(14.50 hodin)
(pokračuje Tluchoř)
Vážený pane předsedo vlády, jste přesvědčen o úspěchu České republiky v arbitráži? Kdo zaplatí ten rozdíl dvě miliardy v případě neúspěchu? Bude to pan ministr Sobotka? Nebo vy? Proč byl jmenován Českou republikou rozhodce z Francie profesor Gaillard, a hlavně, kolik to bude Českou republiku stát? Jak je na tom pan profesor Gaillard se znalostí českého práva v otázkách celního řízení a českého jazyka, zvláště když jmenovaný zástupce žalobce je Čech?
Pane předsedo vlády, trošku v reakci na vaše předcházející odpovědi - neočekávám v žádném případě od vás žádné plné uspokojení, ani o něj v žádném případě nestojím. Stačí mi, když mi odpovíte na mé otázky. A protože vím, že jste neodpověděl ani na jednu z mých minulých otázek o zdravotnictví, dovolil jsem si otázky napsat, abyste se nemusel zatěžovat poznámkami. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Dobře jste udělal, pane poslanče, protože už bych vám asi nedovolila, abyste otázky přečetl, protože jste velmi, velmi překročil čas, který máte k dispozici.
Slovo má předseda vlády České republiky pan Jiří Paroubek.
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Vážený pane poslanče, je to určitě zajímavá problematika, pokud jde o ten spor Ministerstva financí s panem Binderem. Pokusím se trošku to shrnout. Já bych jenom chtěl říci, že nejsem soud a že jsem tady od toho, abych hájil zájmy České republiky. Jsem přesvědčen, že i vy jste na straně České republiky.
Pokud jde o některé ty otázky, třeba proč byl jmenován Českou republikou rozhodce prof. Emmanuel Gaillard z Francie, tak to v tuto chvíli nevím. Předpokládám, že proto, že je to člověk kvalifikovaný a že je tam velká šance, aby byl úspěšný. Kolik bude Českou republiku angažmá prof. Gaillarda stát, tak to vám určitě, pokud to není nějaké obchodní tajemství, budeme moci sdělit.
Takže pokud bych to měl shrnout, pan Binder založil v České republice obchodní společnost, která se zabývala vystavováním celních průvodek na hraničních přechodech. Postupně založil v České republice ještě další tři obchodní společnosti. Německý investor namítá, že Česká republika svým jednáním opakovaně ztěžovala až znemožňovala společnosti Cargo Transport, jeho společnosti, provozovat svou činnost a poškodila ji natolik, že bylo nutno na tuto společnost vyhlásil konkurs. Německý investor je toho názoru, že mu Česká republika nezajistila spravedlivou a rovnou ochranu jeho investic na svém území, a požaduje náhradu údajné škody v celkové výši 654 mil. Kč. Přiznám se, že tamtu druhou částku slyším poprvé.
Předmětem sporu je údajně diskriminační jednání celních orgánů. Ministerstvo financí se proto obrátilo na Generální ředitelství cel jako na nadřízený orgán celních úřadů se žádostí o prošetření této věci.
Přeskočím ta další sdělení a budu se zabývat ještě dalším textem. V řadě případů společnosti Cargo došlo k řízením ve správním soudnictví, v nichž byla zrušena rozhodnutí o povinnosti splnit ručitelský závazek a uhradit celní dluh. Celní rozhodnutí však byla zrušena z procesních důvodů. Soud nikdy nezpochybnil platnost ručitelského závazku společnosti Cargo. Zrušená rozhodnutí byla vrácena celním orgánům k novému řízení a k vydání nového rozhodnutí, tentokrát již správného i po procesní stránce.
Ve velké části případů nová řízení nebyla zahájena z důvodu prohlášení konkursu na majetek společnosti Cargo. V případech, kdy byla rozhodnutí soudem zrušena, byly částky vymožené od společnosti Cargo na základě těchto rozhodnutí použity v souladu se zákonem o správě daní a poplatků na neuhrazené celní dluhy vyplývající z platných a pravomocných rozhodnutí. V případech, kdy v daném okamžiku neměly celní orgány vystaveny na ručitele nové exekuční tituly, byly finanční prostředky ze zrušených rozhodnutí vráceny na účet společnosti Cargo.
V této souvislosti je třeba upozornit, že celní orgány při realizaci výkonu rozhodnutí v případech společnosti Cargo zohlednily její postavení dlužníka tak, aby jí exekučním řízením neznemožnily další podnikatelskou činnost. To znamená, že nikdy nebyl nařízen výkon rozhodnutí pro všechny účty společnosti Cargo, ale vždy byl ponechán alespoň jeden účet pro realizaci plateb souvisejících s podnikatelskými aktivitami společnosti Cargo.
Generální ředitelství cel reagovalo rovněž na tvrzení pana Bindera o údajném diskriminačním postupu pracovníků Celního úřadu Břeclav-dálnice vůči společnosti Cargo. Orgán inspekce vyslechl pracovníky, kteří v předmětné době zajišťovali celní řízení, avšak tvrzení pana Bindera nebyla prokázána. Z výpovědí celních pracovníků vyplývá, že i po problémech s ručením za řidiče-deklaranty umožnil celní úřad společnosti Cargo i nadále její podnikatelské aktivity. Pokud jde o celní odbavení, čekací doby byly stejné jako u ostatních spedic působících na tomto celním úřadu.
Na základě shora uvedených skutečností tedy Ministerstvo financí muselo odmítnout požadavky pana Bindera na odškodnění jako neoprávněné. Současně však Ministerstvo financí nevyloučilo možnost jednání s panem Binderem v rámci lhůty pro smírné řešení sporu určitou dohodou. Následně proběhlo několik jednání mezi oběma stranami a německý investor předložil některé další dokumenty na podporu svých požadavků. Zatím Ministerstvo financí spolu s právními zástupci České republiky nedošlo k závěru, že by Česká republika porušila své povinnosti vyplývající z dohody o ochraně investic.
V souladu s dohodou o podpoře a vzájemné ochraně investic se Spolkovou republikou Německo obě strany jmenovaly své rozhodce, kteří v blízké době zvolí předsedu rozhodčího tribunálu.
Pokud jde o ty otázky, na které jste se, vážený pane poslanče, ptal a na které nedokážu v tuto chvíli odpovědět, samozřejmě, že se budu snažit, abyste byl uspokojen odpověďmi písemnou formou.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se pana poslance Tluchoře, zda chce položil doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Tluchoř: Děkuji. Pane předsedo vlády, hezky jste mi přečetl dopis, který mi poslal před třemi týdny pan ministr financí. O částce 2,5 miliardy jsem zde mluvil před měsícem, čili není to nová záležitost, navíc je volně přístupná z veřejných zdrojů. Bohužel od té doby - vy jste říkal, že rozhodci zvolí svého předsedu - rozhodce pan prof. Gaillard zvolený za českou stranu neudělal žádný krok směrem k této záležitosti. A nezlobte se, mně to prostě přijde tak, že se ta záležitost odkládá ve smyslu "po nás potopa". Nemůžeme se domluvit, předáváme ty věci na budoucí čas, na budoucí vládu - dvě a půl miliardy, co to je! Už něco zaplatíme za IPB, teď to bude za pana Bindera, atd., atd. Po nás potopa!
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Slovo má předseda vlády ČR pan Jiří Paroubek.
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Ono není možná vhodné v tomto sále, který přece jenom představuje sál tělesa reprezentativní demokracie, používat slova metresy francouzského krále "po nás potopa". Ale budiž, je to věc vkusu.
Já bych řekl, že všechny tyto věci mají svůj čas, i rozhodčí řízení má svůj čas. Myslím si, že je zřejmé, že k těmto věcem je třeba přistupovat s jistou přípravou. A já se přiznám, že toto není jediný problém, kterým žiji. Jenom doufám, že nemáte pravdu, pokud jde o záporný výsledek jednání s Nomurou. Věřím, že republika bude úspěšná, a určitě byste si to vlastenecky měl přát i vy. (Poslanci ČSSD tleskají.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Petr Nečas, připraví se paní poslankyně Kateřina Konečná.
***