(11.40 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Nicméně takovéto prvotní informace dokazují, že přístup sociální demokracie je správný a že správný je přístup toho řešení obrany jako řešení na bázi alianční a evropské, tedy na multilaterálním základě, a ne formou dvoustranného ujednání se Spojenými státy.
Já bych chtěl na tomto místě podotknout, že já osobně nevidím zásadního rozdílu mezi tím, zda na našem území bude umístěna radarová stanice, nebo raketová základna. Já si myslím, že debatu musíme vést o systému jako celku, o jeho případné potřebnosti a přínosech pro Českou republiku. Já si ani na rozdíl od pana ministra nemyslím, že otázka případného umístění amerických raket nebo radarů na našem území bude mít nějaký zásadní vliv na zrušení vízové povinnosti pro naše občany při cestách do Spojených států. Slibné a možná trošku nečekané výroky prezidenta Bushe v Tallinu a koneckonců jeho rozhovor s prezidentem republiky v Rize o vízech potvrzují tu skutečnost, že společný postup sedmi zemí, to znamená zemí Visegrádu a pobaltských zemí, a zejména zapojení Evropské komise může přinést výsledky, ale znovu opakuji, nikde nevidím tu vazbu na umístění raket na našem území.
Poslední věc. Já bych chtěl podotknout na tomto místě, že budeme zde debatovat o rozmístění nebo vyslání jednotek Armády České republiky do zahraničí. Mezi těmi oblastmi je i oblast nejnebezpečnější, ale současně i nejdůležitější pro budoucnost aliance, a to je Afghánistán. Pokud se rozhodneme, že posílíme účast Armády České republiky v Afghánistánu, jasně se tím hlásíme k našemu podílu na řešení krizových situací ve světě. Potvrzujeme tak jenom ten důraz na transatlantickou vazbu, ke které se sociální demokracie vždy hlásila a hlásí, který rozvíjely naše minulé vlády a která je také důležitou součástí našich bilaterálních vztahů se Spojenými státy.
Na summitu NATO v Rize byla o této věci velmi rozsáhlá diskuse, a významným členům aliance se v Afghánistánu více angažovat nechce. Oni vidí situaci v tomto prostoru jako velmi nebezpečnou. Budiž proto při této příležitosti jasně řečeno, že vzhledem k poměrům v Afghánistánu může tentokrát náš příspěvek mít takovou hodnotu, jakou možná nikdy v minulosti neměl. Na to nezapomínejme. My závazky vůči našim spojencům plníme a případné odmítnutí umístění raketové základny na našem území nemůže vztahy s našimi spojenci nijak ovlivnit.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu poslanci Hamáčkovi. S faktickou připomínkou pan poslanec Petr Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, škoda, že zde není paní ministryně Kopicová, protože bych ji požádal, aby se velmi zaměřila při přípravě rámcových vzdělávacích programů na vzdělávací program občanská nauka, protože i některým zákonodárcům není jasné, co by mělo být jasné možná už žákům základních škol v tomto předmětu, a to je dělba moci v České republice. Tady se dělí moc na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Tyto moci jsou nezávislé a navzájem si nemohou zasahovat do svých pravomocí.
To, co zde předvedl pan kolega Hamáček, je úkolování vlády a touha Parlamentu vládnout místo vlády. Já si myslím, že to není možné, Parlament nemůže vládnout, dokonce ani za vládu v demisi. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Petru Plevovi. S faktickou poznámkou pan profesor Zdeněk Jičínský. Já bych prosil, abychom se bavili o tématu. Prosím, pane profesore.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím kolegovi Plevovi. Jestliže on doporučoval kolegům, aby se více vzdělávali v určitých věcech, já bych tuto jeho výzvu adresoval i k němu, protože jeho představa o dělbě moci, kterou nám tady předvedl, neodpovídá ústavnímu systému této země. (Potlesk z levé a střední části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. To byla poslední přihláška do obecné rozpravy. Pokud nikdo v obecné rozpravě už nechce vystupovat, obecnou rozpravu končím.
Má pan ministr zahraničních věcí zájem po obecné rozpravě o závěrečné slovo? Budeme ještě otevírat podrobnou rozpravu jenom k návrhu usnesení. Jestli chcete, pane ministře. Chcete vystoupit? Ano, takže ministr zahraničí Alexandr Vondra na závěr obecné rozpravy.
Ministr zahraničních věcí ČR Alexandr Vondra Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi ještě reagovat na několik věcí, poznámek a otázek, které v průběhu všeobecné rozpravy zazněly.
Za prvé k tomu, co říkal pan poslanec Filip. Utajovaná jednání. Chci tady zdůraznit jednu věc - že tato česká vláda průběžně Poslaneckou sněmovnu i Senát o všech zásadních věcech informuje. Chtěl bych zdůraznit ostrý kontrast s vládou předchozí, která skutečně maximum rozhovorů, které na dané téma probíhaly už od roku 2002, důsledně utajovala. Je samozřejmě třeba se ptát, proč tomu tak bylo.
Pokud jde o základny na území jiných států, chci zdůraznit, že v Evropě je to naprosto běžná záležitost. Jak v západní Evropě mají Američané už od druhé světové války rozmístěné své vojáky, stejně tak tomu je i v řadě nových členských zemí NATO. Připomeňme jenom základnu v Maďarsku, která léta plnila účel při stabilizaci situace na Balkáně, nedávné dohody o podobných základnách v Rumunsku nebo v Bulharsku.
Co je skutečný důvod? ptá se pan poslanec Filip. Chci zde jasně zopakovat, že cílem protiraketové obrany nemá být jen obrana národního území Spojených států, jak tu bylo už řečeno, ale také jejich vojsk v zahraničí, která plní své spojenecké závazky v rámci NATO, jakož i evropských spojenců, jako by to bylo v případě, pokud ty prvky budou rozmístěny na území Evropy; a území střední Evropy je nejlépe vhodné k tomu, aby ochrana se týkala maximálního území celé Evropy. A před kým? Je zřetelné, že se jedná o země, které představují nové hrozby, vyvíjejí raketové nosiče, vyvíjejí zbraně hromadného ničení. V případě Evropy samozřejmě tou hlavní hrozbou je Írán.
Pokud jde o otázku pana poslance Jičínského, vztah k systému aliance. Nedávno skončený, tento týden, summit aliance v Rize se věnuje otázce protiraketové obrany ve svém základním komuniké, v rižské deklaraci, a to tak, že je tam znovu schválena ona studie proveditelnosti, která začala být vytvářena na základě mandátu, který udělil summit aliance v Praze v roce 2002. Vlastní práce na té studii začaly v roce 2004, letos na jaře byla studie dokončena, schválena nejprve Severoatlantickou radou v Bruselu v srpnu tohoto roku a nyní byla formálně posvěcena na summitu aliance. Aliance s tímto vyslovila souhlas, za prvé, že protiraketová obrana má smysl a že v rámci aliance je proveditelná. Zatím nevyslovila souhlas s tím, že by začala budovat svůj vlastní systém. Mé sdělení o tom, že americký systém by byl jakousi páteří budoucího aliančního systému, vychází z brífinků, které se v rámci Atlantické aliance na toto téma pravidelně konají, jakož i z té studie, i když vlastní studii vzhledem k její klasifikaci Poslanecké sněmovně předat nemůžeme.
***