(17.00 hodin)
Poslanec Jaroslav Pešán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych i já načetl svůj pozměňovací návrh, který zní:
I. Změna zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
1. Dosavadní první odstavec přílohy č. 1 zákona se nahrazuje novým odstavcem, který zní:
Číselný kód harmonizovaného systému popisu číselného označování zboží 01-23, 25.
Název zboží. Potraviny včetně nápojů (vyjma alkoholických vymezených zvláštním právním předpisem), živá zvířata, semena a rostliny a přísady, případně krmiva, voda, mimo zboží zařazeného do číselných kódů 2203 až 2208.
II. V názvu předloženého návrhu zákona o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory se doplňují slova "a o změně zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů".
Dámy a pánové, je to už můj třetí pokus o zařazení všech potravin pro lidskou spotřebu do snížené sazby DPH. Současná situace je taková, že u několika spotřebitelsky zaměnitelných druhů výrobků je rozdíl 14 %. Příkladem je rozpustná káva v 19procentní sazbě versus rozpustné čaje nebo přípravky na bázi čekanky a jiných kávovin, které jsou v 5procentní sazbě. Dalším příkladem jsou tyčinky na bázi kakaa a čokolády, rovněž 19procentní sazba, versus oplatky máčené v čokoládě - 5procentní sazba. A takto bych mohl pokračovat. Toto umělé rozčlenění potravin do dvou sazeb způsobuje nejen nerovnost mezi potravinářskými subjekty, ale také ztěžuje výběr daní vzhledem k často nejednoznačnému zařazení. Fakturace dvojí sazby DPH zbytečně zatěžuje výrobní podniky, stejně jako obchodní sektor, kdy je pro prodejce často velmi náročné správně určit příslušnou sazbu DPH pro danou potravinu.
Převedení všech potravin do 5procentní sazby DPH by mohlo kompenzovat zdražování potravin v důsledku vstupu na jednotný trh Evropské unie, ke kterému v poslední době začalo rychle docházet. Příkladem je cukr, který se v důsledku společné zemědělské politiky zdražil o 30 %. Tento nárůst se nevyhnutelně musí projevit ve zvýšení ceny nejen samotné suroviny, ale i všech výrobků, které tuto surovinu obsahují, čímž dojde k dalšímu zatížení rodinných rozpočtů.
Je nutné připomenout, že tento požadavek je zcela v souladu s šestou směrnicí Evropského společenství o DPH a praxí obvyklou ve státech Evropské unie. Tato směrnice umožňuje členským států zařadit do snížené sazby DPH potraviny včetně nápojů, vyjma alkoholických nápojů, pro spotřebu lidmi a zvířaty, živá zvířata, semena a rostliny a přísady, které jsou využívány při výrobě potravin, plus výrobky používané jako potravinové doplňky a náhražky.
Tolik, vážené kolegyně a kolegové, stručné zdůvodnění mého pozměňovacího návrhu a dovolte, abych vás poprosil o jeho podporu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Pešánovi. Nyní bude hovořit paní poslankyně Michaela Šojdrová.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane místopředsedy vlády, kolegyně a kolegové, navrhuji pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, tisk 1185.
Navrhuji změnu nadpisu a zařazení části druhé tak, jak je navrhl pan poslanec Bartoš. Tato jeho novelizace se týká změny zákona o dani z přidané hodnoty. Navrhuji tedy:
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
V § 51 odst. 1 písmeno j) zní: j) provozování loterií i jiných podobných her § 60 podle § 2 písmene b), e), i), j) a k) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,
Za druhé. V § 68 se doplňuje nový odstavec 16, který zní:
Bod 16. Provozování loterií a jiných podobných her § 60, mimo her uvedených v ustanovení § 2 písmeno b), e), i), j) a k) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud odvod na veřejně prospěšné účely podle § 4 odst. 2 a § 16 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, bude navýšen o částku odpovídající uplatňovanému odpočtu.
Bod 3. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2006.
Dovolte mi, abych tento návrh stručně zdůvodnila. Navrhuji za prvé navrátit stav odpočtu DPH do stavu před leden 2005 a za druhé rozšiřuji povinnost těch provozovatelů loterií, kteří odpočet DPH uplatní, aby ho v plné výši odvedli na veřejně prospěšné účely. Respektive navrhuji, aby tento odpočet mohly uplatnit pouze ty společnosti, které ho v plné výši na tyto účely odvedou.
Tolik tedy k pozměňovacímu návrhu, který předávám písemně panu zpravodajovi.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Šojdrové. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Pokud ne, podrobnou rozpravu končím. Zdá se, že tím také mohu ukončit druhé čtení této předlohy. Děkuji panu ministrovi, panu zpravodajovi.
Pánové a dámy, nyní měl být na pořadu vládní návrh zákona o léčivech. Z důvodu dle informací omluvené neúčasti pana ministra Ratha tento návrh propadá na konec druhých čtení, protože si neumím představit, že bychom to projednávali bez pana ministra.
Budeme se tedy věnovat bodu
35.
Vládní návrh zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění
z členských států Evropské unie na území České republiky
/sněmovní tisk 1193/ - druhé čtení
Já poprosím, aby postupně návrh uvedl pan místopředseda vlády Škromach. A je psán také pan místopředseda vlády Sobotka - ale zřejmě bude stačit úvod od jednoho místopředsedy vlády, nebuďme neskromní. (Reakce na odchod místopředsedy vlády Sobotky ze sálu.)
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych předložil v dalším čtení návrh zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění v členských státech Evropské unie na území České republiky.
Vzhledem k tomu, že od prvního čtení uplynuly téměř tři měsíce, dovolte mi nejprve připomenout, že účelem vládního návrhu zákona je transponovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady číslo 2003/41 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi.
Zaměstnanecké penzijní pojištění z hlediska systematiky organizace soustav důchodového zabezpečení patří do takzvaného druhého pilíře důchodového systému, který však v České republice není zaveden. Vzniká proto logická otázka, zda je vůbec nutné směrnici v České republice transponovat.
***