(11.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Chtěl bych také zmínit, že existovaly velmi rozdílné ekonomické prognózy, které se týkaly vývoje v roce 2004, ekonomického vývoje. Existovaly velmi odlišné pohledy na vývoj inflace. Vývoj inflace se nakonec ukázal jako mnohem nižší, než bylo původní očekávání a než byla třeba i původní očekávání nastavena u veřejnosti. Vláda byla také pod kritikou, že je příliš optimistická, že vstup do Evropské unie přinese hospodářské problémy, že povede například k velkým problémům v zemědělství, že se zvýší ceny potravin. Tady byla celá řada očekávání, která se v konečném důsledku nepotvrdila, a myslím si, že vláda se snažila najít určitou střední cestu mezi pesimismem, který panoval u části analytiků, u velké části politického spektra a u velké části veřejnosti, a velmi optimistickým pohledem, který byl na druhé straně. Snažili jsme se odhadnout hospodářský růst pokud možno co nejvíce konzervativně a realisticky, abychom se z pohledu výdajů a příjmů státního rozpočtu nedostali mimo kontrolu, mimo schválené parametry ze strany Poslanecké sněmovny.
Myslím si, že otázka převodu prostředků do rezervních fondů je věc, kolem které nepochybně v příštích letech povedeme diskuse, zdali pravidla jsou v každém detailu nastavena úplně optimálně. Já se ale domnívám, že tím, že jsme povolili převody do rezervních fondů v tomto rozsahu, tak jsme ušetřili velké množství finančních prostředků, které by jinak byly utráceny iracionálně v závěru rozpočtového roku jenom proto, aby v příštích letech tyto kapitoly o tyto finanční prostředky nepřišly. Objem prostředků, který se převádí, ukázal, jak velký ve skutečnosti byl v minulosti problém iracionálního utrácení prostředků na konci každého rozpočtového roku. Chtěl bych také říci, že zhruba 80 % peněz, které se převádějí do rezervních fondů, tak ani nemůže být čerpáno na jiné účely, než na které byly původně rozpočtovány. Čili manévrovací prostor ministerstev není tak široký, jak by se na první pohled mohlo zdát. Tady bych chtěl také polemizovat se závěrem zprávy NKÚ, protože rozpočtová pravidla do značné míry předurčují velkou část peněz, které byly převáděny a budou převáděny do rezervních fondů jednotlivých ministerstev.
Chtěl bych také zmínit, že část těchto převodů souvisí i se vstupem České republiky do Evropské unie a se způsobem financování. Souvisí také s mírou čerpání prostředků na kofinancování. Řada ministerstev, která kofinancují, tak požadovala do rozpočtu prostředky na kofinancování pro to, aby mohla zajistit řádné čerpání prostředků, ale pak se ukázalo, že náběhová křivka čerpání evropských prostředků je pomalejší. Ministerstvo zemědělství z povahy věci získává prostředky na financování některých dotací až v samém závěru roku a rozděluje je fakticky až v lednu roku následujícího. Tento mechanismus logicky vede k tomu, že Ministerstvo zemědělství převádí a bude převádět v příštích letech relativně velké množství prostředků do rezervního fondu, ale je to vlastně jenom operace, kterou překonává konec rozpočtového roku a která následně vede k tomu, že se peníze utrácejí v lednu, únoru, prostě proto, že není možné je utratit v listopadu nebo v říjnu, protože Ministerstvo zemědělství je obdrží a může je utratit až začátkem prosince.
To jsou některé konkrétní reakce k tomu, co zde zaznělo. Já se domnívám, že v zásadě hospodaření státu v roce 2004 dopadlo úspěšným způsobem, že se nám podařilo v zásadě realisticky odhadnout daňové příjmy, když to v daném roce bylo velmi obtížné. Myslím si, že úspěšnost Ministerstva financí u jednotlivých daní není úplně stejná, ale v zásadě nevykazuje nějaké velké výkyvy nebo odchylky, které by mne vedly k nějakému znepokojení nebo ke snahám tuto analytickou část Ministerstva financí nějakým způsobem zkoumat či podrobovat nějakým dalším změnám. To nepokládám za nezbytné, protože si myslím, že naše odhady jsou v zásadě přesné.
Tolik velmi stručně k obecné rozpravě, která zde proběhla. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pokud se nepletu, nezazněl žádný návrh, proto přistoupíme k rozpravě podrobné. Ptám se, kdo se hlásí. Nevidím žádnou přihlášku do podrobné rozpravy. Podrobnou rozpravu také končím, neboť jsem přesvědčen, že pokud je návrh usnesení obsažen ve sněmovním tisku…
Poslanec Jiří Václavek: Pane předsedající, přestože projednáváme státní závěrečný účet za rok 2004 poněkud pozdě, musí se s tím Poslanecká sněmovna ze zákona nějakým způsobem vyrovnat. Proto navrhuji, abychom za základ vzali návrh rozpočtového výboru, jeho usnesení č. 582 z 8. června 2005, které všichni dostali v tisku 966/2.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, to jsem právě chtěl říci, že pokud má usnesení charakter sněmovního tisku, není třeba jej přednášet v rámci podrobné rozpravy a v každém případě o něm budeme hlasovat. Proto se ptám, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Pan kolega Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Já jsem chtěl jenom zpravodaje požádat z hlediska procedury hlasování, jestli bychom mohli samostatně hlasovat o bodu IV, což je žádost na vládu. Tam mohu říci, že podpoříme usnesení rozpočtového výboru, v částech I, II a III máme názor odlišný. Poprosím hlasovat samostatně o bodu IV.
Poslanec Jiří Václavek: Dobře. Znamená to tedy, že bychom hlasovali o pasáži I, kde se schvaluje státní závěrečný účet, pasáži II, kde se bere na vědomí určitá informace, a pasáži III, kde se souhlasí s vypořádáním schodku státního závěrečného účtu za rok 2004.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dobře. Takže bude oddělené hlasování v jednotlivých bodech.
Poslanec Jiří Václavek: Ne. Tyto tři body najednou a pasáž č. IV zvlášť.
Místopředseda PSP Ivan Langer: I, II, III jedním hlasováním a IV druhé hlasování. Končím podrobnou rozpravu.
Prosím pana zpravodaje, aby tím, že bude přednášet jednotlivé body k hlasování, dal ještě příležitost kolegům, kteří nejsou přítomni, aby se dostavili do jednacího sálu. Prosím první návrh, o kterém rozhodneme hlasováním.
Poslanec Jiří Václavek: První hlasování bude o pasáži I, II, III, s tím, že pasáž I obsahuje schválení státního závěrečného účtu, pasáž II bere na vědomí výsledky z různých oblastí, pasáž III souhlasí s vypořádáním schodku státního závěrečného účtu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Předpokládám, že souhlasíte. Panu ministru nezbývá nic jiného, než souhlasit s výsledkem svého hospodaření.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 683. Kdo je pro? Kdo je proti?
Z přítomných 112 pro návrh 65, proti 46. Tato část usnesení byla schválena.
Poslanec Jiří Václavek: Druhé hlasování by bylo o pasáži IV, kde je žádost na vládu v určitých oblastech.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 684. Kdo je pro? Kdo je proti?
Z přítomných 114 pro návrh 92, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.
Vzhledem k tomu, že byly přijaty obě dvě části, nepovažuji za potřebné hlasovat jako o celku. - Pan kolega Vymětal namítá. Pan kolega Pleva také namítá. Já souhlasím s vašimi námitkami proti mému postupu, a proto budeme hlasovat závěrečným hlasování o usnesení jako o celku.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 685. Kdo je pro přijetí celkového usnesení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Z přítomných 114 pro návrh 64, proti 24. Konstatuji, že návrh byl přijat.
Končím projednávání tohoto bodu.
***