(11.50 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Důraz na multilateratismus je přitom jedním z hlavních rysů společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Ve smlouvě dále chybí v jakékoliv podobě zájem České republiky o podíl na boji s mezinárodním terorismem, čehož praktickým projevem dosud byla a je účast Armády České republiky v Iráku a Afghánistánu. Absentuje též jakákoliv reference o naší větší vojenské účasti v zahraničí, tedy na Balkáně, především v Kosovu, ale i v Bosně a Hercegovině. Ze smlouvy tedy není patrné, zda s touto účastí se počítá i nadále, či nikoliv.
Občan, rodina, společnost, vzdělání a kultura. Nesouhlasíme s rovností podpory vzdělání soukromých škol. Jsme proti tomu, aby stát dotoval soukromé podnikatele, kteří již vybírají tučné školné.
Zvláštní kapitolou je narovnání vztahů mezi státem a církvemi. Slibují nesplnitelné. Církve již 16 let dostávají na svoji činnost ze státního rozpočtu nemalé finanční prostředky. Jenom na platy duchovních z Ministerstva kultury jde téměř jedna miliarda ročně a dále finanční prostředky z dalších resortů, zejména Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství. Přitom jenom katolická církev požaduje vyrovnat nemalé částky za svůj majetek. Podle ustanovení § 29 zákona 229 z roku 1991, o půdě, zemědělská, lesní půda církvi, blokována, církve nemají zájem o její obhospodařování, ale pouze o zajímavé pozemky, které lze územním plánem změnit na stavební. Smlouva mezi Českou republikou a Vatikánem byla vládou schválena, neprošla však Poslaneckou sněmovnou. Rovněž prezident Václav Klaus měl řadu kritických připomínek a v jednom článku prohlásil, že by mu podpis této smlouvy činil problémy.
Právní stát bez korupce. Současný stav legislativy je především odrazem toho, jak Sněmovna jako celek postupovala při přijímání legislativy. Přitom k principům právního státu se Česká republika přihlásila zejména úvodními šesti články ústavy, zahrnujícími přijetí Listiny základních práv a svobod za součást ústavního pořádku. Navrhovaná cesta zjednodušení procesních předpisů zvýší svévoli rozhodování těchto orgánů. Za stavu, kdy je v textu koaliční smlouvy požadováno kvalitnější rozhodování soudů, může neuvážené rozkolísání procesualistiky, činnosti orgánů veřejné moci, např. policie, soukromých exekutorů, soudců, zvýšit četnost anarchizujícího postupu vůči občanům. Český právní řád pojem korupce vůbec nezná, ani trestní právo neformuluje stejnojmennou skutkovou podstatu. Význam korupce tak není nijak přesně ohraničen. Není tudíž ani zcela jasné, o jak důsledné a objektivní vyšetření všech případů korupce půjde. Vždyť k minimalizaci korupce přispívá zejména silné, kvalifikované a stabilizované úřednictvo, nezávislé na aktuální státní moci, které by veřejnost uznávala a respektovala. Slibovaná noc dlouhých nožů, ostatně pozoruhodný termín z podivné doby, je naopak navozením stavu, který může být spojen s úplatkářstvím a zneužíváním informací v obchodním styku. Podmiňujícím faktorem pro výskyt jednání, které se obecně označuje jako korupční, je zejména stav ekonomiky a kvalita státní správy, např. nejistota vůči budoucnosti, pracovní nestabilita, nedůvěra lidí v osobní perspektivu.
Nyní se zastavím u daní. K principům reformy veřejných financí v případě návrhu na uplatnění zásady jediné sazby daní, zejména pak v případě DPH, zastáváme názor, že dříve deklarovaný princip směřující ke zjednodušení daňového systému bude v případě DPH, kde mají být u jednotné sazby prosazeny výjimky, tímto přístupem narušen a rozhodně nelze uvažovat o jakémkoliv zjednodušení. Stejně tak je otázkou, zda deklarované výjimky lze vůbec v praxi prosazovat. U DPH je daná konstrukce daně tzv. evropskou šestou směrnicí, a jakékoliv odchylky od této koncepce musí být projednány i s Evropskou unií, kde manévrovací prostor je více než omezen. Dále pak navrhované výjimky v rámci daně z přidané hodnoty jsou téměř totožné se současnými dvěma sazbami daně, protože zhruba odpovídají současnému výčtu zboží a služeb, které Evropská unie umožňuje dát do snížené sazby daně. Ve výčtu podle koaliční smlouvy však proti současnosti chybí dodávky vody, léky, lékařské vybavení a sociální bydlení. Navíc jsou dle koaliční smlouvy do výjimek DPH proti současnosti řazeny sportovní služby, paliva na bázi biomasy a zařízení pro využívání obnovitelných zdrojů. Z toho Evropská unie umožňuje do snížené sazby zařadit pouze paliva na bázi dřeva. Se zařazením ostatních položek by musely souhlasit všechny členské státy Evropské unie a musela by být novelizována příslušná směrnice Evropské unie, což je ve svém souhrnu neprůchodné.
V případě daně z příjmů fyzických a právnických osob je sice zřejmá snaha o snížení daňové a odvodové zátěže, nicméně z textu již nelze zjistit, čím budou případné příjmové výpadky kompenzovány. Ač byla v původních volebních programech některých politických stran avizována snaha, že by mělo dojít ke snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění, v koaliční smlouvě se již o těchto krocích nemluví a veškeré úsilí je věnováno snaze o zavedení rovné daně. Z textu však nevyplývá odpověď na otázku, zda a proč je rovná daň univerzálním všelékem k nastolení zdraví veřejných financí. V případě rovné daně se sice ke zmírnění negativních dopadů spojených s jejím zavedením navrhují odpočty pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, jako tradičně se však zapomíná na tzv. daňové soumary, kterými jsou tzv. středněpříjmové skupiny obyvatelstva, kterým není nabízena žádná kompenzace. Rovná daň bude zřejmě vypočítávána z hrubé mzdy, a nikoliv po odečtení odvodů na sociální a zdravotní pojištění, jako je tomu dosud. Ačkoliv není známa sazba daně, z předchozích prohlášení víme, že se bude pohybovat mezi 15 až 20 %, tedy bude reálně vyšší, než kolik činí míra dnešního reálního zdanění u 89 % zaměstnanců v České republice.
Pokud by měl být naplněn první princip reformy veřejných financí, tj. že dojde ke snížení celkové daňové a odvodové zátěže pro všechny občany, živnostníky a podniky, pak kompenzace, které má stát zajistit prostřednictvím zvláštní dávky, povedou k dodatečnému deficitu v řádech desítek miliard korun ročně, což je v přímém rozporu se závazky plnit maastrichtská kritéria do roku 2008. Návrh zároveň postrádá vizi dopadů těchto předpokládaných změn a příjmy státního rozpočtu, a to zejména ve vztahu k návrhům na tzv. roční daňové prázdniny pro živnostníky. Právě roční daňové prázdniny pro živnostníky jsou nepřijatelné, protože jde o další zkomplikování daňového systému, a je to tedy v rozporu s návrhem na zjednodušení daňového systému. Jde o diskriminaci zaměstnanců. Podpora by se vztahovala pouze na omezený počet drobných podnikatelů, k narušení rovných podmínek konkurenceschopnosti na trhu, zákonem legalizované vytvoření podmínek pro obcházení daňové povinnosti, snížení příjmů státního rozpočtu v nepředvídatelné výši a skrytou formu veřejné podpory.
Návrh koaliční smlouvy ruší daně z dividend a kapitálových výnosů, aniž by bylo odůvodněno, proč bylo k tomuto kroku přikročeno. Dosavadní praxe nespatřuje v těchto daních zásadnější překážku v podnikání a ani ze strany živnostenských svazů nebyla dosud avizována snaha o jejich zrušení, jako tomu bylo naopak v případě tzv. minimálního základu daně. Pokud by se tak v praxi stalo, byla by Česká republika v tomto ohledu se Slovenskem určitou evropskou raritou. Jde totiž o metodu, jak lze snadno a rychle z miliardářů vyrábět multimiliardáře. V případě návrhu na snižování nelze přehlížet vzájemné souvislosti v konstrukci daně z převodu nemovitostí s daní darovací, dědickou apod. Je-li namítáno ze strany ODS, že náklady na správu těchto daní jsou vyšší než jejich výnos, pak lze stěží pochopit snahu, že sazba těchto daní má být dále snižována, poněvadž jedním z řešení je naopak zvýšení sazeb těchto daní. Stejně tak je zcela nesystémový požadavek na zrušení daně z pozemků, která je součástí daně z nemovitosti, a to zejména z toho důvodu, že tato daň je s využitím údajů z katastru nemovitostí v současnosti podstatně lépe spravovatelná než daň ze staveb, kde dosud neexistuje tzv. registr staveb. Pokud by byla tato myšlenka realizována, došlo by k výraznějšímu snížení příjmu obcí.
***