(11.00 hodin)
(pokračuje Říha)
Dovolte mi ještě, abych ocitoval stanovisko několika našich předních odborníků k tomu, jaký význam má výzkum nebo jestli je úplně nezbytné v současné době využívat lidských embryonálních buněk.
Cituji: Embrya, která jsou potenciální plnohodnotné lidské bytosti, mají sloužit jenom jako zdroj studovaných buněk. Jejich odběr by přitom znamenal fyzickou likvidaci embrya jako integrálního lidského zárodku schopného vyvinout se v jedince schopného samostatné existence.
Za druhé: Nebylo dosud prokázáno, že by embryonální kmenové buňky byly vhodnou náhradou například odumřelých nervových buněk při Alzheimerově či Parkinsonově chorobě. Dokonce ani nevíme, zda podstata zmiňovaných nemocí je skutečně taková, že vnesené nové buňky je mohou vyléčit, a zda neexistuje jiná, efektivnější cesta k odstranění příznaků choroby. Kampaň ve sdělovacích prostředcích odráží představy a touhy příslušných výzkumníků a nepředkládá nezpochybnitelné důkazy.
Za třetí: Lidské embryo není jediným zdrojem buněk schopných přeměny. V odborné literatuře se stále častěji objevují zprávy o úspěšném získání kmenových buněk například z pupečníkové krve, ale i z tkání dospělých osob - kostní dřeň, nosní sliznice apod. Kmenové buňky získané z dospělého jedince, především přímo od jedince, který jimi má být léčen, tedy autologní, nevyžadují podávání přípravků tlumících imunitní odpověď. Na rozdíl od embryonálních kmenových buněk u nich nehrozí přeměna na zhoubnou nádorovou tkáň. Tyto buňky byly již v zahraničí i v České republice léčebně použity, zatím s nadějnými výsledky. Opomíjeným zdrojem embryonálních kmenových buněk jsou spontánně potrácená embrya, která by mohla poskytnout buňky již částečně diferencované a snadněji kultivovatelné.
Za poslední: Je až překvapivé, jak intenzivní propagační kampaní je předložení návrhu zákona doprovázeno. Důsledný ohled na požadavek neškodnosti a použitelnosti nově zaváděných léčebných postupů nesmí být tlumen ani snahou o výzkumnou prioritu.
Dovolte mi ještě se zmínit o legislativě našich nejbližších sousedů, a to v Německu a v Rakousku. V Německu platí zákon o ochraně embryí od prosince roku 1990, který zakazuje pod pohrůžkou odnětí svobody v délce až tří let či zaplacení peněžité pokuty zavést do ženy cizí neoplodněné vajíčko, oplodnit za jiným účelem, než je dosažení těhotenství ženy, během jednoho cyklu zavést do dělohy ženy více než tři embrya, během jednoho cyklu oplodnit více než tři vaječné buňky a oplodnit více vajíček, než může být během jednoho cyklu implantováno. Německý zákon také říká, že potrestán bude ten, kdo bude dále mimotělně rozvíjet lidské oplodněné buňky, které bude chtít využít k jinému účelu než k dosažení těhotenství. Podobně rakouský zákon z roku 1992 říká, že vývoje schopné oplodněné buňky nesmí být použity pro jiné účely než pro lékařsky asistované početí.
A na závěr se chci jenom zmínit, že 13. ledna tohoto roku v Hospodářských novinách byl publikován článek autora Davida Petrly, který právě popisuje využití dospělých kmenových buněk, a toto využití přináší slibné výsledky. Z tohoto důvodu si v podrobné rozpravě dovoluji předložit pozměňovací návrh, který byl rozdán písemně, a v podrobné rozpravě na něj ještě odkážu.
Za druhé se chci vyjádřit ke druhé části, a to tam, kde v tomto návrhu je novelizován zákon 20/1966, paragrafy o asistované reprodukci. Text tohoto návrhu je prakticky shodný s textem, který je v tisku 1151, a to v návrhu zákona o zdravotní péči, jehož projednávání bylo ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví přerušeno. U tohoto tisku 1151 jsem zpravodajem a byl jsem tedy i adresátem řady pobouřených reakcí veřejnosti, protože tak jak je návrh zákona v těchto paragrafech napsán, není tam rozlišován vlastní manžel nebo potenciální otec, tedy z manželské dvojice, a cizí dárce, a všichni dárci jsou omezeni věkem 40 let. I odborné kruhy s tímto textem vyjádřily nesouhlas, a proto v podrobné rozpravě upozorním na druhý pozměňovací návrh, který jsem podal, který se týká přeformulace těchto paragrafů, pokud by nebyl přijat můj první návrh, aby tyto paragrafy týkající se asistované reprodukce byly z tohoto tisku 1071 vypuštěny.
Tolik tedy v obecné rozpravě. V podrobné rozpravě uplatním své pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost. (Část poslanců KDU-ČSL tleská.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Josef Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Vážené dámy, vážení pánové, možná jenom několik praktických poznámek k návrhu tohoto zákona, o kterém se často hovoří jako o výsledku a předmětu, který má umožnit nějaké skutečně hluboké badatelské bádání. Já se domnívám, že možná by bylo dobré se na tu věc podívat obyčejně, z praktického hlediska.
Víme, a víme to všichni, kteří se pohybujeme v oblasti zdravotnictví, že každá nabídka indikuje poptávku. Jinými slovy, pokud tady bude nějaká instituce, která bude potřebovat dostatečné množství lidských embryí, dozajisté bude subjekt, který je bude poskytovat. Myslím si, že to nebude zadarmo. Myslím si, že to bude tak, jak je v tržním hospodářství obvyklé, za nějakou úplatu. Teorie o tom, že to budou pouze a vždy přebytečná embrya, se mně zdá velmi málo pravděpodobná.
To, co je dále zarážející, je, že takovýto návrh zákona přichází do jedné z nejzkorumpovanějších zemí v Evropě. Domnívám se, že i to je možná svým způsobem signifikantní, že právě tyto zájmy se snažíme implantovat v této zemi, kde v podstatě máme problémy dohledat podstatně větší, známější a markantnější porušování zákonů, než bychom museli učinit k tomu, abychom byli schopni kontrolovat, co se skutečně v oněch laboratořích děje. Jsme malá země, což má jednu výhodu - že je zde jenom maličký počet odborníků, kteří by byli schopni takovouto kontrolu vykonávat. Budou to v podstatě titíž lidé, kteří budou ony pokusy provádět. Čili je tady naprosto jasný střet zájmů a myslím si, že z hlediska velikých firem, které by měly o takovýto výzkum a o aplikaci takovéhoto výzkumu zájem, jsme téměř ideální destinací, kam by mohly umístit své finanční prostředky a rozjet svoje výzkumné iniciativy.
Protože se domnívám, že nejsme vhodnou destinací, že nejsme tím státem, který by byl natolik silný, aby mohl tuto věc uchránit v nějakých rozumných mezích, protože se domnívám, že se zde rozběhne něco, co bych nazval velmi neetickým kšeftem, tak dávám návrh na to, abychom tento návrh zákona zamítli z obyčejných, pragmatických důvodů a zkušeností toho, v jakém právním pořádku se pohybujeme. Děkuji. (Část poslanců KDU-ČSL tleská.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, žádnou písemnou přihlášku nemám, obecnou rozpravu tedy končím.
Je mojí povinností se zeptat paní ministryně a pana zpravodaje, zda chtějí využít svého práva závěrečného slova po obecné rozpravě. Paní ministryně Buzková.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petra Buzková: Já si dovolím jenom stručnou poznámku. Pan poslanec Říha zde hovořil o právní úpravě v některých okolních zemích. Já bych ráda upozornila na to, že většina zemí Evropské unie má obdobný zákon, má zákon, který umožňuje nakládání s lidskými zárodečnými buňkami za účelem vědeckého výzkumu. Většina evropských zemí má zákon, který podobným způsobem takovýto výzkum reguluje. Právě Česká republika z tohoto důvodu přistoupila k návrhu zákona a ten zákon je plně kompatibilní s tím, co je v Evropské unii obdobné.
Tento zákon kromě toho také význačným způsobem omezuje možnosti jakéhokoli nezákonného nakládání. Tento návrh zákona právě dává možnosti trestně či jinak stíhat ty, kteří by chtěli tento zákon porušit.
***