(15.10 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Následovalo podání celé řady žalob, které vyústily v mnohaletá soudní řízení, která stála mimochodem už 550 milionů korun. V březnu letošního roku Česká republika prohrála tzv. londýnskou arbitráž o ochraně investic, následkem čehož měla Česká republika odškodnit Nomuru. ČSOB jednající jménem státu opakovaně neuspěla ve svých žalobách na Nomuru v souvislosti se sporem o tzv. české pivo, o kterém jste hovořil. V září letošního roku Městský soud v Praze prvoinstančním rozhodnutím zamítl žalobu ČSOB proti Nomuře ve výši 24 miliard korun. Očekávaná odškodnění v tzv. pařížské arbitráži, ve které se Česká republika domáhala na Nomuře odškodnění za porušení závazku, se pak v průběhu letošního léta smrsklo z 263 miliard na 1 až 3 miliardy korun.
To všechno vedlo vládu a pověřené ministerstvo k tomu, aby se pokusily pokračovat v těch jednáních, která svého času vedl už ministr Sobotka, případně premiér Paroubek.
Podařilo se dosáhnout shody, a informace o tom určitě detailně dostanete, kdy jsou ukončeny londýnská a pařížská arbitráž spolu se závazkem v budoucnu nepokračovat a nezahajovat nové spory v souvislosti s prodejem IPB. Česká republika získala kontrolu nad žalobou proti Evropské komisi ve věci nezákonného poskytnutí státní pomoci při prodeji IPB. Posiluje se postavení státu v konkursu IPB prostřednictvím převodu pohledávek Nomury na Českou republiku. U specifických nepřevoditelných pohledávek dojde k jejich zpětvzetí Nomurou. Nomura se zavázala poskytnout asistenci při řešení některých žalob IPB proti státu. To, že součástí těch dohod je i formální žádost ministra financí o abolici na prezidenta republiky, v žádném případě neovlivňuje prezidenta republiky v tom, jestli ji poskytne, nebo neposkytne. Nebylo to podmínkou toho celého narovnání.
Doufám, že Vlastimil Tlustý poté, co dnes byla celá dohoda podepsána, ji v té míře, která je dohodnuta, nejlépe v plné, a s tím souhlasím, zveřejní tak, aby se i veřejnost dozvěděla, co je následkem toho narovnání, co Česká republika získala.
A informace navíc: ČSOB je ochotna se k tomuto dvoustrannému vyrovnání přidat a udělat z toho vyrovnání trojstranné a při projednávání na vládě souhlasila s tímto řešením i centrální banka.
Musím říci, že to rozhodování vůbec nebylo jednoduché, ale ukončení toho sporu beru za velký úspěch vlády i při jejím zkráceném mandátu.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Přeje si pan místopředseda Zaorálek přednést doplňující dotaz? Máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane premiére, vy jste mluvil o tom, jak byl vyřízen civilní spor u Městského soudu v Praze. Já jsem mluvil o trestním stíhání, které bylo zahájeno v září, které je základem. Podle mě je neštěstí, že se tento civilní spor vedl dříve, než bylo ukončeno trestní stíhání. Ale to je chyba toho, který to podával, aby bylo jasno. To trestní stíhání je v této chvíli zásadní.
A já tady opakuji: Podle mě vláda nemá právo žádat o abolici u lidí, kteří porušili zákon, a ovlivňovat takovýmto způsobem trestní stíhání. Pokud jsme v právním státě, tak je něco takového nepřípustné, a vláda to prostě udělat nemůže a nesmí. Jak tohle my známe dobře z doby socialismu, pane premiére! To byly praktiky, které se tady děly, kdy zákony pro někoho platily a pro někoho ne. Vy prostě nemůžete předjímat, jak by arbitráž dopadla. Tady nemá cenu, teď na to nemáme prostor, spekulovat o tom, jaké byly nebo nebyly šance českého státu. Vy nemůžete ve jménu státu žádat abolici, protože zájem lidí této země je, aby v ní platily zákony pro všechny. Nikdo z nich nemůže a nesmí být vyňat. A je podle mě naprosto šílené, naprosto trestuhodné, jestli vláda žádá o to, aby pro někoho zákony neplatily.
Pane premiére, kdyby tato vláda nebyla v demisi, tak je to podle mě důvod, aby odstoupila. (Předsedající upozorňuje na čas.) Je to důvod k vyhlášení nedůvěry. Podle mě vy zneužíváte stavu neodpovědnosti, ve kterém se vláda dnes nachází. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Byť otázka nebyla zformulována, přesto pan předseda vlády bude reagovat.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji za druhé nepoložení otázky.
Já vás ubezpečuji asi prostřednictvím předsedající, že se mýlíte. Vláda nepožádala o abolici. Je dobré si to usnesení vlády přečíst. O abolici, to znamená o milost, může požádat kdokoliv. Vláda pouze uložila ministrovi financí, aby to případně učinil. Vláda s abolicí nesouhlasila. To je první věc.
Druhá věc. Hrozba 70 miliard arbitráže, hrozba dalších 40 miliard vyplývajících z ekologických škod je něco, čím se musí zabývat každá zodpovědná vláda. To řešení, které se už pokusil udělat Bohuslav Sobotka a Jiří Paroubek, teď došlo naplnění. To řešení je velmi korektní. Já vás ubezpečuji, že Česká republika ušetřila díky vašim chybám desítky miliard. A na tom trvám! (Potlesk z řad poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 15.15, tedy uplynul čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády.
Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Než je zahájím, dovolím si jenom připomenout, že z dnešního jednání jsou řádně omluveni ministři Langer, Šedivý a Říman.
Poprosím pana poslance Antonína Seďu, aby přednesl interpelaci na ministra obrany Jiřího Šedivého, přeje-li si ji přednésti i přes nepřítomnost ministra. Je tomu tak. Zahájíme tím tedy blok odpovědí členů vlády na interpelace poslance. Připraví se pan poslanec Jozef Kochan. Máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedající.
Vážený nepřítomný pane ministře, při projednávání státního závěrečného účtu za rok 2005 kapitoly 307 Ministerstvo obrany byl výbor pro obranu informován ředitelem ekonomické sekce Ministerstva obrany panem Perutkou o stavu hospodaření resortu obrany. Mimo jiné byl výbor také informován o výši rezervního fondu, a to ve výši 8,5 miliardy korun. Tedy obecně řečeno, o výši nevyčerpaných finančních prostředků ze státního rozpočtu roku 2005. Při zpětném pročtení denního tisku z počátku tohoto roku jsem však narazil na zcela jiné, vyšší číslo než oněch zmíněných 8,5 miliardy, a to na 12 miliard. Tato částka byla mimo jiné potvrzena při projednávání návrhu rozpočtu na rok 2007. Já osobně považuji tuto částku za celkovou výši nevyčerpatelných prostředků státního rozpočtu za rok 2005 a léta předešlá, které resort Ministerstva obrany nebyl schopen vyčerpat. To znamená, že minimálně tři miliardy korun resort nepotřeboval více jak jeden kalendářní rok. Pokud tuto sumu poměřím k celkové výši rozpočtu příslušné kapitoly v daném období, pak cca 25 % rozpočtu resort obrany ze státního rozpočtu vyžádal, blokoval, ale nespotřeboval.
Nebudu v tuto chvíli přemítat, jaké torzo z armády zbude či nezbude, jak jste uvedl v nedávné době v médiích, ani o tom, proč jste tak učinil poté, co jste hlasoval jako člen vlády pro schválení státního rozpočtu jako celku. To, co považuji za zásadní, je užití prostředků rezervního fondu.
Ptám se tedy, jak jsou stávající prostředky rezervního fondu využity, zda jsou využity plně v souladu s tím, jak byly vyžádány v příslušných rozpočtových letech, případně zda nedochází k manipulaci s těmito finančními prostředky. V této souvislosti žádám o sdělení, jak byly využity finanční prostředky vyčleněné na nasazení sil a prostředků Armády České republiky na zahraniční mise v roce 2005, které nebyly v tomto roce čerpány například z důvodu nenasazení potřebného počtu osob či techniky. Vážený nepřítomný pane ministře, kolik celkem finančních prostředků bude převedeno do rezervního fondu na konci roku 2006?
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji, vážený pane poslanče. V souladu s naším jednacím řádem vám bude odpovězeno písemně do 30 dnů.
Nyní dávám slovo panu poslanci Jozefu Kochanovi, který byl vylosován na druhém místě k přednesení ústní interpelace na ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka.
Poslanec Jozef Kochan: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, vážení kolegové a kolegyně, existuje směrnice 89105/EHS, která zakotvuje procesní pravidla pro stanovení cen a úhradu léčivých přípravků. Státy EU mají povinnost transponovat směrnice do vnitrostátního práva a nesou odpovědnost za škody způsobené neprovedením nebo nesprávným provedením. Požadavky transparenční směrnice se pro Českou republiku stávají aktuální již v období příprav vstupu do EU.
***