředsedy. Já budu navrhovat, aby se nevztahoval na všechny zastupitele, jenom na ty, kteří nějaké funkce vykonávají.
Dále bych upozornil na to, že přes veškerou snahu není možné, aby tento zákon ukládal povinnosti manželkám veřejných činitelů. To je zákon, který ukládá povinnosti veřejným činitelům, a kdyby měly být stejné povinnosti uloženy manželkám, musel by se ten zákon jmenovat "zákon o povinnostech manželek, milenek atd. veřejných činitelů", což tedy asi možné není.
***