(12.10 hodin)
(pokračuje Filip)
Nevím, jestli říkáte něco jiného ve Sněmovně, nebo na ulici. Připadalo by mi to velmi nekorektní, protože se musím jako politik chovat nejen v této Poslanecké sněmovně, ale i na každém předvolebním mítinku a nemohu si dovolit, abych tady říkal něco jiného než lidem, protože tam bych ztrácel důvěryhodnost. V tomto ohledu si myslím, že tyto hry a populistické návrhy často vedou jen k tomu, aby se omezil názor jiných, aby se omezila možnost říkat vlastní názor na věc.
Říkám tady zcela jednoznačně, že podle mého soudu hra, která je tu rozehrána na dvě politické strany, které jako by se dělily o moc, je špatná. Nevím, kdo ji rozehrál, a nehodlám to v tomto případě zkoumat, protože byla rozehrána dávno předtím, než tento případ začal.
K tomu, co bylo řečeno, musím sdělit: Pokud pan ministr vnitra na dotaz novináře neumí odpovědět způsobem, který odpovídá jeho postavení v ústavní hierarchii, musí se zamyslet nad tím, jestli svou funkci zvládá. Proto jsem se ptal na začátku této debaty, proč nejdříve o tom nemluvil ve výboru pro bezpečnost, proč to řekl nejdříve veřejnosti na tiskové konferenci. To je pro mne zásadní věc. Jestli to bylo jen tím, že je krátkou dobu ve funkci. Přitom víme, jak dlouhou dobu dělal stínového ministra vnitra, víme, jak se připravoval na schůzi v této Sněmovně, a podle mého soudu si moc dobře uvědomoval, co činí. V tuto chvíli mu mohu poděkovat jen za to, že mi poctivě odpověděl, protože jsem čekal na přímou otázku více vyhýbavou odpověď. Nemohu mu ale poděkovat za to, co udělal. Podle mého soudu vyvolal takovou atmosféru v české společnosti, která se jen těžko překonává. Věřte mi, že je čím dál těžší mluvit s lidmi, kteří mají jiný názor. Jsem zvyklý na to, že mám řadu příznivců a řadu odpůrců. Vždycky jsem si uměl najít cestu, jak i se svými odpůrci normálně a poctivě diskutovat. Dnes se diskuse uzavře ještě předtím, než se začne.
Prosím, zbavme se vytváření atmosféry strachu a udělejme pro to něco my jako politici, jinak se ve společnosti strachu nezbavíme. Uvědomte si vlastní odpovědnost a pokuste se unést i odpovědnost, kterou jste si vzali, když jste se posadili do ministerských funkcí. Děkuji vám. (Potlesk části poslanců.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní uděluji slovo panu ministrovi Pospíšilovi, připraví se pan poslanec Bublan.
Ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády ČR Jiří Pospíšil Vážený pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, původně jsem neměl v úmyslu zde diskutovat a vystoupit k tomuto materiálu, ale vzhledem k probíhající diskusi jsem se rozhodl, že vystoupím, neboť jsem také adresátem onoho dopisu, který zde četl pan předseda ústavněprávního výboru, a jako právník se dlouhodobě věnuji právní úpravě, která upravuje otázky nakládání s operativní technikou. Společně s kolegy z ODS jsme v minulém volebním období varovali před tím, jaká je praxe s nakládáním s operativní technikou, a varovali jsme před tím, jak nedokonalá je naše právní úprava. Předložili jsme návrh, který byl tehdejšími vládními poslanci zamítnut, a tento dokument, který zde byl dnes odtajněn, na konkrétním případu pouze potvrzuje, jaká je situace s nakládáním s operativní technikou.
Nechci zde do tohoto problému vnášet politiku. Ocituji z tohoto dokumentu určité části a pokusím se je jako ministr a též jako právník okomentovat, aby bylo zřejmé, kde já osobně spatřuji nestandardnost postupu v daném trestní stíhání a nestandardnost v informacích, které mi byly takto poskytnuty.
První citát. V materiálu je napsáno: Jak vyplývá ze znění příkazů a povolení vydaných soudem, je vedeno jediné trestní řízení pro podezření ze spáchání trestných činů podle § 158, 106, 178 a 206 trestního zákona, ze kterého je podezřelý konkrétní policista. Trestní řízení je vedeno na základě trestního oznámení Ing. Jiřího Paroubka.
Dámy a pánové, tato věta zní velmi nevinně, jsou zde nějaké paragrafy, které zapadají v celé informaci. Chci upozornit, že jsme bohužel došli do stadia, kdy se u nás nepovolují odposlechy na nejzávažnější trestnou činnost - vraždy, organizovaný zločin atd., ale bohužel se povolují v zásadě "na běžnou" trestnou činnost. To je první problém, který chci zdůraznit. Operativní technika jako taková, která zasahuje do soukromí nás všech, pokud je užita, má být užita jen u nejzávažnější trestné činnosti, ne u "běžné trestné činnosti". Podíváme-li se na ony paragrafy, pak mezi nimi je mimo jiné i trestný čin pomluvy. Myslím si, že na takovéto trestné činy nebo podezření z takovýchto trestných činů by určitě operativní technika neměla být užita. (Potlesk části poslanců.)
Druhá skutečnost. Dámy a pánové, pro úplnost ocituji - na všechny trestné činy, což je ohrožení utajované skutečnosti, zneužití pravomoci veřejného činitele, neoprávněné nakládání s osobními údaji a pak trestný čin pomluvy. Chci upozornit, že pouze ve kvalifikacích, ne v základní sazbě je možné uvažovat z hlediska teoreticko-právního a daného zákonem použití odposlechu, ale zdůraznil jsem, že praxe a rozsudky štrasburského soudu pro lidská práva jasně říkají, že to má být ve velmi omezeném případě, subsidiárně, pokud není možné docílit zjištění informací o trestné činnosti jiným způsobem.
***