(17.30 hodin)

Poslanec Josef Janeček: Vážené dámy, vážení pánové, předstupuji před vás s tématem, které jsem na této schůzi otevíral několikrát. Jednou jsem tuto věc vtělil do poslaneckého návrhu zákona, leč vůle Poslanecké sněmovny byla vyšší než podle mého názoru ústavní práva zaměstnanců v tomto státě, proto onen návrh nikoliv že by byl zamítnut, ale ve třetím čtení nebyl přijat. V podstatě se jedná o známou problematiku, kdy při novele zákoníku práce zákonem č. 436/2004 Sb. došlo ke změnám v oblasti čerpání dovolené na zotavenou.

Protože ve zmiňované novele nebylo přechodným ustanovením pamatováno na specifické případy některých zaměstnanců, dopadl zákon nepřiměřeně tvrdě na několik skupin zaměstnanců, kteří přišli o svůj zákonný nárok na dovolenou na zotavenou. Jedná se především o zaměstnankyně na mateřské či zaměstnance a zaměstnankyně na rodičovské dovolené a dále zaměstnance práce neschopné. Oproti předchozí úpravě, kdy zaměstnavatel mohl nevyčerpanou dovolenou na zotavenou proplatit, jinými slovy poskytl mu náhradu mzdy na konci příštího kalendářního roku, není s účinností od 1. 10. 2004 již možno nevyčerpanou část dovolené proplatit a nárok na nevyčerpanou dovolenou za rok 2003 na konci roku 2004 zanikl. To neodůvodněně poškodilo právě matky na mateřské dovolené, které ani neměly možnost dovolenou vyčerpat, rodiče na rodičovské dovolené, kterým zaměstnavatelem nebylo dovoleno přerušení rodičovské dovolené a čerpání dovolené na zotavenou, či zaměstnance práce neschopné. Mnozí zaměstnanci tak přišli až o několik týdnů dovolené za rok 2003 pouze díky novele zákoníku práce, která nabyla účinnosti tři měsíce před koncem roku, a neposkytla tak téměř žádný čas pro vyřešení situace zmiňovaných skupin zaměstnanců.

Účelem daného ustanovení zmiňované novely zákoníku práce bylo zajistit zaměstnancům dostatečný odpočinek od práce v průběhu každého kalendářního roku, jsou to ty známé povinné čtyři týdny dovolené na zotavenou, a nikoliv připravit o nárok na náhradu mzdy zaměstnance, kteří již na dovolené jsou, lépe řečeno, kteří již tak nebyli zaměstnáni. To znamená rodiče na mateřské a rodičovské dovolené a zaměstnance práce neschopné, jejichž nároky na dovolenou a zotavenou v roce 2003 byly podloženy účastí a v roce 2003 museli odvést stanovený rozsah práce, aby získali nárok na dovolenou, což splnili, a poté buď ze zdravotních důvodů, nebo z důvodu péče o malé dítě onen nárok neuplatnili, popřípadě vůbec nemohli uplatnit v naději, že na konci roku 2004 jim bude poskytnuta náhrada mzdy. Změnou zákona, která na tyto případy nepamatovala, však o svůj zákonný nárok přišli. Shodou okolností jsou takto postiženy skupiny zaměstnanců, u kterých by naopak stát měl jejich chování podporovat, a to ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Proto je předkládán následující pozměňující návrh.

Za současné části onoho navrženého zákoníku práce se vkládá nová část s názvem "O náhradě mzdy za nevyčerpanou dovolenou".

Odstavec jedna paragraf jedna. Oprávněnou osobou je fyzická osoba, která splňuje následující podmínky:

a) v roce 2003 byla zaměstnancem a zanikl jí nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část;

b) v roce 2003 nevyčerpala dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část;

c) dovolenou nevyčerpala ani do konce příštího kalendářního roku pro překážky v práci na straně zaměstnance, stanovené zvláštním právním předpisem;

e) náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou v kalendářní rok 2003 jí nebyla vyplacena.

Paragraf druhý. Odstavec jedna. Oprávněné osoby mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky, dále jen nárok.

Odstavec druhý. Nárok je nutné uplatnit ve formě písemné žádosti u orgánu příslušného k rozhodnutí nejpozději do 31. prosince 2006, jinak nárok zaniká.

Další paragraf. Za prvé. Občanům uvedeným v § 2 odstavec 1 náleží jednorázová částka ve výši nevyplacené náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou.

Paragraf čtvrtý. Nárok na náhradu uplatní žadatel písemně u České správy sociálního zabezpečení. K žádosti je nutné připojit potvrzení od zaměstnavatele o délce nevyčerpané dovolené za kalendářní rok nebo její poměrné části a doložit překážky v práci, které zabránily vyčerpání dovolené v dalším kalendářním roce.

Odstavec dvě. O poskytnutí jednorázové peněžní částky rozhoduje a jednorázovou částku vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení.

Další paragraf. Odstavec jedna. Řízení se zahajuje na návrh oprávněné osoby.

Další odstavec. Proti rozhodnutí uvedeného orgánu lze podat opravný prostředek k vrchnímu soudu, v jehož obvodu je obecný soud oprávněné osoby.

Paragraf šest. Odstavec jedna. Řízení podle tohoto návrhu je osvobozeno od poplatků.

Za další. Jednorázová peněžní částka poskytnutá podle tohoto zákona nepodléhá dani z příjmů fyzických osob, nezahrnuje se do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění, ani do příjmu rozhodného pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a na státní politiku zaměstnanosti, ani do příjmů rozhodných pro účely sociálních dávek. Náklady na jednorázovou finanční částku hradí stát.

V podstatě jde o to, že když byl předložen onen první samostatný návrh zákona, který ukládal tuto povinnost zaměstnavatelům, tak bylo namítáno, že zaměstnavatelé - sic podle mého názoru v rozporu s duchem zákona, leč podle litery zákona - využili své možnosti a znemožnili svým zaměstnancům, aby dosáhli na právo, které jinak zákoník práce a potažmo i ústava garantovaly. Vzhledem k tomu, že se domnívám, že veškeré snahy, které zde jsou, a evropské směrnice směřují k tomu, aby chránily zvláště ženy na mateřské a rodičovské dovolené, tak je nemožné, aby návrh zákona, který byl přijat a realizován v praxi, se obrátil proti těmto chráněným skupinám zaměstnanců. Tento pozměňující návrh by tedy měl tuto křivdu napravit, neboť jinak bychom museli říct, že ženy na mateřské dovolené či rodičovské dovolené jsou v našem státě nejen diskriminovány z hlediska nedostatečného získávání zaměstnání, ale jsou diskriminovány i státem v rámci předložených a schválených pracovněprávních předpisů.

Proto se domnívám, že by bylo velmi vhodné takovýto návrh zákona, i když uznávám, že do současné normy je vtělen částečně neorganicky, ale je tam vtělen z hlediska časové tísně, aby byl schválen. A já si vyhrazuji právo tuto věc doupravit v dohodě s legislativním odborem, neboť nevím, jak budou vypadat ostatní pozměňující návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Josefu Janečkovi. Nyní vystoupí paní poslankyně Jitka Vojtilová a připraví se pan poslanec Josef Vondruška.

 

Poslankyně Jitka Vojtilová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám vám pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku 1153.

První pozměňující návrh.

1. V § 13 odstavci 2 písmeni h) se tečka nahrazuje čárkou a vkládají se slova: "nebo dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě, které nepřekročí šest měsíců v posledních dvanácti měsících trvání pracovního poměru zaměstnance u tohoto zaměstnavatele, a zaměstnavatel přidělí k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě ne více než 50 % svých zaměstnanců; na takovéto dočasné přidělení se ustanovení § 308 a § 309 užijí obdobně."

***




Přihlásit/registrovat se do ISP