(18.00 hodin)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Římanovi. Hovoří pan poslanec Koudelka, připraví se pan poslanec Karel Vymětal.

 

Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane místopředsedo, dávám tento pozměňovací návrh.

V § 116 se na konci mění tečka na čárku a doplňují se slova: "není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak."

Dále. V § 140 se na konci mění tečka na čárku a doplňují se slova: "není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak."

Odůvodnění: Cílem návrhu je dosáhnout vyšší míry vlivu kolektivní smlouvy na sjednávání odměny za noční práci a odměny za pracovní pohotovost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Koudelkovi. Jako poslední z přihlášených do podrobné rozpravy hovoří pan poslanec Karel Vymětal. Správně ukazuje, že není poslední, že poslední bude pan poslanec Ludvík Hovorka.

 

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Já bych si netroufl být tak významně poslední, nicméně, dámy a pánové, pokusím se být velmi krátký a stručný - paní zpravodajka má obavy, že budu číst tenhle tlustospis (ukazuje).

Já bych chtěl požádat paní zpravodajku, a to dost důrazně, aby byla tak laskavá, a až bude zpracovávat proceduru hlasování pro třetí čtení, velice bych si přál, aby z usnesení výboru pro sociální politiku a zdravotnictví byly zvláště hlasovány body č. 2, 63 a 69. Diskuse už o těchto věcech byla vedena, takže si myslím, že už není třeba to opakovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Hovořit bude pan poslanec Ludvík Hovorka.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím přečíst jeden pozměňovací návrh k tomuto sněmovnímu tisku 1153.

Doplňuje se nově § 54, stávající § 54 a další se přečíslují.

§ 54 odst. 1 Při výpovědi dané osamělé zaměstnankyni nebo osamělému zaměstnanci trvale pečujícímu o dítě mladší než 15 let nebo zaměstnanci se zdravotním postižením - odkaz na poznámku 86 -, který není zabezpečen důchodem z důvodů uvedených v § 53 odst. 1 písm. c), při výpovědi dané zaměstnanci proto, že nesmí dále konat dosavadní práci pro ohrožení nemocí z povolání, a při výpovědi dané pro dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví je zaměstnavatel povinen zajistit tímto (těmto?) zaměstnancům nové vhodné zaměstnání, a to podle potřeby i s pomocí svého nadřízeného orgánu. V těchto případech výpovědní doba skončí teprve tehdy, až zaměstnavatel tuto povinnost splní, pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak.

Odst. 2 Povinnost účinně pomáhat zaměstnanci k získání nového vhodného zaměstnání, popř. mu je zajistit, zaměstnavatel nemá, jestliže zaměstnanec nebyl ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu zaměstnavatel před výpovědí nabídl. Tyto povinnosti zaměstnavatele zanikají, jestliže zaměstnanec odmítne bez váženého důvodu nové vhodné zaměstnání, do kterého mohl nastoupit.

Krátké odůvodnění. Navrhuje se zachovat stávající nabídková povinnost při rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele v konkrétních případech. Jedná se o ochranu samoživitelů a samoživitelek, které velmi těžko najdou nové pracovní uplatnění, což se může negativně projevit i na životní úrovni dětí. Návrh je v souladu s principem ochrany znevýhodněných zaměstnanců a zabraňuje tak sociální exkluzi znevýhodněných osob. Boj se sociální exkluzí je jedním z prioritních cílů Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Nehlásí se už nikdo?

Končím tedy podrobnou rozpravu k této vládní předloze. Pokud se nemýlím, není o čem hlasovat, je to tak, paní zpravodajko? (Ano.) Je tomu tak, takže končím druhé čtení této vládní předlohy.

 

Nyní se budeme věnovat dalšímu bodu, kterým je

 

31.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákoníku práce
/sněmovní tisk 1154/ - druhé čtení

 

Prosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, aby se ujal slova.

(Po krátké poradě.) Omlouvám se, byl jsem upozorněn, že už jsme v podrobné rozpravě. Mě tedy nezbývá nic jiného, než požádat již prvního z přihlášených do podrobné rozpravy, aby se ujal slova. Je jím pan poslanec Miroslav Krajíček, druhým je pan poslanec Gongol.

 

Poslanec Miroslav Krajíček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, přednesu pouze dva pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, sněmovní tisk 1154.

V části 52 týkající se zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, se v § 17 odst. 4 písm. c) slova "počet zaměstnanců" nahrazují slovy "jmenný seznam zaměstnanců".

Odůvodnění: Sjednocení způsobu evidence zaměstnanců v případě stávky a v případě výluky, kde je požadován jmenný seznam. Údaje o počtu zaměstnanců, kteří se stávky zúčastňují, a seznam pracovišť jsou pro zaměstnavatele nedostatečné s ohledem na povinnosti zaměstnavatele ve smyslu § 22 odst. 4, které by nemohl splnit, včetně povinnosti týkající se zabezpečení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i evidování pracovní doby ve vztahu k jednotlivým zaměstnancům. Rovněž z důvodu přehlednosti by se jednalo o sjednocení evidence zaměstnanců v případě stávky a v případě výluky, kde je rovněž požadován jmenný seznam.

Nyní pozměňovací návrh druhý. V § 17 odst. 4 se doplňuje písm. d), které zní: "Písm. d) Jmenný seznam zástupců odborové organice, kteří jsou oprávněni jednat za účastníky stávky."

Odůvodnění. Nová pracovněprávní úprava a posílení smluvního principu ve smyslu zásady "co není zakázáno, je dovoleno" zvyšuje roli kolektivních smluv, neboť právně otevírá prostor pro smluvní ujednání práv a povinností v kolektivní smlouvě. Role odborových organizací, které jsou výlučně za zaměstnance oprávněny k uzavírání kolektivních smluv, tím roste. Lze očekávat, že z hlediska možného nárůstu požadavků odborů na dojednání nároků a závazků nebude v možnostech zaměstnavatele zejména z ekonomických důvodů všem požadavkům vyhovět. To může častěji než dnes vést ke stávce. Snížení kvóty zaměstnanců, které je nezbytné pro vyhlášení stávky, cca 30 % zaměstnanců zaměstnavatele, rovněž usnadňuje vyhlášení stávky. Právní úprava, kdy je partnerem pro zaměstnavatele pouze anonymní odborová organizace, je nepřijatelná a naprosto nevyvážená. Zaměstnavatel musí jasně vědět, kdo zastupuje zaměstnance, s kým jednat za účelem hledání kompromisního řešení a zabránění stávce.

To jsou všechny pozměňovací návrhy.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP