Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
16. března 2007 v 9.01 hodin
Přítomno: 178 poslanců
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené poslankyně a poslanci, vážení členové vlády, zahajuji čtvrtý den 13. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás tady vítám. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami, případně mi ohlaste, kdo má náhradní kartu, abychom to mohli dát do zápisu.
Pan ministr Pospíšil má náhradní kartu č. 6.
Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali následující poslanci: Jan Bauer - účast na konferenci EMPA v Tunisu, Jan Hamáček je ještě na cestě v USA, Milada Halíková - dlouhodobě plánované lékařské vyšetření, Michal Hašek - zahraniční pracovní cesta, Tomáš Kvapil - rodinné důvody, Ladislav Mlčák je omluven na celou 13. schůzi z důvodu nemoci, na dnešní den též omluven Miloš Patera ze zdravotních důvodů, Michal Pohanka z osobních důvodů a František Dědič.
Z členů vlády se na dnešní den omlouvá Václav Jehlička, ministr kultury - neodkladné pracovní povinnosti mimo Prahu, Karel Schwarzenberg z pracovních povinností a Cyril Svoboda je na zahraniční pracovní cestě.
Na dnešní den je také omluvena ještě paní poslankyně Anna Čurdová.
Prvním pevně zařazeným bodem dnešního jednání je bod 7 - projednávání sněmovního tisku č. 15, druhé čtení. Poté by následoval bod 48, sněmovní tisk 144, druhé čtení a bod 22, sněmovní tisk 79. Dále jsme stanovili, že dnes jako poslední body proběhnou volební body 35 a 40.
Má někdo návrh na změnu? Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovoluji si navrhnout pevné zařazení bodu č. 16, což je návrh poslanců Čurdové a dalších na vydání zákona o náhradním výživném a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 132, první čtení, na úterý 20. března jako druhý bod jednání. Důvodem je nepřítomnost předkladatelky návrhu zákona poslankyně Anny Čurdové. Paní poslankyně je na služební zahraniční cestě.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Seďovi za návrh. Navrhuje tento bod na úterý jako třetí bod. Další návrh nikdo nemá.
Rozhodli bychom o návrhu pana poslance Sedi zařadit tento bod jako třetí bod jednání v úterý příští týden. Rozhodneme o tom v hlasování pořadové číslo osmdesát tři, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. - Já vás znovu ještě odhlásím. Prohlašuji hlasování pořadové číslo osmdesát tři… Tak.
Znovu zahajuji hlasování pořadové číslo 83 a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 83 z přítomných 142 pro 118, proti 9. Návrh byl přijat, bod 16 jsme zařadili na úterý jako třetí bod.
Budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze. Jako první bod dnešního jednání by měl být bod číslo
7.
Senátní návrh zákona o Ústavu paměti národa a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 15/ - druhé čtení
Tento návrh z pověření Senátu odůvodní senátor Jiří Liška. Vítám ho mezi námi. (Neustálý hluk v sále.)
Než se ujme slova, požádám o to, aby se připravili poslanci Karel Černý jako zpravodaj výboru pro bezpečnost, pan poslanec Zbyněk Novotný jako zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a paní poslankyně Hana Orgoníková, zpravodajka petičního výboru, případně pan poslanec Marek Benda jako zpravodaj ústavněprávního výboru. Pana senátora Lišku požádám, aby se posadil u stolku zpravodajů. Snad jsem vyjmenoval všechny případné zpravodaje k tomuto tisku.
Podotýkám, že zatím máme záznam označený jako 15/Z výboru pro bezpečnost z 13. března a od ostatních výborů zpravodajské zprávy či usnesení výborů nemáme.
Karla Černého už také vidím u stolku zpravodajů.
Nyní žádám pana senátora Lišku, aby se ujal slova. Než tak učiníte, požádám Sněmovnu o klid.
Senátor Jiří Liška: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, dovoluji si před vás opět předstoupit jménem Senátu s obhajobou senátního návrhu zákona o Ústavu paměti národa. Chtěl bych znovu připomenout, že cílem vzniku Ústavu paměti národa je napomoci vyrovnávání se s naší totalitní minulostí a vytvořit co nejlepší podmínky pro studium a poznání období komunismu včetně odkrytí represivní role státu a zvláště jeho bezpečnostních složek. V žádném případě, a to bych chtěl zdůraznit, se nejedná o nějakou ideologizaci historie nebo monopolizaci výkladu dějin, ale právě naopak o co největší demokratizaci a zjednodušení možností zkoumat a zabývat se dobou minulou, o podpoření toho, aby se naší minulosti věnovalo daleko více pozornosti než dosud a mohlo ji ze všech možných stran zkoumat daleko víc historiků a badatelů než doposud. To je, vážené paní poslankyně a páni poslanci hlavní ideou senátního návrhu zákona o Ústavu paměti národa. (Poslanci stále hlučí.)
Při projednávání návrhu nejen zde v Poslanecké sněmovně zazněly kritické připomínky ze strany vlády, archivní obce a současných zpravodajských služeb, které se nestavěly přímo proti vzniku Ústavu paměti národa, ale proti některým ustanovením senátního návrhu.
***