(15.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane poslanče. Ještě dříve, než dám slovo paní zpravodajce pro prvé čtení paní poslankyni Marcele Mertinové, poprosím vás o ztišení v tomto sále. Věřím, že většina z vás - z nás má již svoji maturitní zkoušku za sebou, ale hlukem, ve kterém téměř neumožňujeme předkladatelům tohoto zákona tento návrh prezentovat, to příliš nedáváme najevo. Takže vás ještě jednou prosím, aby alespoň paní zpravodajka měla vytvořeno důstojné prostředí pro svoji zpravodajskou zprávu.
Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marcela Mertinová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, vážení kolegové, já si dovolím, abychom všichni byli úplně přesně v obraze, ještě zacitovat vše, co se k tomuto sněmovnímu tisku vztahuje.
Sněmovní tisk č. 82 je návrh poslanců nejen Waltera Bartoše, ale i Zbyňka Novotného, Petra Plevy, Tomáše Hasila, Věry Jakubkové, Olgy Zubové a dalších na vydání zákona, kterým se mění právě zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, tedy školský zákon, ve znění pozdějších předpisů.
I když tady jde pouze o záměnu data, v paragrafu 192 se slova "od 1. září 2007" nahrazují slovy "od 1. září 2009", je to, jak jsme již slyšeli, skutečně závažný problém a mě docela mrzí, nejenom za mě, ale i za celou školskou oblast, že tomu nevěnujeme takovou pozornost, jakou by si tento problém zasloužil. Jde tedy o odložení státních maturit.
Vláda na jednání své schůze dne 6. prosince 2006 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění právě tento zákon, a vyjádřila s tímto návrhem souhlas za předpokladu, že bude tento návrh doplněn o další novelizační bod, jímž budou v paragrafu 185 odst. 8 školského zákona slova "před 1. zářím 2007" nahrazena slovy "před 1. zářím 2009", a zamezí se tak právnímu vakuu, jež by v tomto období, pokud jde o konání maturitních zkoušek, nastalo. Vláda zároveň upozorňuje na potřebu upravit předložený návrh zákona z legislativně technického hlediska, tj. novelizační část zákona označit jako článek 1 a doplnit článek 2, a v něm uvést termín nabytí účinnosti novely zákona.
Nyní mi dovolte malý pohled do historie a zároveň důležité informace pro nás všechny, kteří se necítíme zrovna v této školské oblasti jako doma.Všechno to začalo v roce 2001. V roce 2001 byl realizován cyklus programů Krok za krokem k nové maturitě a došlo k postupnému rozšiřování rozsahu a účasti škol a žáků. Na podzim roku 2004 byl schválen tento zákon, zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, a na podzim 2005 byly schváleny Ministerstvem školství katalogy požadavků k maturitní zkoušce. Maturitní zkouška, jak už zde bylo mnohokrát řečeno, tedy podle zákona, proběhne poprvé ve školním roce 2007/2008.
Všemi těmito procesy prolínala práce organizace, která se nazývá CERMAT, a tato organizace CERMAT právě 1. 1. 2006 se změnila v organizaci Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání, kdy vznikla samostatná organizační složka státu, přímo řízená Ministerstvem školství, zkratka tedy CZVV, dříve CERMAT. Vznik této CZVV je dán školským zákonem.
Připravila jsem si pro vás následující argumentaci, která je skutečně objektivní a byla sestavena podle údajů právě z této instituce, takže je kromě té objektivity, kterou jsem zmínila, i velmi vypovídající. Položme si tedy otázku a zároveň hledejme odpovědi v následujících tezích, v následujících myšlenkách, proč neodkládat celou maturitní zkoušku podle nového školského zákona.
Dámy a pánové, jsme jednou z mála zemí v Evropě, kde nemá stát kontrolu nad výstupní úrovní středoškoláků. V posledních letech se k reformě maturitní zkoušky odhodlala celá řada zemí Evropy. Ke změnám došlo i v zemích středoevropského regionu - nejdříve ve Slovinsku, později v Maďarsku a Polsku, na Slovensku dochází k postupnému zavádění od roku 2005.
V EU existovalo na počátku 21. století několik základních modelů závěrečného hodnocení středoškoláků. Nejčastější je kombinace interního hodnocení a závěrečné zkoušky s vlivem státu, tak jak to známe z Velké Británie, Norska, Finska, Německa, Rakouska, Itálie, ale i Portugalska a Řecka. Decentralizovaný vzdělávací systém je potřeba vyvážit externím monitoringem vzdělávacích výsledků, aby mohla být průběžně sledována a podporována kvalita systému. Náš vzdělávací systém byl po roce 1989 postupně a výrazně decentralizován. Externí monitoring a hodnocení vzdělávacích výsledků je v decentralizovaném systému jedním z prvků uplatňování zodpovědnosti státu za úroveň vzdělávání v dané zemi.
Tolik tedy první argument, abychom se skutečně stali zemí, která patří mezi ty, které by v dalším průzkumu typu PISA testů měly být na jednom z prvních míst.
2. Výsledky stávající maturitní zkoušky nemají žádnou výpovědní hodnotu, přesněji řečeno, úroveň absolventa střední školy s maturitou, resp. prestiž jeho maturity, je dána prestiží školy, kterou absolvoval. Takto nejasně definovanou úroveň nemohou vysoké školy brát vážně při přijímacím řízení. V jeho rámci je pak rozhodující pouze údaj, zda uchazeč má, či nemá maturitu. Výsledek stávající maturity však nelze brát jako relevantní údaj v rámci přijímacího řízení. Výsledky stávající maturitní zkoušky jsou nesrovnatelné.
3. Vysoké školy podporují zavedení státních maturit. Česká konference rektorů na svém 86. zasedání 15. až 16. června vyjádřila podporu zavedení státních maturit s tím, že předpokládá, že tato zkouška pomůže nahradit část přijímacího řízení. Dokladem této podpory je i jmenování členů do pracovní skupiny k přípravě osvědčení o vykonání maturitní zkoušky. Za Českou konferenci rektorů 8 členů, za Radu vysokých škol 4 členové. Uskutečnilo se právě v Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, bývalém CERMAT, setkání a byl diskutován první návrh osvědčení, který již členové obdrželi; osvědčení, které bude vydáváno těm, kteří maturitu složí.
4. Je potřeba podpořit jazykovou vybavenost absolventů středních škol. Na řadě středních škol není v současné době zkouška z cizího jazyka u maturity povinná. Zkouška z cizího jazyka je připravována jako zkouška komplexní, ověřující klíčové jazykové dovednosti, čtení s porozuměním, poslech, písemné produktivní dovednosti, ústní řečové dovednosti. Tato struktura zkoušky a její povinné zavedení ve svém důsledku ovlivní přípravu studentů, tedy i jejich jazykovou vybavenost.
5. Vysoký počet škol se již dlouhodobě zodpovědně připravuje na ostré spuštění maturity ve školním roce 2007/2008. Od roku 2004 je vyšší než 60procentní účast středních škol s maturitním ročníkem. V roce 2005 dokonce 75 procent škol. V roce 2006 pak dalších 63 procent škol se 60 tisíci žáky, včetně 450 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, pro které se na míru upravuje způsob testování.
***