(15.20 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Pan Mareš mi včera doručil svou rezignaci, ve které mimo jiné uvádí, že neporušil žádnou svoji právní povinnost a do doby, než se dokáže opak, si to bude myslet, avšak podle specifických nároků na výkon předmětné funkce a pro medializaci nechce vydávat ve zpochybňování jméno významné instituce, a proto odstupuje z této funkce. Já jsem rád, že projevil takovéto rozhodnutí.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím ještě pana poslance Bílého, má ještě minutu k dispozici.
Poslanec Jiří Bílý: Vážený pane premiére, děkuji za to, co jste tady vysvětlil. Neberte to jako osobní útok, protože vy jste v tomto případě poškozen, poškozena je vláda, poškozena je celá naše republika. Já se vás ale zeptám: budete se ptát, co činila policie, co činilo státní zastupitelství, které dozorovalo, a co činili soudci, kteří právě povolují odposlechy? Vždyť si vezměte, že v té době - nevím, kdy to všechno začalo - vlastně už mohly být ohroženy určité informace, určité prověrky. Takže jestliže to policie zjistila, podle mě měla konat, aby se zabránilo, i když pan bývalý ředitel Mareš třeba byl nevinný, ale mělo se tomu zabránit na začátku, prošetřit, vyšetřit.
Proto se znova ptám, jestli se budete ptát a chtít odpověď od pana buď policejního prezidenta nebo pana ministra vnitra, od ministra spravedlnosti, přes soudy, přes státní zastupitelství. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Vážený pane poslanče, já jsem přesvědčen, že máte stejný zájem jako já zajistit věrohodnost toho úřadu. Protože jsem v minulosti shledal řadu vašich výroků velmi korektními v otázkách, kdy třeba tak úplně nebyly v souladu i s linií vaší strany, tak jsem si jich vážil. Vyloučen jste nebyl, tak to je pozitivní.
Chci vám říci, že samozřejmě si vyžádám zprávu, tuto zprávu vyhodnotím a požádám o eventuální další vysvětlení. Ale samozřejmě budu velmi rád, pokud se mohu obrátit na vás jako na člověka, který je v této věci erudovaný, a mohu využít třeba vašeho názoru.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Vážení kolegové, vzhledem k tomu, že čas vypršel, děkuji všem účastníkům těchto interpelací a končím interpelace na premiéra pro tento den.
Další program jsou interpelace na členy vlády, které máme v dalším vylosovaném seznamu.
Požádal bych paní místopředsedkyni Miroslavu Němcovou, která má v úmyslu interpelovat ministra kultury Vítězslava Jandáka. Toho mám mezi omluvenými členy vlády na dnes. Ano, je v seznamu omluvených členů vlády. Prosím o klid! Můžete přednést svou interpelaci.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, mám asi velkou smůlu, protože minulý týden jsem chtěla interpelovat pana ministra Jandáka v naléhavé věci, tedy v tom, co se děje v resortu památkové péče a v resortu Ministerstva kultury vůbec, to, co bych nazvala obrovský chaos a naprosto bezkoncepční přístup jak ve vztahu k ředitelům památkové péče, tedy k jejich plošnému odvolávání, kdy nebyla známa žádná analýza, která by dokázala rozlišit schopné od neschopných a podle toho jedny ponechat a druhé odvolat. Druhým krokem velmi problematickým byl nápad nového generálního ředitele Národního památkového úřadu rovněž plošně, bez ohledu na dobré a špatné, odvolat všechny kastelány, aniž by si předtím pánové, jak pan ministr, tak pan generální ředitel, opatřili elementární znalosti pracovního práva, aby zjistili, že tento krok prostě učinit nemohou, neb je v rozporu se zákoníkem práce, a aniž by byli schopni posoudit, že každý z kastelánů zodpovídá za statisíce sbírkových předmětů, jejichž inventura v případě, že by byli odvoláni, trvá řadu měsíců, a tyto předměty by se mohly stát předměty, které už by nikdo v životě potom neuviděl.
Chtěla jsem se zeptat pana ministra na to, co si myslí o případu nového ředitele územního pracoviště Národní památkové péče v Ústí nad Labem, o němž časopis Týden informuje, že byl veden v seznamech StB pod jménem Rohan s číslem 48204. Chtěla jsem se ho zeptat, proč přestal spolupracovat s vědeckou radou pro památkovou péči, zda takový orgán nepotřebuje ke svému zodpovědnému rozhodování nebo zda hodlá radu obsadit nějakými jinými odborníky z památkové péče. A chtěla jsem se ho zeptat, pokud ji potřebuje a pokud ji hodlá obsadit jinými odborníky, zda by byl ochoten mi říci jejich jména.
To byly všechny otázky, kde jsem se pokoušela zjistit odpověď na ně minulý týden, a dnes tady bezmocně stojím a zjišťuji, že se je nedovím ani dnes. Buď pan ministr nechápe svou roli ústavního činitele zodpovědného Parlamentu České republiky, anebo nechce se chovat tak, jak před chvílí vyžadoval jeho premiér, tedy odpovídat na věcné dotazy opozice. Ani jedna z těchto dvou možných odpovědí mi nevyhovuje. Vím, že dostanu odpověď písemnou, a to mě utěšuje o to méně, protože ta přijde do 30 dnů a myslím, že do té doby pan ministr spolehlivě se svými nově jmenovanými spolupracovníky celý dosud budovaný systém památkové péče, který neříkám, že je bezchybný, ale zcela jistě je schopen ho dovést do takového chaosu, se kterým už si nikdo neporadí.
Já bych vás prosila, vážený pane předsedo, abyste pro příští schůzi avizoval panu ministrovi, že se ho opět budu ptát, opět využiji každou příležitost interpelací, abych získala odpovědi na své otázky, které mi nejsou lhostejné, tak jako nejsou lhostejné všem, kteří pracují v oblasti památkové péče v České republice. Děkuji vám.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Věřím, že i takto to bude vyslyšeno. Další interpelací je interpelace pana poslance Ludvíka Hovorky. Já jsem obdržel od pana ministra Ratha omluvu, že musí nyní být v Senátu, ale vy pravděpodobně přesto přednesete tu interpelaci na celiakální sprue znovu. Prosím, máte k dispozici čas na to, abyste ji přednesl.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, již dva roky se věnuji hledání pomoci lidem s onemocněním celiakální sprue a fenylketonurie - metabolických vad lidského organismu. Expertní komise dospěla k závěru, že v zájmu pacientů i v zájmu všeobecného zdravotního pojištění je zapotřebí změnit systém vyhledávání nemocných a současně platnou vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 54/2004 Sb., o potravinách pro zvláštní lékařské účely. Požádal jsem o odborné posouzení vaší odpovědi na interpelaci paní poslankyně Páralové v této věci členy bývalé expertní komise Ministerstva zdravotnictví pro celiakální sprue. Dovolím si nyní citovat z odpovědi dr. Utěšeného a prof. Dítě a se souhlasem předsedy expertní komise pana prof. Friče:
Zásadně nesouhlasíme s formulací, jakou použil ministr zdravotnictví. Jedná se o stále opakovanou a odborně chybnou interpretaci Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí. Tu vypracovali její pracovníci bez konzultací s odborníky. I pro tato zřejmá pochybení byla právě expertní komise zřízena. Její závěry jsou jednoznačné a budou dále citovány. Byly v loňském roce schváleny 15 odbornými společnostmi a byly zpracovány až na úroveň metodického pokynu pro národní selektivní screening celiakální sprue. Zřejmě vaše odpověď na interpelaci nevycházela ze znalosti tohoto mezioborového doporučení, i když jste byl na tuto problematiku upozorněn letos v Brně přímo profesorem Dítě, předsedou Gastroenterologické společnosti. Stručně tedy shrnujeme:
Celiakie je choroba častá, kterou trpí až 3 % obyvatelstva Evropy a Ameriky. V České republice byla dosud zjištěna přibližně u 5000 pacientů. Odhadem může být tedy v České republice 50 000 až 180 000 nepoznaných pacientů. Pacienti se často léčí s chronickými bolestmi břicha, únavovým syndromem, depresemi atd. Bohužel nejčastějším příznakem u dospělých je neplodnost a nádorové onemocnění zažívacího traktu. Není asi náhodou, že těchto onemocnění má Česká republika nejvíce v Evropě.
***