(14.50 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To je, myslím, to poslední, co bude řečeno na konto této interpelace. Další, kdo si vylosoval pořadí, je paní poslankyně Alena Páralová, která bude interpelovat premiéra ve věci úhrady léků pro diabetiky prvního typu. Prosím.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane předsedo vlády, cituji z dopisu, který jsem obdržela tento týden: "Rád bych se na vás obrátil se svým problémem. Moje dcera onemocněla ve třech letech diabetem I. typu a je na intenzivní léčbě inzulinem, který si aplikuje čtyřikrát denně. Nikdy jsme za inzulin nedopláceli a revizní lékař VZP nám vždy umožnil úhradu pojišťovnou v plné výši. V roce 2006 náhle máme doplatek. Po mém dotazu na VZP mi bylo sděleno, že musí šetřit. Nemám nic proti úsporám ve zdravotnictví, ale připadá mi nepřiměřené šetřit na pacientech, kteří jsou na inzulinu životně závislí."
Vážený pane předsedo vlády, jaký je váš názor na tento problém? Domníváte se, že by insulin měl být pro diabetiky I. typu hrazen plně? Dostala jsem i jiný dopis od rodiny podobně nemocného synka. Té odmítli poprvé letos ve VZP hradit proužky na měření cukru. Zajímá mě váš názor.
Protože mám ještě chviličku času, tak ho využiji, abych vám předala podklady týkající se dietních potravin pro fenylketonuriky a celiatiky z minulé interpelace, které jste si přál. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Žádám pana premiéra, aby se nyní ujal odpovědi. Slovo má předseda vlády Jiří Paroubek.
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já bych chtěl říci, že by bylo vždycky dobré, kdybyste mi konkrétní případ tohoto typu mohla dát, protože si myslím, že to je ukázka toho, že možná někteří pracovníci VZP, nebo možná i lékaři, ne úplně dobře postupují, nepostupují úplně kvalifikovaně.
Především bych chtěl říci, pokud jde o úhradu inzulinu pro diabetiky I. typu z veřejného zdravotního pojištění, toto. Zdravotnická legislativa umožňuje plnou úhradu léků z veřejného zdravotního pojištění bez finanční spoluúčasti pacienta. K 1. lednu tohoto roku nabyla účinnost vyhláška o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, kterou je stanovena konkrétní úhrada na jednotlivé druhy inzulinu, na balení s obsahem inzulinu v patroně, nebo v cartridgi, jak chcete, nebo v jednorázovém aplikátoru. To znamená buď injekční, nebo řekněme inzulinové pero.
Mám zde seznam, a mohu vám ho předat, jedenácti plně hrazených inzulinů. Tyto inzuliny pokrývají zcela dostatečně veškerou péči o diabetiky. Jistě, pokud výrobci jiných inzulinů nepřizpůsobili svoji cenu těmto plně hrazeným, mohou být tyto jiné preparáty i s doplatkem. Lékař má však dostatečný výběr plně hrazených inzulinů, na které může pacienty převést.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Je otázka, jestli to paní poslankyni Páralové stačilo. Prosím, máte možnost.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za odpověď. Doufám, že je pravdivá. V tom dopise je ještě napsáno: "Prosím, zkuste pro diabetiky I. typu, většinou děti, něco udělat, budou vám všichni moc vděčni." Myslím si, že to nejlepší, co já mohu udělat, je v tuto chvíli navrhnout vám, pane předsedo vlády, abyste odvolal ministra zdravotnictví.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane premiére. Můžete reagovat.
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Možná, paní poslankyně, že to nebylo tak úplně vtipné ani šťastné, ale já si myslím, že máte možnost, pokud vás ta věc zajímá a tento zájem o údajné pacienty není jenom politicky instrumentální, kdybyste si zavolala paní doktorku Pechačovou na Ministerstvo zdravotnictví, číslo 224 972 313, a paní doktorka Pechačová vám objasní všechny detaily toho, o čem jsem tady hovořil. Určitě nemusíte pochybovat o tom, že jsem měl pravdu.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Končím tuto interpelaci. Pokročíme k další. Je to interpelace pana poslance Marka Bendy ve věci projevů rasismu.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo vlády, vy velmi rád zapomínáte na své minulé výroky a umíte se dobře tvářit, že jste zrovna spadl na svět. Politik je ovšem za své výroky a činy odpovědný, a já vám tedy musím jeden připomenout.
Vy jste tu v létě křičel na tuto ctěnou Sněmovnu i televizní diváky, že za vaší vlády se v této zemi hajlovat nebude. Bylo to velmi působivé, a mnozí vám za to zatleskali. Ale tušíte aspoň, proč je hajlování trestné? A proč jste ho tehdy tak razantně zakazoval? Protože je připomínkou nacionálního socialismu. Víte, co bylo na nacionálním socialismu to hrůzné? Proč má být zcela zapomenut? Byly to jeho rasistické teorie, začínající blbými vtípky, pokračující vědeckými teoriemi, veřejným zesměšňováním a končící v plynových komorách.
A tentýž předseda vlády, který se tu tak bil v prsa proti hajlujícím mladíkům, náhle jezdí po republice a veřejně naslouchá veselým rasistickým vtipům. Já se vás ptám: Myslíte si, že pro nebezpečí rasismu je horších několik mladíků zvedajících pravici, nebo předseda vlády veřejně se pochechtávající vtípkům, jak všichni Romové kradou a nepracují? Já osobně pokládám za daleko větší nebezpečí předsedu vlády jezdícího s předvolebním cirkusem s rasistickým humorem. A proto vás vyzývám - nevymlouvejte se, ale omluvte se nejen naší romské menšině za své chování.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava, bušení do lavic zleva.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane premiére, abyste reagoval i na tuto interpelaci. Máte slovo.
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Vážený pane poslanče, na otázku o mém postoji k rasismu chci odpovědět naprosto jasně a vyčerpávajícím způsobem. Pravda, může zde být jakýsi politický útočný kontext s posledními mediálními glosami o mém úsměvu na zábavné show Jiřího Krampola, ale tím se nenechám vyvést z míry, ostatně jsou to dva deníky, které, jak víte, jsou velmi kooperující s vaší stranou. Vždyť problém rasismu pro naši, ale i světovou demokracii má zcela zásadní význam a je nutné o něm soustavně a jasně hovořit.
Přitom pokud jde o můj osobní postoj, jsem šťasten, že jsem byl vychován v rodině a prostředí absolutní rasové a náboženské snášenlivosti. Mám mnoho blízkých přátel různých barev pleti, židovského i romského původu, a velmi si jich vážím. Při tom, co jsem poznal i četl, ale i prožíval, o rasových genocidách od holokaustu až po Bosnu, se mi rasismus a rasisté osobně hnusí. To ovšem nestačí, neboť rasismus je těžkým problémem soudobé politiky a je nutno se jím důkladně zabývat, ovšem na základě hlubokých politologických a sociálně ekonomických analýz. Samozřejmě, i v tomto kruciálním bodě, ale i v celé současné šíři jde o to, aby česká vláda, česká diplomacie, ale i Evropská unie, jíž jsme členy, vyvinuly maximální úsilí k nalezení pozitivních východisek. Žádná obecná gesta, deklarace a usnesení, nepomohou. Je třeba houževnatých jednání, hospodářské, sociální, třeba i lékařské pomoci, náboženského dialogu. Přitom je ale také třeba i velké morální síly a příkladů ve stopách Martina Luthera Kinga, Nelsona Mandely a dalších obětavých bojovníků proti rasismu.
Proto nechci podceňovat ani domácí dílčí projevy antisemitismu, nacionálního fašismu a poněkud širšího proudu neporozumění k Romům. Tento poslední problém vyžaduje komplexní dlouhodobě rozpočítané řešení, které chci se všemi romskými představiteli diskutovat a uskutečnit.
***