(15.10 hodin)
Poslanec Martin Bursík: Dámy a pánové, dobrý den. Já jsem prožil takový zážitek o víkendu, kdy jsem cestoval na sjezd německých zelených do Kolína nad Rýnem a cestoval jsem z Drážďan vlakem ICE a zpět. Při zpáteční cestě z Kolína nad Rýnem do Frankfurtu jsem jel po trati, která je nově vystavěná. V jednu chvíli vlak, ve kterém jsem seděl, jel rychlostí 296 km v hodině. To je skutečně zážitek, který vás vede k zamyšlení, kam se posouvají hranice a jaké vlastně ještě možnosti dopravní jsou před námi. V jednu chvíli trať, kde když jste vletěli do tunelu, tak vám zalehly uši, jela paralelně s dálnicí. Jak víte, tak v Německu je neomezená rychlost na dálnici. My jsme předjížděli auta rychlostí, že to vypadalo, že jedeme dvakrát rychleji. (Velký hluk v sále.)
První kontrolní otázka v téhle Sněmovně je, která z těch doprav je perspektivnější. Samozřejmě, že legitimní odpovědí na to je, že veřejná autobusová doprava tam, kde železniční síť není schopna území obsloužit, je variantou, která je perspektivní. Samozřejmě, že můžete odvětit tím, že v sedmi evropských městech už fungují autobusy na vodíkové palivové články. V Londýně od 1. ledna začne jezdit autobus z Covent Garden na Gate Tour a můžete se svézt autobusem na vodík, můžete to vyzkoušet v Hamburku, ve Stuttgartu, v Madridu, v Portu, v Amsterodamu a v dalších městech. A nejen tohle. Můžete jezdit autobusy ve Vídni, které jezdí na propan-butan, a můžete se svézt v mnoha městech na stlačený zemní plyn.
Tahle zkušenost, která mně dala tak čuchnout k budoucnosti, mě vedla i k tomuhle dnešnímu vystoupení.
Já si myslím, že bychom měli při tom posuzování se dívat hodně dopředu. Vedle řešení mýtného a zajištění toho, aby byla zajištěna konkurenceschopnost veřejné hromadné dopravy, železniční a autobusové, se musíme dívat i na to, jakým způsobem zvýhodnit při hromadné veřejné dopravě technologie, které jsou perspektivní, které jsou ekologičtější, které jsou modernější, které méně zatěžují životní prostředí, a k tomuhle nepochybně otevřeme v budoucnosti debatu o dani z motorového vozidla. To je nástroj, který Evropská unie považuje za nástroj, kterým lze diferencovat a kde je možné různými sazbami daně z motorového vozidla zvýhodnit ty technologie, které jsou modernější, šetrnější k životnímu prostředí.
Ale pojďme zpátky k tomuhle návrhu. Já velmi kvituji vystoupení pana kolegy Laudáta. Jsem za něj velmi rád a pokusím se navázat a trochu zkonkretizovat to, co on tady velmi fundovaně řekl při srovnání nákladů dopravce na železnici a dopravce na silnici.
Představte si rychlík, který má osm vozů, lokomotiva váží něco přes sto tun a každý z těch vozů váží asi 30 tun. Dohromady takovýhle vlak má 340 tun a podle cenového věstníku, který je ještě upraven prohlášením o dráze, za takový vlak se bude platit zhruba jedna třetina 35 korun 67 haléřů, které se platí za 100 tunokilometrů. Ten vlak váží zhruba jednu třetinu, čili to bude pro tenhle náš vlak asi 11 korun 89. A k tomu se ještě připlatí 6 korun 50 za vlakový kilometr, což je za řízení provozu. Čili u toho našeho vlaku bude jeden kilometr stát 18 korun 39 haléřů za jeden kilometr. Počítejme, že v jednom takovém vagonu je 10 kupé. V každém kupé je 6 lidí. 6 krát 8 je 48, čili takový vlak veze zhruba 480 lidí. Když to přepočtete, tu platbu za dopravní cestu, tak vám vychází zhruba 3,83 haléře na jednoho člověka a kilometr. U osobního vlaku. Když tuhle částku 3,83 haléře na kilometr vynásobíte počtem něco více než 50 cestujících v autobuse, tak se dostáváte na částku 2 koruny za kilometr, pane hejtmane. A tohle je cifra, která zhruba, vycházím z toho, že ve Středočeském kraji vám také jezdí vlaky, ale že je pozapomněli při tom výpočtu na železniční dopravu, a to je principiální chyba, není možné zvýhodňovat jeden typ hromadné dopravy před druhým, nota bene, když ten druhý je ekologičtější.
Tady zřejmě to, co vychází ze situace, jak řešit korektně tuhle situaci, je přistoupit na poslední argument, který ve stanovisku vlády nám byl předložen, totiž že vláda formou nařízení vlády sníží mýtné, tak jak o tom mluvil i bývalý ministr Šimonovský, tak aby to mýtné odpovídalo ceně za dopravní cestu. A myslím, že nejsolidnější přepočet nebude na tuny anebo nápravy, ale na pasažéry, které ten který dopravní prostředek veze.
Jinak si dovolím polemizovat s tezí pana ministra Šimonovského, který řekl, že pokud na stejné dopravní cestě je vlastně pro různé jedna doprava, jeden typ dopravy je zvýhodněn před druhým, že se jedná o veřejnou podporu a že to může způsobit problémy v budoucnosti. Tahle teze poté odporuje principu, který Evropská komise velmi aktuálně schválila, a totiž že externality, negativní vlivy dopravy na životní prostředí, budou promítnuty do různých sazeb daně z motorového vozidla. Čili je potřeba do toho uvažování o veřejné podpoře, o konkurenceschopnosti vzít v úvahu to, že Evropská komise má také nějakou politiku ochrany klimatu a že cestou k tomu, jakým způsobem využít ekonomické nástroje k ochraně životního prostředí, je diferencovat.
Děkuji vám pěkně za pozornost. Poslankyně a poslanci za Stranu zelených budou hlasovat proti tomuto návrhu Středočeského kraje. (V sále je stále velký hluk.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Poslední písemně přihlášený je pan poslanec Kala. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloslav Kala: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, když se tady pan předseda Bursík s vámi tak pěkně podělil o zážitky z budoucnosti, tak já vám řeknu, že jsem si udělal v neděli pěkný výlet. Jel jsem osobním vlakem z Blanska do Doubravice nad Svitavou a zpět. Využil jsem služeb Českých drah. Bylo tam teplo, jelo to načas a byl jsem velmi spokojený. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Všechna vyjádření, která tady zazněla, bych mohl podepsat, a protože jsem ještě nezaznamenal žádný návrh, o kterém bychom hlasovali, tak mi dovolte, abych předložil návrh na zamítnutí tohoto předloženého návrhu zákona.
K těm číslům a k těm argumentům, které zde zazněly, bych snad jenom na doplnění doplnil to, že v současné době je autobusová doprava proti železniční dopravě velmi významně zvýhodněna, a to nejen v otázce silniční daně, ale v celé řadě dalších nákladů, které se promítají v železniční dopravě. Uvědomme si, že železnice má celou řadu dalších nákladů, které v automobilové dopravě jsou přenášeny na stát. Je to od policie, od zdravotnictví, od celé řady dalších úkolů, které železnice plní a které bohužel tak, jak zákon č. 77 je nastaven, tak bohužel se nepodařily odebrat od toho dominantního provozovatele, kterým jsou České dráhy.
Požádal jsem o zpřesnění informací, o kterých se tady už hovořilo, abychom věděli, o jakých částkách v absolutní hodnotě hovoříme. Vlivy mýtného na náklady základní dopravní obslužnosti provozované linkovou autobusovou dopravou jsou zhruba tyto. Pokud vezmeme v úvahu emisní třídu Euro 2, počet náprav 2, počet míst k sezení 45, pak sazba mýtného v korunách na kilometr je 2 koruny 30 a při plně obsazeném autobusu bude vycházet 5,11 haléře na 1 kilometr. Tato částka je podobně nastavena u počtu náprav 3, 4 a pohybujeme se v intervalu 3,78 haléře na jeden kilometr a jednu osobu až po částku 7,20 haléře na jedno místo a kilometr. Pro upřesnění. Znamená to v zásadě 5 korun na sto kilometrů, které se promítnou do nákladů, které reprezentuje ten jeden cestující.
***