(15.50 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní prosím pana ministra Martínka.
Ministr pro místní rozvoj ČR Radko Martínek Vážený pane poslanče, vážené kolegyně a kolegové, samozřejmě že situace, ve které jsme postaveni po posledním vyjednávání, je složitá. Nakonec také Česká republika, Polsko a Kypr byly z těch zemí, které jednoznačně řekly, že se nebudou přizpůsobovat tak, jak si někteří myslí, a až teprve po složitých, týden dlouhých jednáních, která vykonával pan ministr financí na různých místech v Evropě, se Česká republika v neděli minulý týden rozhodla neuplatnit své veto. Polská vláda na stejný princip v podstatě podle systému, který se nám podařilo objevit, tak podle stejného systému odvolala, resp. nepoužila to veto zhruba o tři dny později.
Chtěl bych vás ujistit, že zájmem vlády ČR zcela jistě bude, aby se do pojmu tzv. sociální bydlení dostalo co nejvíce nových bytů, které se u nás staví. Myslím si, že dojednaná dohoda má hned několik výhod pro bytovou výstavbu. Samozřejmě že pro bydlení má velký význam snížená daň na teplo, dodávky tepla, velmi důležité jsou rekonstrukce, protože podle našich odhadů v příštích pěti až deseti letech právě rekonstrukční práce budou ty nejdůležitější, které Česká republika bude muset dělat.
A pokud se týká nové bytové výstavby, tam my samozřejmě chceme, aby nová bytová výstavba postihovala co nejvíce bytů. Proto podle opatření, která se na našem ministerstvu začala okamžitě připravovat, tak se snažíme, aby ten počet bytů byl pokud možno co největší. Podle našich představ by to mělo být zhruba asi 70 procent všech nových bytů, které se v ČR staví. Vycházíme tím teď ze struktury bytů, které byly postaveny v roce 2005. Takže z nich zhruba asi 70 procent by mělo spadnout do problému "sociální bydlení".
Mám tady také pracovní materiály (ukazuje), kde už mám potom rozděleny jednotlivé skupiny tak, aby bylo zřejmé, které z té bytové výstavby mají do které skupiny padnout. Musíte to teď brát jako pracovní materiál, protože vláda se tímto materiálem bude zabývat, předpokládám, během čtrnácti dnů.
Proč vláda neměla v ruce, resp. ministr financí neměl v ruce podle nějakého mustru pojem sociální bydlení, na to je jednoduchá odpověď. Protože každý ze států v EU si pojem sociální bydlení vysvětluje podle svého. To znamená, že na to není evropská úprava, ale jsou na to národní úpravy, a také pro tento systém podle příslušné směrnice 92/77 z 19. října 1992 a potom následné směrnice 90/85 Evropské unie z roku 1999 je zřejmé, že sociální bydlení padá do národní pravomoci, to znamená, není upravováno evropskou pravomocí. Pro vaši informaci, jenom abyste věděl, kterých zemí se například v současné době týkají tyto národní úpravy, které jsou v každé zemi trošku jiné, tak je to: Belgie, Španělsko, Estonsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko a Velká Británie.
My zcela určitě tedy využijeme do maximální možné míry to, abychom pokud možno co nejvíce bytů a domů, které jsou určeny pro nějakou formu bydlení, do tohoto systému začlenili. Pracovně bych to rozdělil na tři skupiny. První skupina je nájemní bydlení, které se týká těch bytů, které jsou nějakým způsobem dotovány buďto ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtu Ministerstva pro místní rozvoj, resp. prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení. Ve druhé fázi to bude vlastnické bydlení. U vlastnického bydlení, tam předpokládáme, že budeme omezovat podporu podle metrů čtverečních podlahové plochy. A potom ve třetí skupině by to měly být všechny ostatní stavby, které se týkají nějakých sociálních otázek, jako jsou domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou, sociální ústavy a podobná zařízení. Ty by tam do toho měly vpadnout také. To znamená, že naším cílem je zajistit co možná nejširší strukturu.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. To je vše. Můžeme dál, jak jsem pochopil. Můžeme dál a to je interpelace pana poslance Exnera na pana ministra Cyrila Svobodu. (Ministr Svoboda je nepřítomen.) Bude přednesena tedy? (Ano.) Přednesete ji i přesto, že pan ministr je v Africe. Prosím, můžete.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, panu ministrovi v Africe přeji pěkný pobyt, ale je to smutné, že tolik interpelací opakovaně přednášíme bez účasti ministrů.
V EU se uvažuje o zřízení agentury pro základní práva. Přitom všechny země EU jsou zároveň členy Rady Evropy, jejímiž hlavními cíli je vláda práva, demokratické pluralitní režimy a právě základní lidská práva. Rada Evropy má k tomu zřízen Evropský soud pro lidská práva a působí na základě Evropské konvence o lidských právech. Fungují tam i některé další instituce. Podobně všechny země EU jsou také členy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, kde existuje lidskoprávní dimenze, a nejen to, je zvláštní úřad ve Varšavě pro demokratické instituce a lidská práva.
Protože jsem členem Parlamentního shromáždění Rady Evropy, instituce Rady Evropy vyjadřují opakovaně názor, že jde v EU o duplicitní problém, který by přinesl zvýšení nákladů pro členské země, ptám se také, zda je považováno zajištění základních práv v EU jako nedostatečné a zda tato agentura má v tomto směru přinést zlepšení proti tomu, co v současné době existuje. Samozřejmě, pane ministře, existuje také otázka, jestli tato agentura bude dělat něco navíc právě k již uvedeným existujícím instrumentům, případně akcím, které jsou v členských zemích. Ptám se na postoj České republiky k této problematice.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji tedy za přednesení interpelace. Věřím, že bude zodpovězena. A prosím dalšího a to je pan poslanec Zbyněk Novotný, interpelovat bude paní ministryni Bérovou. Prosím.
Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vážená paní ministryně, rád bych navázal na minulou interpelaci, ve které jsem se vás ptal na kauzy společnosti Testcom servis a na žaloby na bývalého ministra Mlynáře, pana Chmelíčka a pana Novotného. V kauze se jednalo o založení společnosti v rozporu se zákonem a současně o převedení 1,5 mil. korun z rezervního fondu jako vklad do nové společnosti. V uvedené kauze přitom obžalovaní pánové odmítají jakoukoliv vinu. Jeden z argumentů pana Chmelíčka dokonce je, že oněch 7,5 mil. korun z rezervního fondu bylo zhodnoceno v jakési blíže nespecifikované softwarové aplikaci, která byla vyvinuta v době dvou měsíců. Tím prý nejenže nedošlo k žádné škodě, ale sama činnost Testcom servisu tím prý byla zisková.
Rád bych se vás, vážená paní ministryně, zeptal jako bývalé členky dozorčí rady, existuje-li tato aplikace a k jakým účelům aktuálně slouží. Děkuji vám za odpověď.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Slyšeli jsme interpelaci a prosím paní ministryni Danu Bérovou, aby využila času na odpověď. Prosím.
Ministryně informatiky ČR Dana Bérová: Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, odpověď je velmi jednoduchá. Ta aplikace samozřejmě existuje a slouží k provozu aplikací portálu veřejné správy, především ke správě životních situací, kontrole obsahu a řízení přístupů do této aplikace. K tomu není co dodat.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Jednoduchá odpověď, jestli ovšem postačuje. Prosím.
Poslanec Zbyněk Novotný: Jistě, děkuji za slovo. Paní ministryně, já jsem tuto odpověď očekával. Takže v případě, že připustíme existenci takové aplikace, myslíte si, že lze naprogramovat za dva měsíce aplikaci v hodnotě 7,5 mil. korun? Pokud správně počítám, tak by na každý den vývojový tým vyinkasoval 125 tisíc korun, to je v přepočtu osm až deset vývojářů. A vy už delší dobu pracujete v oblasti IT a víte stejně dobře jako já, jako celá odborná veřejnost, že tak špičkoví vývojáři, kteří jsou schopni vyprodukovat takto dokonalou aplikaci, nechodí po ulici ani nejsou přítomni na úřadech práce. Kde se vzali?
***