(11.50 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Ne diktát silných vůči slabým a bohatých vůči chudým, ale všeobecný respekt k Chartě Organizace spojených národů a principům mezinárodního práva je východiskem k efektivnímu a perspektivnímu řešení rozporů a konfliktů současnosti. Říkám ne Evropě a světu pod protektorátem Washingtonu, ne světu proměňovanému ve vojenské tábory a základny. Říkám ano suverénní Evropě a suverénnímu mezinárodnímu společenství, funkčnímu americkému kapitálu a silovému nátlaku nepodléhajícím mezinárodním institucím. To je podle mého názoru úkol pro dobu, kterou nazýváme třetím tisíciletím.
Dámy a pánové, jsem dalek toho, abych zpochybňoval význam a důležitost mezinárodní politické, ekonomické i obranné spolupráce. Globální ekonomika stejně jako řešení konfliktů dnešního světa se bez mezinárodní spolupráce - a mezinárodní instituce jsou jejím výrazem - prostě neobejde. Snad se jednou Evropě podaří vytvořit společnou zahraniční politiku a vlastní obranyschopnost. Pokud k tomu dojde, bude Severoatlantická aliance konečně následovat Varšavskou smlouvu a Evropa se stane rovnocenným partnerem Spojených států amerických.
Dámy a pánové, je mojí povinností této Sněmovně, protože jsem autorem interpelace na premiéra Topolánka, předložit návrh usnesení. Nebýt situace příliš vážná, člověka by až jímal soucit s premiérem Topolánkem, který jak v písemné odpovědi na mou interpelaci, tak i nyní tváří v tvář faktům zapírá, že by existovaly. Je velmi zajímavé sledovat, jak se předseda vlády a strany, která tak hlasitě sama sebe označuje za zastánce demokracie a svobodné soutěže myšlenek, pokouší upřít Poslanecké sněmovně, aby o zájmu ODS na zřízení cizí vojenské základny vedla na řádných jednáních skutečně demokratickou diskusi. Za jiných okolností by to působilo jako špatná komedie, kdyby to nebylo v tomto konkrétním případě tak hanebné, že tato vláda ignoruje jak opoziční poslance, tak i občany a jejich mínění. Nelze to zřejmě nazvat jinak než jako neuvěřitelnou směsici zbabělosti, politické korupce a arogance, když tato vláda a její předseda opakovaně vytrvale odmítali a odmítají řádné projednávání takové záležitosti, jako je jejich záměr pozvat armádu Spojených států a nabídnout jí území republiky ke zřízení vojenské základny.
Dámy a pánové, jak jinak než jako pohrdání občany i ústavou je totiž možné vysvětlit, že koaliční vláda kšeftuje se suverenitou republiky, dává protiústavně sama sobě mandát k jednáním, která z ústavy oprávněna vést není? Jak jinak než jako zbabělost pojmenovat to, že koaliční kabinet jedná za zády veřejnosti a upírá občanům i Poslanecké sněmovně kontrolní a rozhodovací kompetence dané zákonem?
Dámy a pánové, mohou také poslanci za Stranu zelených vysvětlit tak fatální rozchod svého klubu s pravidly parlamentní demokracie i se svým vlastním programem něčím jiným než politickou korupcí, tím, že vyměnili zásady a respekt k zájmům republiky a občanům za podíl na moci a za funkce? Dámy a pánové, obávám se, že chování poslanců za Stranu zelených, kteří v rozporu se svým programem a se svými předvolebními sliby opakovaně hlasují proti návrhům na projednání bezpečnostních i dalších rizik zřízení radarové základny na území českého státu, je jen dalším dokladem toho, že od podílu na moci k politické korupci může být už jen jediný dílčí krok.
Takže nezbývá mi, než znovu připomenout, že předseda vlády nebyl schopen kvalifikovaně a věrohodně se vypořádat s třemi základními problémy.
Za prvé: Spojené státy při jejich současné politice založené na mezinárodním společenstvím nekontrolovaném použití síly a zbrojení jsou pro Českou republiku, Evropskou unii i svět bezpečnostním rizikem. Jejich postup proti přijatým závazkům a zastavení zbrojení a jejich rozsáhlé zbrojní programy včetně programů militarizace kosmu a rozmístění vlastních vojenských zařízení v Evropě i jinde ohrožují již nyní bezpečnost světa a jsou hrozbou pro přežití lidského rodu.
Za druhé: Česká republika by se za žádných okolností neměla nechat vládami Spojených států zatáhnout ani pod nejrůznějšími účelovými záminkami, a líbivými, pokrytecky účelově zdůvodněnými, do faktické podpory zbrojních programů a budování světové sítě vojenských základen velmoci, která není ochotna a schopna respektovat Chartu OSN i mezinárodní právo. Premiér odmítá tuto skutečnost přiznat a odmítá udělat cokoli, čím by získal jasné a zřetelné garance, že vlády Spojených států skoncují s porušováním mezinárodního práva a začnou plně respektovat základní mezinárodní závazky včetně Ženevských konvencí a závazků k posílení míru a vzájemné důvěry mezi státy.
Dámy a pánové, za třetí, tedy za poslední. Předseda vlády, který horuje pro zřízení vojenské základny Spojených států amerických, se nevyrovnal se skutečností, že Ústava České republiky prostě neumožňuje zřizování cizích vojenských základen na území českého státu, a to z toho důvodu, že v době, kdy vznikala a kdy byla schvalována, si nikdo ze zákonodárců ani nedokázal představit, že by se našly politické strany, které by se odvážily něco takového požadovat.
Dámy a pánové, na své jednoznačně formulované otázky jsem tedy obdržel od premiéra v některých případech nepravdivé, v jiných případech vyhýbavé odpovědi. Na některé dotazy neodpověděl vůbec ani mně, ani nikomu dalšímu. Za těchto okolností navrhuji, aby Poslanecká sněmovna ve věci odpovědi předsedy vlády na mou interpelaci, sněmovní tisk číslo 163, přijala nesouhlasné stanovisko usnesením a uložila mu vypracovat odpověď novou, ve které by již nepopíral veřejně známá fakta, ve které by se také dokázal vyrovnat s požadavky ústavy i její Listiny základních práv a svobod.
Dámy a pánové, z mé strany vše. Totéž sděluji i paní předsedající.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, zaznamenala jsem si návrh usnesení, které bude posléze podrobeno našemu hlasování. Ale ještě není uzavřena rozprava. O slovo se přihlásil ještě jednou místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kolegové, budu stručný. Jen bych vám rád řekl, že se velmi snažím něco si odnést z celé té debaty. Všichni jsme zde seděli, poslouchali jsme to a určitě bychom z toho rádi měli pocit, že jsme se nějak obohatili a někam posunuli.
Když se o to snažím, napadl mě verš známého amerického básníka Ferlinghettiho, který někde má takovou pěknou větu. On říká: I must have miss understood something in this story… Musel jsem něco špatně pochopit v tom příběhu. Pocit je u mě velmi silný. Já vám řeknu dvěma větami proč.
Pan premiér opakovaně zde řekl, že je připraven a ochoten této Sněmovně na každém jednání předložit informaci o stavu jednání mezi Spojenými státy a Českou republikou. Tak mi dovolte, abych připomněl, že bod, který jsem navrhoval v úterý na pořad Sněmovny zařadit, zněl přesně takto: Informace o stavu jednání mezi Českou republikou a USA ve věci radarové základny. Chápete, že se v tom těžko orientuji. Děkuji.
***