(18.20 hodin)
(pokračuje Talmanová)
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 18.20, ukončili jsme projednávání bloku druhých čtení, resp. těch druhých čtení, která bylo dnes možné projednat, neb všechna ostatní mají svoje pevné zařazení.
Pan poslanec Walter Bartoš jako zástupce předkladatelů dalšího možného bodu k projednání - jsme tímto již u prvních čtení - avizoval svoji připravenost tento bod přednést, i když jsme dnes bezpochyby neočekávali, že postoupíme až k prvním čtením, tak jestli nikdo z vás nevyjádří námitky, dovolím si zahájit ještě toto první čtení, kterým je
20.
Návrh poslanců Waltera Bartoše a Ivana Ohlídala na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje
z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 155/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Projednávání tohoto zákona je navrženo jeho předkladateli ve zkráceném čtení podle § 90 odst. 2 - pouze připomínám. Tedy navrhuje se, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi, a to jako sněmovní tisk 155/1.
Nyní prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Walter Bartoš. Máte slovo.
Poslanec Walter Bartoš: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo vlády, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych krátce odůvodnil novelu zákona, která se týká podpory výzkumu a vývoje, projednávání sněmovního tisku 155. Tento návrh zákona jsme si dovolili s panem kolegou Ohlídalem navrhnout ve zrychleném projednávání, neboť hrozí nebezpečí z prodlení, že by peníze, které na vědu mají téci, mohly být zastaveny.
Dámy a pánové, je zřejmé, že dnes vědu, výzkum a vývoj nelze dělat izolovaně pouze v rámci České republiky. Je třeba vytvářet podmínky pro to, abychom úspěšně zapojili české subjekty do mezinárodních programů. Mezi hlavní programy mezinárodní spolupráce v této oblasti patří rámcové programy Evropské unie, které jsou po zemědělských a strukturálních fondech třetími největšími, čili jedná se o velké peníze na výzkum a vývoj. Současná právní úprava dovoluje použít institucionální prostředky v oblasti mezinárodní spolupráce pouze na úhradu poplatků za účast České republiky v mezinárodních programech nebo mezinárodních organizacích. Po vstupu České republiky do Evropské unie ovšem tato možnost značně pozbyla na významu. Naproti tomu současná právní úprava neumožňuje hradit podíl na financování projektů z národních veřejných prostředků. Výzkumné instituce tak již nyní mají problémy hradit svůj podíl ze svého rozpočtu. Hradily je z prostředků určených na řešení projektů, které byly v oblasti grantů nebo výzkumných záměrů České republiky. Dámy a pánové, vznikla proto paradoxní situace, že účast těch nejlepších týmů a organizací na mezinárodní úrovni je zákonem de facto sankcionována, protože prostředky musely hradit na úkor jiných činností místo toho, aby stát právě tyto velmi kvalitní instituce podporoval. To se samozřejmě nepříznivě odráží na nízké účasti českých organizací v rámcových programech Evropské unie, v mezinárodních konsorciích a v získávání finančních prostředků z fondů Evropské unie.
Jako poznámku pod čarou bych uvedl, že jsme státem, který patří na chvost Evropy v čerpání prostředků na výzkum a vývoj. Zatímco jako stát dáváme tyto prostředky do Evropy, tak málo z toho čerpáme. Myslím si, že je to špatně a že je potřeba právě toto změnit. Je proto třeba usnadnit českým subjektům v rámcových programech jejich účast a umožnit jim získat veřejný příspěvek z národních zdrojů při financování jednotlivého projektu.
Potřebu nebo chcete-li nezbytnost novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, akcelerovala změna předpisů Evropské unie na rozpočtové období 2007 až 2013. V 7. rámcovém programu Evropské unie, který byl nyní zahájen, je požadována v následujícím období finanční spoluúčast členské země od nuly až po 50 %, čili když to budeme počítat, průměr někde kolem 25 %. V 7. rámcovém programu na léta 2007 až 2013 se totiž nepočítá už s tím starým modelem, který byl v tom 6. rámcovém programu, tedy modelem dodatečně vzniklých nákladů, ten program to nazýval additional cost, ale přešlo se na nový model tzv. plných nákladů, v angličtině je to v tom modelu nazýváno full cost model. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba si nyní účtuje svoje úplné přímé a nepřímé náklady podle pravidel účasti v 7. rámcovém programu.
O co tedy, dámy a pánové, jde? Návrh novely zákona č. 130/2002 Sb. umožňuje použití veřejných prostředků České republiky podle pravidel daného mezinárodního programu na financování spoluúčasti českých subjektů. Navržená změna zákona byla vypracována proto, aby umožnila institucím zabývajícím se výzkumem a vývojem použít veřejné prostředky při mezinárodní spoluúčasti v projektech podle pravidel. Pokud pravidla daného mezinárodního programu vyžadují spoluúčast soukromého sektoru, samozřejmě nemůže je účastník použít z veřejných prostředků. To je, myslím, z toho návrhu jasné a zřejmé.
Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj na rok 2007, připravovaný na rok 2008, a výhled na léta 2009 až 2010 zahrnuje i zdroje na krytí finanční spoluúčasti České republiky v rámcových programech Evropské unie, a to i v projektech operačních programů, tzv. strukturální fondy.
Při zpracování návrhu byly vzaty v úvahu zejména potřeby české ekonomiky a společnosti a probíhající připravované aktivity Evropské unie v oblasti výzkumu a vývoje, např. v rámci Lisabonské strategie pro růst a pracovní místa.
Chci, dámy a pánové, sdělit, že návrh je plně slučitelný s právem Evropských společenství, je samozřejmě specifikováno, jaké budou jeho náklady na rozpočet a je samozřejmě také v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Závěrem, abych to shrnul a zjednodušil možná svůj projev do dvou vět. Jedná se v podstatě o to, že peníze na mezinárodní projekty budeme dostávat z Evropy, ale samozřejmě je nebudeme dostávat v plné výši. Dejme tomu, budeme se pohybovat někde kolem 80 % a od nuly do 20 % bude potřeba tyto peníze nějakým způsobem najít v rozpočtu. Ony jsou nalezeny, ale ten problém spočívá v tom, že neexistuje kolonka v rozpočtu na Ministerstvu školství, ze které by bylo možné tyto peníze čerpat. Abych to úplně zjednodušil: Tento návrh tu kolonku vytváří a bude možné efektivně tyto prostředky využít. Z toho důvodu pak bude možné čerpat více prostředků z Evropské unie, protože naši vědci budou o tyto prostředky žádat, neboť jim nebude bránit žádná legislativní překážka.
Tolik, paní místopředsedkyně, můj projev. Děkuji za pozornost.
***