(18.20 hodin)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kalovi. Nyní vystoupí pan poslanec Zgarba, po něm paní poslankyně Páralová.

 

Poslanec Petr Zgarba: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ke sněmovnímu tisku 1154 si dovolím načíst pozměňovací návrh zákona o účetnictví, který zní: V § 38a zákona číslo 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona 669/2004, se slova "od 1. ledna 2007" nahrazují slovy "od 1. ledna 2008".

Krátké zdůvodnění: Jedná se o odložení účinnosti o jeden rok povinnosti vést účetnictví - běžně se nazývá podvojné účetnictví - u občanských sdružení a jejich organizačních složek, u kterých není podnikání hlavním předmětem činnosti.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Zgarbovi. Vystoupí paní poslankyně Páralová. Je prozatím poslední písemně přihlášená.

 

Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, dovolte, abych přednesla pozměňovací návrhy k tisku 1154.

K části 26 - změna zákona o úřednících zemních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Do článku XXVI se vkládají body 1 až 3, které znějí:

Bod 1. V § 4 odstavec 1 se slova "jednací jazyk" - odkaz na článek 5 pod čarou - nahrazují slovy "český jazyk". Poznámka pod čarou číslo 5 se zrušuje.

Bod 2. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní: Fyzická osoba, která není občanem České republiky, musí prokázat znalost českého jazyka pohovorem před zástupcem územního samosprávného celku, zpravidla před výběrovou komisí. Znalost českého jazyka fyzická osoba prokáže, jestliže je schopna plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a umí sdělit obsah textu z denního tisku.

Číslování dalších bodů se posunuje.

Odůvodnění: Dosavadním předpokladem pro vznik pracovního poměru úředníka je znalost jednacího jazyka. Jednacím jazykem podle některých právních předpisů je i slovenština. Úředníci ovšem musí jednat a vyhotovovat veškerá svá rozhodnutí v českém jazyce. Proto je na místě, aby předpokladem pro vznik pracovního poměru úředníka byla znalost jazyka českého. U občanů České republiky se znalost českého jazyka předpokládá, proto se upravuje jen způsob ověření znalosti českého jazyka u úředníků, kteří jsou cizinci.

Bod 3. V § 10 odstavec 1 zní: Pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou. Je-li však pro to důvod spočívající v potřebě zajistit časově omezenou správní činnost nebo nahradit dočasně nepřítomného úředníka zejména v případě jeho mateřské nebo rodičovské dovolené nebo pracovní neschopnosti, u níž lze předpokládat, že bude delší než tři měsíce, výkonu veřejné funkce, nebo pokud zvláštní správní předpis, 7a, stanoví jako podmínku pro vznik dalších nároků sjednání pracovního vztahu na dobu určitou, lze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou.

Poznámka pod čarou 7a: § 37 odstavec 1 zákona číslo 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Číslování dalších bodů se posunuje.

Odůvodnění: Navrhujeme vypustit podmínku, že předpoklad délky trvání pracovní neschopnosti musí být dán na základě lékařského posudku, neboť je pro praxi nepotřebná. Dále navrhujeme vypuštění právně překonané formulace o výkonu civilní nebo vojenské služby a naopak doplnění o odkaz na zákon o důchodovém pojištění, aby nedocházelo k absurdní situaci, že pokud obce a kraje zaměstnávají důchodce, kteří pobírají starobní důchod, musí být tito úředníci-důchodci zaměstnáni na dobu neurčitou. Naopak jiné zaměstnance, kteří jsou poživateli starobního důchodu, je možné zaměstnávat pouze na dobu určitou, nejvýše jeden rok. Tím dochází k věcně neodůvodněnému znevýhodnění těchto ostatních zaměstnanců.

K části XXXXVIII (48) - Změna zákona o zaměstnanosti. Do článku XXXXVIII se vkládá nový bod, který zní: V § 66 se za slovy "dohody o pracovní činnosti" vkládají slova "nebo dohody o provedení práce".

Odůvodnění: Napříště se nejeví účelné, aby agentury práce nemohly se svými zaměstnanci, které dočasně přidělují k uživatelům, uzavírat dohody o provedení práce. Vytváří se tím nerovnost mezi zaměstnavateli. To by bylo zvláště markantní s ohledem na skutečnost, že je v návrhu nového zákoníku práce navrženo uvolnit podmínky pro uzavírání těchto dohod.

Dále se do zákona o zaměstnanosti vkládá nový bod. Je to komplexní pozměňovací návrh, který se skládá ze tří částí.

1. V § 35 se slova "zaměstnavatel je povinen do deseti kalendářních dnů oznámit příslušnému úřadu práce volná místa a jejich charakteristiku (§ 37) a" nahrazují slovy "pokud zaměstnavatel oznámí příslušnému úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku (§ 37), je povinen".

2. V § 80 se vypouští písmeno b), ostatní písmena se přeznačí.

3. V § 140 odstavec 2 se písmeno a) vypouští, ostatní body se přečíslují.

Odůvodnění: Od 1. 1. 2006 je možno zaměstnavateli, který na úřad práce nenahlásí volná pracovní místa a přitom přijme nové zaměstnance do pracovního poměru, uložit pokutu až do výše půl milionu korun. Domnívám se, že zbytečně toto opatření zvyšuje administrativu. Domnívám se, že pokud zaměstnavatel volná pracovní místa nahlásí, mělo by to být dobrovolné, ale v případě, že je nahlásí a obsadí, tak samozřejmě by měl být povinen do deseti dnů, nebo lépe ještě rychleji, oznámit, že tato pracovní místa jsou obsazena, aby nezaměstnaní zbytečně do firmy nedocházeli a tato místa nepoptávali.

Pozměňovací návrh k části 52 - změna zákona o kolektivním vyjednávání. V článku 58 bod 4 zní: V § 8 se odstavec 4 vypouští. Odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

Odůvodnění: Ustanovení je proklamativní a nefunkční, neboť není sankcionovatelné. Smluvní strany samy dobře vědí, že kolektivní smlouva se chýlí ke konci doby účinnosti, přičemž je jen na nich, která ze stran podá návrh na uzavření nové kolektivní smlouvy. Návrh je také rozporuplný, neboť jde-li o změnu kolektivní smlouvy, nebude zahajováno jednání o uzavření nové kolektivní smlouvy.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP