(16.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Grünerovi. Prosím nyní pana kolegu Pavla Kováčika, který je přihlášen jako další do rozpravy.
Poslanec Pavel Kováčik: Paní předsedající, vážená vládo, paní a pánové, zelená zpráva za rok 2005 hovoří o zlepšení hospodářského výsledku zemědělství po vstupu do EU, ovšem v důsledku nárůstu podpor a dotací z rozpočtu EU a z národních zdrojů. Na druhé straně potvrzuje další pokles zemědělské produkce a další relativní i absolutní pokles cen zemědělských výrobků. Zejména však potvrzuje skutečnost, že se nadále nedaří posilovat konkurenceschopnost českého zemědělství v rámci EU. A tak mnozí zemědělci sice poberou dotace, to je pozitivní, vzápětí však jim ty dotace odběratelé zemědělské produkce prostřednictvím nízkých farmářských cen stáhnou. Co ovšem tito odběratelé zemědělské produkce nestáhnou, žádnou povinnost ze zemědělců - zaplatit daně. Takže prostřednictvím dotací se nám zemědělci dostávají do černých čísel, aby vzápětí to, co dostali, jim druhý sebrali, a ještě to museli zdanit! Dokonce se dostávají do takové kuriózní situace, kdy daně zaplatí a peníze z dotací ještě ani v podniku nemají.
Za negativa podle výsledku roku 2005 je také nutné považovat, že opakovaně ve srovnání s dalšími předchozími roky nadále klesají tržby, klesají příjmy ze zemědělské produkce v běžných i ve stálých cenách. O snižování stavu skotu, prasat, hovězího masa, vepřového masa, vajec, tady v číslech hovořil kolega Grüner - nebudu to blíže specifikovat. Jenom bych snad doplnil, že tradičně slabým místem zůstává zpeněžení zemědělské produkce, kde došlo k poměrně velmi dramatickému dalšímu snížení cen o 9,2 procenta.
Co je alarmující navzdory tomu, co běží v různých mediálních prohlášeních, je, že se nadále prohloubilo zaostávání v energetickém využívání obnovitelných zdrojů ze zemědělství, a to navzdory nejen mediálním prohlášením, ale také navzdory našim závazkům vůči EU.
O zhoršování agrárního salda zde předřečník rovněž poměrně podrobně hovořil. Já jenom snad podotknu, že vykázané zlepšení je jednorázové, a to zase velmi účelové, protože bylo nezbytné vyvézt vysoce nadprůměrnou sklizeň obilovin z roku 2004. Ostatní komodity v souhrnu jsou pod úrovní roku 2004.
Co je rovněž alarmující, že pokračuje zvětšování rozdílů, čili rozevírají se nůžky mezi průměrnou mzdou v národním hospodářství a průměrnou mzdou v zemědělství, a to navzdory zajisté pozitivnímu jevu, jako je dramatické zvyšování produktivity práce v zemědělství. Ten rozdíl činí nebo činil v roce 2005 4330 korun měsíčně.
Ministerstvo zemědělství v závěrech oné zprávy, kterou zde komentujeme, nereaguje patřičnými opatřeními, kterými by zabránilo zmenšování rozměru českého zemědělství, a i třeba v příslušném mezinárodním srovnání. Přitom z údajů Eurostatu vyplývá docela vážná situace - v zemědělské produkci vztažené na hektar užívané zemědělské půdy dosahujeme pouhých 49 procent úrovně EU 25, dosahujeme třikrát nižší produkce na hektar než např. Řecko, se kterým jinak máme podobnou ekonomickou úroveň. Rovněž máme nižší podíl zemědělství na HDP, než je průměr EU 15 i EU 25.
O vlivu cen zemědělských výrobků na nízkoinflační prostředí v ČR hovořil předřečník. Nebudu se o tom blíže zmiňovat, ale prostě je jasné, že zemědělci drží nízkou úroveň inflace na úkor svého vlastního rozvoje a mnohdy na úkor zúžené reprodukce ve svých zemědělských podnicích.
Velké rezervy zůstávají i ve zlepšování sociální situace pracovníků v zemědělství i celého venkova. Index reálných mezd loni dosáhl v zemědělství 92 procent úrovně roku 1989, přičemž v národním hospodářství jako celku dosáhl 140 procent a úrovně sta procent zde bylo dosaženo již v roce 1996.
Některé podněty navzdory připomínkám nebyly řešeny nejen v zelené zprávě Ministerstva zemědělství, ale ani v jiných výstupech, a to ani ve výstupech výzkumných ústavů v kompetenci ministerstva. A jedná se především o tyto základní okruhy:
Vnitřní zadlužování zemědělství z důvodů vynucených úspor promítajících se do zhoršující se struktury a úrovně investic, omezení reprodukce a údržby, nárůstu opotřebení a koneckonců také do poklesu půdních živin, a to na úkor vlastníků zemědělského majetku, i na úkor nominálních a reálných mezd a životní úrovně pracovníků v zemědělství.
Zprůhlednění vztahu státu k zemědělství a naopak. Sice již došlo ke kvantifikaci toho, co zemědělci na daních odvádějí s výjimkou daně z příjmu zemědělců, ale stále schází určité mezinárodní srovnání příspěvků zemědělců na sociální a zdravotní pojištění jako významné složky nákladů. Zde jen připomenu, jaká je situace v Polsku, jakou situaci má polský zemědělec, jakou situaci má český, moravský a slezský zemědělec.
Myslím si, že je třeba, aby také byla brána v úvahu situace řekněme významu sociální nerovnosti zemědělců na jedné straně a na druhé straně nutnosti udržení sociálního smíru. Myslím si, že nízká podpora postavení zemědělství v národním hospodářství ve sdělovacích prostředcích nám nedělá dobře jak ve vztahu zemědělec kontra řekněme ostatní společnost, tak ale i v tom mezinárodním srovnání.
V zelené zprávě nejsou uvedeny tyto podstatné skutečnosti: Nejsou zde specifikovány požadavky na nárůst investic pro přijaté závazky z pohledu integrované prevence a omezování znečištění s termínem 30. 10. 2007 bez výjimek, které povedou k dalšímu snížení zemědělské výroby. Dále nejsou uvedeny další nároky dané vstupem do EU, například nároky na investice k řešení nitrátové směrnice. Ono to takto vypadá jako suché konstatování, ale ve skutečnosti jde o obrovské náklady, které nadále sníží konkurenceschopnost našich zemědělců. A koneckonců schází nám také, a bylo by dobré, kdyby příští zelená zpráva obsahovala, komplexnější porovnání s jinými státy EU jako celku v cenách či nákladech na produkci, celkových nákladech na práci, což by významně zvýšilo účinnost zprávy pro rozhodování zemědělských podniků například ve věci restrukturalizace podnikání, v rozhodování o rozvoji perspektivních výrob atp.
***