(15.50 hodin)
(pokračuje Šťastný)
Uvedl jsem svoji předkládací zprávu a nyní mi dovolte spíše takové krátké akademické zhodnocení návrhu.
Je náš návrh oprávněný a na jakých základech je postaven? To je podle mě velmi důležitá otázka. Má občan právo na ochranu před tabákovým kouřem v restauraci, respektive kdekoliv jinde?
Každý člověk je za své zdraví zodpovědný jednoznačně sám. Zda si zdraví ničí kouřením, alkoholem, drogami, tučným jídlem nebo čímkoliv jiným je jeho dobrovolné rozhodnutí. Dobrovolné ničení vlastního zdraví však nemá s poškozování nebo narušováním zdraví těch druhých nic společného, a proto nedotknutelnost svobody kouřit ve veřejně přístupných prostorách podle mého názoru v tomto případě zaniká. Člověk tedy má právo využívat svobodného rozhodnutí, zda kouřit, či nekouřit, ale podle mého názoru není žádných práv ani svobod, které by ho opravňovaly touto svojí volbou, rozhodnutím, narušovat či omezovat projev svobodné vůle svého okolí zdržovat se v jeho blízkosti ve veřejně přístupném prostoru.
Nyní jsme tedy, zjednodušeně řečeno, konstatovali, že svoboda kuřáka končí výskytem tabákového kouře u nosu jiného člověka. Ale není-li kuřák ohleduplný a ohrozí-li tabákovým kouřem jiného spoluobčana, má tento právo na ochranu ze strany státu ve veřejně přístupném prostoru? Tedy jinak řečeno, dámy a pánové, má stát právo ochránit občana před kouřem i v soukromé restauraci, respektive v jiném soukromě vlastněném objektu?
Odpůrci našeho návrhu tvrdí, že stát nemá právo, nebo má omezené právo v soukromém hostinci určovat, zda se tam smí, či nesmí kouřit, a nechť je věcí hostinského, jak se v té věci rozhodne. Vždyť by stačilo na dveře napsat nebo se zeptat při příchodu, zde je restaurace kuřácká, nebo nekuřácká. Tato debata však není pouze o regulaci kouření. Stát restauratérům zakazuje podání alkoholických nápojů nezletilým, nařizuje pravidelné revize veškerých elektrospotřebičů, plynových spotřebičů, čištění pivních trubek, dodržování technologických postupů přípravy jídel, ekologickou likvidaci upotřebených olejů a biologického odpadu, nařizuje hygienické postupy podle konkrétních kritických bodů, daný počet toalet a zázemí pro personál i pro hosty. Žádá udržování čistoty, evidenci původu masa a zajištění jeho správného skladování. Stát majitelům restaurací mimo jiné zakazuje obtěžovat okolí zápachem či hlukem. Má však na to vše právo?
I když opustíme na chvíli restaurace, tato debata se týká i ostatních oblastí. Dokonce opravdu není jen o omezování či zákazech kouření, nýbrž o regulaci jako takové.
Jakým právem stát určuje privátním majitelům budov jakékoliv bezpečnostní normy včetně statiky staveb a jejich požární bezpečnost? Jakým právem stát nařizuje soukromému majiteli plaveckého bazénu, jak má být voda v jeho bazénu čištěna a jaké dlaždice okolo bazénu použít? Jak vůbec stát může diktovat občanovi, aby dal očkovat povinně své děti a zabránil tak smrtícím epidemiím? A proč při nákupech nevybírat potraviny pouze podle barvy a zápachu? Existuje nějaké právo na to, aby stát požadoval v soukromém supermarketu, aby maso z privátně odchované krávy bylo uchováváno v chladu, natož aby soukromý výrobce zaručoval a označoval jeho trvanlivost? Proč by měl mít zákazník právo, aby v soukromém obchodě koupil výhradně nezkažené potraviny?
Na všechny tyto otázky je jediná jasná odpověď. Jde o veřejný zájem na ochraně života a zdraví. A náš stát se k této, zjednodušeně řečeno, pro poskytovatele, připouštím, jistě mnohdy nepopulární a nákladné, pro občany však životně důležité činnosti zavázal mimo jiné v Listině základních práv a svobod v článku 11 odst. 3. A tam říká, že vlastnictví zavazuje. A vlastnictví nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Výkon vlastnictví nesmí poškozovat lidské zdraví, nesmí poškozovat přírodu, nesmí poškozovat životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. A článek 31 Listiny každému občanovi naší země také zaručuje právo na ochranu jeho zdraví a právo na zdravotní péči.
Tedy, vážené kolegyně a vážení kolegové, pokud nechceme měnit ústavu a vzít občanům této země právo na ochranu jejich zdraví a zdravotní péči a pokud současně nerozhodneme, že se stát žádným způsobem nebude v budoucnu finančně na této péči podílet, pak je nutno si uvědomit, že jediná relevantní diskuse v souvislosti s regulací kouření není o oprávněnosti těchto regulací jako takových, ale jen a pouze o jejich míře a způsobu jejich aplikace. A míře těchto regulací je samozřejmě úměrná i míra ochrany veřejného zdraví v naší zemi.
Jedním z kritérií pro určení míry regulace kouření v restauracích by mohla být ochrana ekonomických zájmů samotných restauratérů. Tato debata, připouštím, je opravdu relevantní. Nicméně je třeba férově přiznat, že to, jaké ekonomické důsledky bude mít v České republice částečný nebo úplný zákaz kouření v restauracích, nelze jakkoliv exaktně vypočítat, nelze to ani nasimulovat a jakýkoliv soud je pouze empirickou, osobní předpovědí jednotlivce.
Jediná fakta, o která je možné se opřít, jsou zkušenosti ze zahraničí. A ta potvrzují, že lidé do restaurací nechodí kouřit, ale jíst, pít a bavit se. Ekonomické údaje ze všech zemí, kde bylo plošné omezení kouření v restauracích zavedeno, jasně prokazují marginální účinek na prosperitu těchto provozů. Ztrátovost restaurací po zavedení regulace kouření v nich je mýtus a jde o exaktními údaji nepodložené názory a neoprávněné obavy. Oficiální údaje ze státních statistických úřadů ze zemí, kde byla regulace zavedena, jako například jsou Spojené státy americké, Norsko, Švédsko, Malta, Itálie, Francie, velmi brzo to bude Velká Británie a další, potvrzují pravý opak. Skutečně k žádným poklesům, ale ani vzestupům tržeb nedošlo.
Proto mi na závěr dovolte zhodnotit tři kritéria, podle kterých se můžeme rozhodovat v této Sněmovně, jakou úroveň ochrany nekuřáků v zařízeních společného stravování zvolit. - Všimněte si, že v tomto svém projevu hovořím zejména o zařízeních společného stravování, protože se domnívám, že tato debata právě v tomto bodě je nejkritičtější a že je nejčastější. - Je to míra ochrany zdraví hostů. Ta druhá je míra tolerance k těmto hostům a domnívám se, že míra tolerance k hostům kuřákům. A ta třetí je míra ochrany zdraví personálu. Já se domnívám, že náš návrh nabízí vysokou míru ochrany zdraví hostů, ať jsou to kuřáci nebo nekuřáci, vysokou míru tolerance k hostům kuřákům a variabilní míru ochrany zdraví personálu.
Ze strany kolegyně Jany Rybínové zazněl návrh na vrácení k dopracování podmíněný stanoviskem pana ministra. Já bych přes tento návrh rád setrval na předloženém návrhu novely, a to proto, že tento návrh byl přichystán k podání již po červnových volbách minulý rok. Navrhovatelé posečkávali vlivem složité politické situace, složité povolební situace, dlouhou dobu s jeho podáním.
Vnímám, že se mohou objevit další návrhy na jeho doplnění či dopracování, a velmi vítám a děkuji panu ministrovi za vznik komise na úrovni Ministerstva zdravotnictví České republiky, která by se touto problematikou měla zabývat. Budu-li do takové komise přizván, určitě se zasadím o další rozvoj preventivních a léčebných aktivit v souvislosti s problematikou závislosti na tabáku a stejně tak mi bude ctí jak z pozice navrhovatele, tak i z pozice člena, respektive místopředsedy výboru pro zdravotnictví, intenzivně komunikovat s panem ministrem a samotným ministerstvem na případných návrzích v souvislosti s předkládanou novelou.
Je si však třeba v současnosti uvědomit, že tu máme již podaný návrh jako podle našeho názoru kvalitní základ pro diskusi a že jakýkoliv návrh v budoucnosti, to znamená teď, za půl roku, bude vždy předmětem oprávněné a rozsáhlé diskuse. Proto, dámy a pánové, nebojme se, otevřme tuto diskusi a nečekejme. Podle mého názoru je úplně jedno, zda jde o návrh vládní, poslanecký, senátní, zda jde o návrh koalice nebo opozice.
Rozumím tomu, že každý z nás má na uvedenou problematiku podobně jako například na problematiku registrovaného partnerství nebo eutanazie svůj vlastní osobní názor. Ten může být daný výchovou, může být daný odborným zaměřením, vzděláním, osobními rodinnými zkušenostmi a to je samozřejmě logické a správné.
***