(12.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
A nyní dovolte druhý citát z onoho materiálu. Dne 4. 8. 2006 povolil soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 sledování podle § 158d odst. 3 trestního řádu v místnostech užívaných Českým rozhlasem v budově Poslanecké sněmovny na dobu do 4. 12. 2006. V povolení je výslovně uvedeno, že sledováním bude zasahováno do listovního tajemství a zjišťován obsah jiných písemností uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, když budou pořizovány obrazové, zvukové a jiné elektronické záznamy. K realizaci těchto opatření nedošlo, protože se nedařilo vyřešit kolizi mezi úkoly plněnými v objektu Policií ČR, ochrannou službou a požadavkem na utajení úkonů. Dne 20. 9. policejní orgán inspekce se souhlasem dozorujícího státního zástupce provádění sledování svým rozhodnutím ukončil.
Dámy a pánové, co tento kusý text znamená? Znamená jediné: že v této zemi je možné odposlouchávat a nasadit operativní techniku v prostorách Poslanecké sněmovny. To je ten výstup, to je to, co by měla veřejnost, pokud bude informována, co by si z toho měla odnést. A nejen že by měli být odposloucháváni zákonodárci, ale přímo novináři.
Dámy a pánové, takový je stav demokracie patnáct šestnáct let po roce 1989 v této zemi! (Potlesk pravé strany sálu.)
Jen pro úplnost dodávám: To, že nenastal tento odposlech, bylo dáno i tím, že došlo ke střetu působnosti ochranné služby s takovouto možností nasazení operativní techniky. Jinak by tady tato operativní technika v klidu byla nasazena a nic by se nestalo.
Další citát, dámy a pánové. Dne 4. 9. 2006 nařídil soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 odposlech a záznam telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu celkem 46 telefonních účastnických stanic na dobu do 5. 12. 2006. Podle znění příkazu jsou uživateli těchto stanic 3 policisté, 2 politici, 2 novináři a 1 lékař. Jeden z policistů má být uživatelem sedmi telefonů, druhý čtyř a třetí jednoho. První z politiků má užívat 19 telefonů a druhý 10. Novináři jsou údajně jeden uživatelem dvou, druhý jednoho telefonu. Lékař pak má užívat dva telefonní přístroje.
Dámy a pánové, co z toho vyplývá? Já jsem zaznamenal, že tato čísla vyvolala na určité straně tohoto sálu pobavení, mne však polil pot po zádech. Opět naše právní úprava v zásadě umožňuje napíchnout telefon komukoli, kdo je takto obviněn, a nejen jemu, ale okolí, které je s ním spojeno. Snad si nikdo nemyslí, dámy a pánové, že dotyčný politik užíval a realizoval 19 telefonních přístrojů? Ostatně v materiálu, který zde byl citován - a budu pokračovat - je napsáno, na koho ty telefony byly hlášeny atd. Myslím si, že to je velký problém, velký nešvar špatné právní úpravy a je zjevné, že i praxe, že ten okruh telefonů, který je v praxi potom odposloucháván, je mnohem širší, než v zásadě jaká by byla potřeba.
O datu 4. 9., kdy došlo k tomuto povolení, to znamená několik týdnů po zahájení trestního řízení, se ani nebudu vyjadřovat. Myslím, že všichni víme, co 4. 9. 2006 nastalo. Tam je souvislost, kterou si každý dovodí sám, nechci ji zde na plénu takto dovozovat.
Z 19 přístrojů, cituji dál, z 19 přístrojů, jež má dle příkazu k odposlechu užívat první z politiků, je jeden telefon registrován na jeho jméno, šest stanic na jména jiných různých fyzických osob, tři na jistý magistrátní úřad, jeden na jeho politickou stranu, jeden na autorizované servisní středisko pro mobilní telefony a sedm jsou předplatné na anonymní karty. Mě by zajímalo, dámy a pánové, a mělo by to zajímat nás všechny, nejen mě, jak orgány činné v trestním řízení přišly na toto číslo, jak docílily a dopátraly se toho, že ten politik všech 19 přístrojů využívá, když jsou registrovány na někoho jiného, než je on sám. Je zjevné, že na něj je registrován pouze jeden telefon - cituji: jen jeden telefon je registrován na jeho jméno.
Cituji dál ze zprávy: Z deseti přístrojů dle příkazu užívaných druhým z politiků jsou tři registrovány na poslanecký klub politické strany s uvedením jeho jména, jeden je registrován na jméno zcela jiného politika této strany, jeden na právnickou osobu, jeden na ženu stejného příjmení a čtyři jsou předplacené karty. Opět stejná otázka: Jak byl takovýto široký okruh spojen s jedním politikem? Mělo by nás to, dámy a pánové, všechny zajímat.
Dále cituji: Telefony obou novinářů jsou registrovány na jejich zaměstnavatele. Dál cituji: Ze sedmi telefonů prvního policisty je jich šest registrováno na Ministerstvo vnitra a jeden na fyzickou osobu. Z telefonů druhého policisty je jeden registrován na Ministerstvo vnitra, jeden na zcela jinou fyzickou osobu a dva jsou anonymní karty. Telefon třetího policisty je registrován na Ministerstvo vnitra. Telefony, jež má užívat lékař, jsou jeden registrován na jeho zaměstnavatele a druhý na právnickou osobu, pravděpodobně na dealera mobilních telefonů.
Tyto informace byly předány Inspekci Ministerstva vnitra 17. 8. 2006.
A závěr, dámy a pánové? Ten je jednoduchý - dne 20. 9. 2006 byl na základě písemného pokynu Inspekce Ministerstva vnitra ukončen odposlech 31 ze 46 účastnických stanic uvedených v příkazu ze dne 4. 9. 2006. Dámy a pánové, je toto náhoda? Kladu si tu otázku zde pouze sám, nebo i vy ostatní? No přece ta fakta, ta čísla, ta data mají jasnou souvislost.
Dámy a pánové, nechci zde vyvozovat z toho další skutečnosti. Jen moc prosím Poslaneckou sněmovnu, aby takto zásadní informace uvedené v Útvaru zvláštních činností Policie České republiky nebyly bagatelizovány, abychom se jimi výrazně zabývali a teď, hovořím-li jako právník, abychom v tuto chvíli nepodceňovali, mimo to, že vyvodíme důsledky z tohoto, nepodceňovali právní úpravu, jejímž důsledkem je právě toto; abychom se k ní vrátili a přijali výrazné změny.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Pane místopředsedo, máte slovo. Připraví se pan poslanec Bublan.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Dámy a pánové, já vím, že ve Sněmovně často nelze čelit tomu, že my o koze, vy o voze, ale jako nelze, než na to upozornit.
Pane ministře, vy jste řekl na začátku: Já do toho nebudu tahat politiku. Víte, v tom je ten problém. Ta schůze byla svolána na tento bod: Vysvětlení výroků předsedy vlády, místopředsedy vlády a ministra vnitra ze dne 20. 9. ve věci odposlechu ústavních činitelů. Rozumíte? Kvůli tomu, právě kvůli politice. Nelze dost dobře říci: politiku necháme stranou. Pane ministře, můžeme se bavit o odposleších, můžeme se bavit o úpravě odposlechů, o režimu, o způsobu, jak zajistit jejich lepší kontrolu. To všechno jsou témata pro příště. Tato schůze se věnuje jinému bodu. Tato schůze se věnuje tiskové konferenci, na které byla obviněna sociální demokracie. Vláda, která tu nedávno byla, byla obviněna z fízlování a z toho, že celý případ Kubiceho zprávy použila, jak řekl Petr Nečas, jako záminku uplat… Omlouvám se, jako záminku k odposlouchávání novinářů a politiků nepohodlných bývalé vládě. Přesně v duchu, jak řekl ministr zahraničí Alexandr Vondra v Lidových novinách, když řekl, že sociální demokracie používá estébáckých metod. Řekl, že premiér používá estébáckých metod, to je to, o čem my mluvíme! (Posměšný potlesk.) Vy se s námi o tomhle nechcete bavit, kolegové? (Pokračuje potlesk.)
A já vás žádám, abyste se na tomto jednání věnovali tomuto tématu a ukázali, ukázali, kde jsou ty estébácké metody, kde je vazba mezi politiky, vládou a mezi tou kauzou, o které mluvíte. Já prostě trvám na tom, co jsem řekl předtím, než ten dopis byl přečten. Že pouze rozmazáváte podstatu věci. Vy nejste schopni vyvodit odpovědnost z toho, co jste způsobili. Řekli jste, že čelíme historickému skandálu, řekli jste, že v této zemi se fízluje. Ale rozumíte, v celém tom mechanismu rozhodují soudy a státní zástupcové. V celém tom mechanismu není prostor pro politika, který by do toho vstoupil. A pokud tvrdíte, že tam je, tak to musíte ukázat a dokázat. Jinak to není fér a není to rozhovor, který by měl šanci někam dovést. Já tvrdím, že vy jste bez těchto důvodů, bez těchto důkazů vynesli závažná obvinění tři týdny před volbami s úmyslem kriminalizovat některé politiky v této zemi.
***