(17.30 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Říkám to však z toho důvodu, že pokud bychom chtěli předložit komplexnější návrh a byla na něm shoda na půdě Poslanecké sněmovny, pak mám obavu, že se nevyhneme tomu, o čem hovořili moji kolegové, a to je postavení Senátu. V každém případě, pokud by byl předložen komplexnější materiál, pak, ač by se nám to případně nelíbilo, Senát by takovouto právní úpravu a souhlas s ní spojil s tím, že by mělo dojít též k posílení druhé komory Parlamentu České republiky. Proto vnímám, že pokud v budoucnosti dojde k úpravě ústavního pořádku České republiky, pak to bude spíše skrze dílčí právní úpravy, skrze jednotlivé řekněme drobné novely, nikoliv skrze celkovou komplexní úpravu, jak se o tom diskutovalo v posledních dvou letech na půdě ústavní komise.
Druhá věc, kterou chci stručně zmínit, se týká samotného obsahu. Dámy a pánové, všichni víme, že otázka imunity je za prvé velmi složité ústavněprávní téma a za druhé téma, do kterého se velmi výrazně prolíná vždy v každé situaci názor voličů. Názor voličů na toto téma je relativně jasný. Voliči chtějí zkracovat a omezovat imunitu, a my podle mého názoru musíme najít kompromis mezi tím, aby institut imunity existoval a byl účinný, protože podle mého názoru imunita jako taková není přežilý institut, je to sice historický institut, který však má podle mého názoru opodstatnění též v demokratickém právním státě. To je jedna linie. Druhá linie je postavena na tom, že má-li nějaká skupina obyvatel, v tomto případě politici, určité prerogativy, pak tyto prerogativy mají být jenom v té míře, ve které jsou nutné, to znamená, mají-li mít politici imunitu, a já říkám ano, pak ji mají mít pouze v nezbytné míře, nikoliv v míře, která třeba může být už zneužívána a je do určité míry nadbytečná.
Podíváme-li se na účelnost imunity, musíme si odpovědět na otázku, k čemu politik dnes má imunitu mít, nebo k čemu zákonodárce imunitu má. V zásadě ji má k obraně proti zásahům jiných veřejných - chcete-li státních - mocí do jeho činnosti. Ostatně tak imunita vznikla. Byla to jistá obrana zákonodárce proti představitelům moci výkonné, proti panovníkovi. Dnes to může být proti jiné moci, která by mohla takto ovlivňovat činnost zákonodárce. Proto po určitém váhání se přiznám, že souhlasím s myšlenkou, aby imunita byla vázána pouze na dobu výkonu mandátu, na dobu, kdy by případné trestní stíhání mohlo mít vliv na to, jak se zákonodárce bude rozhodovat, a mohlo by být užito jako nástroj nátlaku. To je důvod, proč si myslím, že návrh KDU-ČSL by měl projít do dalšího čtení, proč bychom o něm měli podrobně diskutovat na ústavněprávním výboru a případně též v komisi, která má otázky ústavy na starosti.
Určitým argumentem vedle tohoto, to znamená argumentu účelnosti a efektivity určitého institutu, je též argument komparativní. Podíváme-li se na zahraniční ústavněprávní systémy, pak je nutno konstatovat, že většina demokratických právních států v Evropě má institut imunity, ale většina států má tuto imunitu právě omezenu pouze na dobu výkonu určité funkce. To znamená, imunita v Evropě ano, ale je to opět, jak jsem řekl, časově omezeno, vázáno právě na výkon funkce. I toto, dámy a pánové, může být argument pro to, abychom o návrhu kolegů poslanců velmi seriózně diskutovali a zvážili jeho případnou podporu.
Dámy a pánové, chci závěrem říci, že shledávám tento návrh důvodným. Měl by být dále diskutován a podporuji, aby prošel do dalšího čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím.
Je mojí povinností zeptat se navrhovatele pana poslance Kalouska a pana zpravodaje, zda chtějí vystoupit se závěrečnými slovy. Není tomu tak.
Přistoupíme tedy k hlasování o přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Můj návrh byl přikázat jej též dočasné komisi Poslanecké sněmovny pro otázky ústavy. Ptám se, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak.
Nejdříve budeme hlasovat o ústavněprávním výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 390 z přítomných 114 pro hlasovalo 101, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na přikázání tohoto tisku dočasné komisi Poslanecké sněmovny pro otázky ústavy.
Zahájila jsem hlasování. Kdo souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 391 z přítomných 115 pro hlasovalo 89, proti 6. Návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu pana zpravodaje na zkrácení lhůty k projednání o 40 dnů.
Zahájila jsem hlasování. Kdo souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 392 z přítomných 115 pro hlasovalo 45, proti 3. Tento návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že jsme návrh zákona přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru a dočasné komisi Poslanecké sněmovny pro otázky ústavy. Končím projednávání tohoto bodu.
Nyní, kolegyně a kolegové, budeme projednávat bod
77.
Návrh poslanců Ladislava Urbana, Ladislava Býčka, Marty Bayerové,
Ludvíka Hovorky, Jiřího Třešňáka, Václava Votavy a Antonína Zralého
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích
a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 981/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 981/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Ladislav Urban.
Poslanec Ladislav Urban: Paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, náš návrh zákona se týká energetických přípojek a přeložek. To by stačilo velice stručně pro úvod k tomuto zákonu. Jeho význam máte popsaný v předkládací zprávě. Dovolte mi ale, abych jménem předkladatelů tohoto sněmovního tisku uvedl náš názor na výhrady, které uvedla vláda ve svém stanovisku.
Vláda České republiky dne 8. června 2005 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, tisk 981, a vyjádřila s ním nesouhlas, neboť dosavadní právní úprava na rozdíl od nyní předloženého návrhu vede konečné zákazníky k racionálním úvahám před rozhodnutím o požadovaném příkonu nebo o nezbytnosti zřízení přípojky či přeložky energetického zařízení. Za druhé, v případě přijetí návrhu zákona by bylo nutno očekávat negativní dopady do cen elektřiny, plynu a tepla pro všechny zákazníky. Návrh zákona není podložen příslušným ekonomickým rozborem jeho dopadů. Za třetí, návrh zákona má některé legislativně technické nedostatky.
Já bych k tomu chtěl uvést, že k uvedeným důvodům nesouhlasu vlády je možno říci, že buď tento tisk 981 neměla k dispozici, nebo zcela přehlédla sedm zásadních důvodů, které jsme uvedli právě pro zrušení úhrad připojovacích poplatků. Těmito důvody jsou:
1. Odběrateli, přestože uhradí připojovací příplatek, nevznikne podíl na majetku dodavatele, i když vlastně do tohoto majetku vložil svůj kapitál.
***