(15.30 hodin)
(pokračuje Mencl)
V roce 2005 činily tržby u tohoto ústavu za další a jinou činnost než činnost výzkumnou celkem více než 95 % celkového objemu tržeb, zatímco takzvaná hlavní činnost financovaná formou účelové dotace na výzkum proti tomu představovala pouze 1,77 %. Analýza pracovního času zaměstnanců Českého hydrometeorologického ústavu ukázala, že na uvedenou hlavní činnost je alokováno pouze 7 % celkového pracovního fondu zaměstnanců.
Z uvedeného vyplývá, že je-li zásadním důvodem zřízení Českého hydrometeorologického ústavu výkon státní hydrologické a meteorologické služby, jde o činnost pro stát nesporně nezbytnou, nikoliv však o činnost výzkumnou. Z procesní analýzy činnosti zmíněného ústavu také vyplynulo, že neexistuje přímá vazba mezi výzkumnými a dalšími činnostmi, což znamená, že po transformaci ústavu na veřejnou výzkumnou instituci by se nemohla většina dalších a jiných činností vykonávat.
Pokud jde o Českou geologickou službu, je státní příspěvkovou organizací a je zřízena pro výkon státní geologické služby. Pokud se Česká geologická služba stane vědeckovýzkumnou institucí, nemohl by být výkon státní geologické služby zařazen mezi hlavní předmět činnosti budoucí veřejné výzkumné instituce, neboť ta svou hlavní činností zajišťuje, nebo by zajišťovala výzkum. Výkon státní geologické služby by se tak v souladu s příslušnými ustanoveními paragrafu 21 zákona č. 341/2005 Sb. musel stát předmětem další činnosti, jejíž vykonávání je odstavcem 3 citovaného paragrafu podmíněno řadou omezení, která jsou v přímém rozporu s důvody, kvůli kterým byla Česká geologická služba zřízena pro výkon státní geologické služby.
Z výše uvedených faktů vyplývá neúčelnost a rizikovost formy veřejné výzkumné instituce pro instituci, kterou stát zřídil pro výkon expertní státní služby a nikoli pro výzkum samotný.
Dovolte mi konstatovat, že zbývá poměrně málo času pro projednání tohoto tisku, a my jsme původně jako předkladatelé - už jsem zde konstatoval ve zdůvodnění zařazení jako bodu číslo 3 na dnešní jednání - předpokládali, že vás požádáme o to, abychom se při projednávání řídili paragrafem 90 jednacího řádu. Vzhledem k tomu, že to možné není z procesních důvodů, po dohodě s předsedou školského a kulturního výboru si dovoluji navrhnout zkrácení lhůty pro projednávání ve výboru o 59 dní.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji a poprosím vás, pane poslanče, abyste se usadil ke stolku předkladatelů.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení, pan poslanec Ivan Ohlídal. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkladatel této úpravy pan poslanec Mencl prezentovat hlavní argumenty, které vyvolaly nutnost této právní úpravy. Nebudu je tedy opakovat, jenom budu konstatovat, že z těchto faktů a z těchto argumentů jasně vyplývá neúčelnost a rizikovost formy veřejné výzkumné instituce pro dvě zmíněné instituce. Podstatné je také to, že navrhovaná právní úprava není v rozporu s ústavou a s ústavním pořádkem České republiky. Podstatné je také to, že navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s právem Evropské unie. A konečně, předkládaný návrh zákona nebude mít hospodářský ani finanční dosah na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Nebude mít dosah na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady ani dopady na životní prostředí.
Stanovisko české vlády je souhlasné a já si na závěr rovněž dovoluji doporučit, aby tato právní úprava prošla do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji a poprosím vás, pane poslanče, abyste se posadil ke stolku zpravodajů.
Nyní otevírám obecnou rozpravu. Písemné přihlášky do obecné rozpravy nemám. Hlásí se někdo z místa? Ano, pan ministr. Máte slovo, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Petr Kalaš Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych doplnil a podpořil návrh, který byl předložen v souvislosti s procesem transformace organizací, které přísluší Ministerstvu životního prostředí.
Smyslem předloženého návrhu je zajistit, aby z přílohy číslo 1 k zákonu 341/2005 byly vypuštěny příspěvkové organizace Český hydrometeorologický ústav a Česká geologická služba a nebyly tak k 1. lednu 2007 přeměněny na veřejné výzkumné instituce.
Český hydrometeorologický ústav nesplňuje základní podmínku pro přechod na veřejně výzkumnou instituci, neboť jeho hlavním posláním je výkon státní hydrologické a meteorologické služby. Ta je pro stát nesporně nezbytná, ale přitom se nejedná o činnost výzkumnou. Argumentace pro vynětí Českého hydrometeorologického ústavu z režimu zákona 341/2005 byla již jednou uplatněna při projednávání vládního návrhu zákona v Poslanecké sněmovně prostřednictvím poslanecké iniciativy. Vzhledem k tehdejší situaci však nakonec uplatněna nebyla. Skutečnosti, pro které byla vyvíjena snaha uvedený ústav z režimu předmětného zákona vyjmout, ovšem nadále trvají.
Pokud jde o Českou geologickou službu, je jejím posláním podle zákona číslo 62/1988 Sb. shromažďování a poskytování údajů o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a geologických rizik. Je nesporné, že k tomu účelu provádí Česká geologická služba potřebný geologický výzkum, avšak to nic nemění na skutečnosti, že jde jen o doplňkovou, i když nezbytnou činnost pro vlastní výkon státní geologické služby. Výkon státní geologické služby není možno provádět za účelem účinnějšího využití majetku a lidských zdrojů veřejné výzkumné instituce podle § 21 odst. 3 písm. b) zákona č. 341/2005.
***