(14.40 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Děkuji. Prosím, to stačí panu poslanci Hovorkovi? Ještě využije. Prosím. V tom případě máte minutu.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane premiére, já vám děkuji za odpověď, ale chtěl bych doplnit, že předmětem není ten spor jenom o obsah glyadinu, ale je zásadní, že je třeba zlepšit screening, to znamená objevování těch nepoznaných pacientů, protože jejich procento v populaci je daleko vyšší, než je skutečný počet poznaných pacientů. Já jsem v té věci oslovil spolu s lékaři i zdravotní pojišťovny, VZP, Pojišťovnu Ministerstva vnitra i pana ministra zdravotnictví, ale domnívám se, že ty podklady, které jsem předal, zřejmě nebyly správně pochopeny. Proto si je dovolím předat vám, abyste je měl k dispozici, mohl si je prostudovat a posoudit.
Já bych chtěl říci, že ve Finsku byly vyvinuty zcela nové testy, papírkové testy, u kterých se podobně jako u testu těhotenství dá zjistit, jestli je ten člověk nemocný. Je třeba se soustředit i na rizikové, oblasti, na lidi v okruhu rodin těchto pacientů. Tam je třeba se zaměřit při tom vyhledávání pacientů. Věřím, že podklady, které vám předám, vám pomohou zjednat nápravu tohoto nevyhovujícího stavu v této oblasti a vyřešit problém, který je zcela evidentně (upozornění na čas) problémem zdravotního pojištění. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Já myslím, že jsem pochopil, pane poslanče, kam směřujete právě řekněme v té prevenci a že to je v souladu s tím novým trendem, který ministr zdravotnictví razí, pokud jde o Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, tak aby se tam objevovaly programy prevence. A toto může být jeden z nich. Pokud mi dáte tyto podklady, já to samozřejmě rád postoupím dál i řekněme s komentářem laika, který k tomu bude příznivý.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Děkuji. A můžeme pokročit k další interpelaci a to je interpelace poslance Miroslava Krajíčka, která se týká rekonstrukce dětské fakultní nemocnice v Motole. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Krajíček: Děkuji, pane předsedo. Já vám položím, pane premiére, výrazně jednodušší otázku a doufám, že se mi dostane odpovědi.
Vážený pane premiére, na začátku mé interpelace si dovolím malé vysvětlení, proč se stejnou otázkou ve věci rekonstrukce a modernizace fakultní nemocnice v Motole se obracím na vás. Stejnou otázku, se kterou se dnes obrátím na vás, jsem položil při své ústní interpelaci ministrovi zdravotnictví a tutéž otázku mu adresoval podvýbor pro investice ve zdravotnictví. Bohužel ani v jednom případě tato otázka nebyla zodpovězena způsobem, který by bylo možné nazvat dostatečným. Namísto konkrétní odpovědi na konkrétní otázku jsem se dočkal z úst ministra zdravotnictví osobních urážek. Proto se obracím na vás, jelikož ministr zdravotnictví si další interpelaci již nezaslouží. Také odpověď, kterou podvýboru pro investice ve zdravotnictví zaslal odbor investičního rozvoje ministerstva, je pouze v obecné rovině, která jen obhajuje postoj odboru v této věci, ale konkrétní opatření nejsou vůbec zmíněna. Také jsem se snažil získat více informací na oddělení komunikace s veřejností Ministerstva zdravotnictví, které vydalo zprávu v této věci na základě usnesení vlády ze dne 16. listopadu 2005. Ani tam jsem však při svých třech pokusech neuspěl. Již jsem pomalu získal pocit, že to je záměr ministerstva, neposkytovat v této věci žádné informace. Proto i vám položím stejnou otázku.
Jaká opatření byla přijata v souvislosti s kontrolním závěrem Nejvyššího kontrolního úřadu číslo 05/06 týkajícím se jeho kontroly ve fakultní nemocnici Motol?
Tuto otázku vám pokládám proto, že dosavadní provádění investiční politiky na Ministerstvu zdravotnictví není zárukou, že miliardové částky, které jsou tímto ministerstvem každoročně spotřebovány, jsou vynakládány efektivně. Efektivita vynakládání veřejných finančních prostředků je jistě v zájmu nás obou, a proto by měla být (upozornění na čas) přijata i konkrétní opatření, která nejen zabrání opakování tak neodpovědným postupům, o kterých hovoří závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, ale také zamezí možnému korupčnímu jednání, které se v tomto případě nabízí.
Děkuji vám za odpověď. (Domluva premiéra s poslancem mimo mikrofon.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana premiéra, aby využil prostoru, který má nyní k dispozici, a to je maximálně pět minut. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Já se přiznám, vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, že jsem byl připraven odpovídat trošku na něco jiného, a to sice na celkem praktickou věc, jak je tam zajištěna, řekněme, rekonstrukce v té nemocnici. Pokud by vás to zajímalo, jsem to ochoten a schopen vám říci.
Pokud jde o to, jak je zajištěno plnění závěrů NKÚ, to si skutečně budete muset počkat na písemnou odpověď. Pokud by vám stačilo to první, tak stačí jenom pokyn.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Krajíček: Já vám děkuji, pane premiére. Spokojím se s vaší odpovědí, kterou mi určitě zašlete v písemné podobě. Nicméně i ta první část vámi nabízené odpovědi mě zajímá, ovšem nevím, jestli mi chcete tuto odpověď dáti, protože by mělo sdělit Ministerstvo zdravotnictví podvýboru pro investice tuto informaci do 15. února. Ale velmi rádi si to vyposlechneme. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá. Můžeme pravděpodobně ukončit tuto interpelaci. A máme tu další. To je interpelace pana poslance Václava Exnera, který je zde. Pan poslanec Exner chce interpelovat premiéra ve věci snížení sebevražd mezi nezaměstnanými, pokud to říkám správně. Prosím.
Poslanec Václav Exner: Říkáte to správně, pane předsedo. Pane ministerský předsedo, počet sebevražd u nás obecně je velmi vysoký. Mezi nezaměstnanými však je mimořádně vysoký. Jak pravděpodobně víte z podobných statistik, jako mám já, počet sebevražd mezi nezaměstnanými představuje mezi dospělou populací, odečteme-li děti do patnácti let, zhruba od poloviny devadesátých let minimálně 50 až 60 procent. Na celkovém počtu sebevražd se nezaměstnaní podílejí přibližně 50 procenty dlouhodobě.
Chci se vás zeptat jako člověka, který samozřejmě respektuje průřezově problematiku, co chce vláda s touto situací, která je velmi nepříznivá, dělat.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Slyšeli jsme interpelaci. Slovo má předseda vlády Jiří Paroubek. Prosím.
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já nejsem sociolog, i když také jsem kdysi četl některé spisy, které se věnovaly sebevraždě, třeba spis Tomáše Garrigua Masaryka. Přiznám se, že na tu vaši interpelaci jsem se připravoval. Musím říci, že je to sice smutná, ale zajímavá problematika.
Policie České republiky vede roční statistiky dokonaných sebevražd. Údaje za rok 2005 budou k dispozici až v dubnu tohoto roku, neboť jsou relevantním způsobem nastaveny lhůty pro prověřování, zda se v konkrétním případě jednalo o sebevraždu a ne například o vraždu. Vycházíme proto z údajů do roku 2004, ale koneckonců ty sociologické jevy, které se v důvodech sebevražd projevují, velmi pravděpodobně jeví určité rysy opakovatelnosti.
***