(17.40 hodin)
(pokračuje Braný)
Tyto sociální souvislosti a dopady v žádném případě nemůžeme opomenout. Mám ale i další kritické připomínky k předloženému vládnímu návrhu zvýšit sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 5 na 9 % a odmítám vládní záměr zvyšovat daň z přidané hodnoty a poškodit tak chudší vrstvy, když se zároveň snižuje daň ze zisku firmám.
Zvláště pikantní souvislostí tohoto návrhu je to, že Občanská demokratická strana takzvaně podepsala s občany v loni v červnu tehdy hlasitě artikulovanou předvolební smlouvu. Podle ní by mělo být 70 % výrobků a služeb zatíženo nižší daní, avšak podle aktuálního návrhu vlády pod vedením ODS se navrhuje právě potraviny zdražit, ale nejenom potraviny, ale také léky, zdravotní a sociální péči, zdravotnické pomůcky, noviny, časopisy, knihy, bydlení, novou bytovou výstavbu, a mimochodem tedy hypotéky a pravděpodobně i nemovitosti jako celek, dále vodné, stočné či teplo.
Zde se trochu zastavím. Podle některých propočtů by v případě realizace vládních záměrů zvýšit sníženou sazbu daně z přidané hodnoty cena tepla šla citelně nahoru. Každá rodina s dálkovým vytápěním by si tak připlatila v průměru o 720 korun ročně více. To by mohlo vést k nekontrolovanému topení v domácích kamnech, a tím i ke znečišťování ovzduší, a to je propočet bez vlivů takzvaných ekologických daní, které by mohly od ledna příštího roku v průměru zdražit náklady domácnosti o dalších nejméně 675 korun ročně v případě využívání dálkového tepla vyrobeného z uhlí a asi o 450 korun u tepla z plynových zdrojů. Mimochodem, další zvýšené náklady mohou vzniknout kvůli nedostatku emisních povolenek nebo plánu zpřísnit limit sirnatosti uhlí. Centrální zásobování teplem má asi 1 500 000 domácností, což představuje přibližně 4 mil. osob, dále je řada firem a institucí, tedy dopad by byl opravdu masivní.
Zvýšit sníženou sazbu daně z přidané hodnoty by ovšem znamenalo i zdražení hromadné dopravy, kultury, stravování ve školních jídelnách a desítek dalších druhů zboží a služeb. Zdražily by tedy ty položky, které již dnes představují největší podíl výdajů domácností.
Vůbec jsou záměry navrhovaného vládního daňového batohu paradoxní. Vláda tvrdí, že každý na jí navrhovaných daňových změnách vydělá. Počátkem letošního dubna ale týdeník Ekonom spočítal - cituji teď: "Daňové úspory navrhované vládou se pěkně prodraží. Za každou korunu, o kterou se sníží daň z příjmu, zaplatí finální spotřebitel přibližně korunu šedesát za zdražení, které přinese zvýšení snížené sazby DPH." Tak kde jsou ty proklamované úspory, ptám se.
Změnu sazeb DPH tak pocítí hlavně zadlužené a chudší domácnosti. Samostatně změny cen jednotlivých položek sice nepředstavují astronomické částky, ve svém součtu a znásobeny počtem členů rodiny ale dají dohromady již tisícikorunové měsíční sumy navíc a ty zaplatit už bude určitým problémem.
A dále, když rodina s nízkými příjmy a půjčkou zaplatí nezbytné výdaje, zbude jí méně peněz, bude tedy muset měnit rozpočty, své spotřební chování. Bude méně nakupovat, což ale může snížit tempo našeho celkového ekonomického růstu. Lidé nebudou také moci tolik investovat do vzdělání a zvyšování kvalifikace. To ovšem může zhoršit zase i zaměstnanost a ztížit jim hledání nových pracovních míst. Sníží se úroveň stylu a způsobu života. Tedy toto vše může přispět i k tomu, že u rodin s nízkými příjmy se bude takzvaně reprodukovat chudoba.
Na růst DPH by doplatili také důchodci, ženy na mateřské a studenti, kteří neplatí žádné daně, a nemohli by tedy využít jejich snížení.
Tedy toto jsou v kostce mé zásadní výhrady k vládou navrhovanému zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty a i já se musím připojit k návrhu na zamítnutí tisku 222.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Branému. Slova se ujme pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se paní poslankyně Lesenská.
Mohu vám oznámit radostnou zprávu, že pan Ludvík Hovorka je už v druhé polovině. Překročili jsme polovinu přihlášených. Věřím, že vás to potěšilo.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vyslovil několik poznámek ke třem oblastem navrhovaného zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, ke změnám v oblasti sociální, daňové a nakonec ke změnám v oblasti zdravotnictví.
Pokud jde o změny v oblasti sociální, jako například zrušení automatické valorizace dávek, pak se domnívám, že existuje shoda o potřebě a nutnosti těchto reforem, které mají zabránit hrozivému vývoji veřejných financí. V této oblasti mám však zásadní výhradu, která se týká změn v oblasti rodičovského příspěvku.
Zavedení tří způsobů čerpání rodičovského příspěvku přináší jiný celkový úhrn vyplaceného příspěvku. Přitom tento úhrn je celkově vyšší u zrychleného čerpání než u sníženého. To však znevýhodňuje matky, které nedosahují stanovené výše příjmů, a nemají tedy možnost zvolit si zrychlené čerpání. Rovněž se nedomnívám, že je vhodné matky odrazovat od setrvání s dítětem po dobu čtyř let a takto je motivovat, aby dítě na celý den odkládaly do jeslí, mateřských škol či podobných zařízení. Domnívám se tedy, že celkový úhrn rodičovského příspěvku pro snížené čerpání by rozhodně neměl být nižší než pro čerpání základní a spíše by měl být vyšší z důvodu inflačního znehodnocení peněz ve čtvrtém roce. Stát by neměl šetřit na péči o děti, tedy na budoucích plátcích do důchodového systému, obzvláště když se potýkáme s hrozivým demografickým vývojem.
Nyní bych se chtěl vyjádřit ke změnám v oblasti daní, kde bohužel spatřuji mnohem více problematických bodů.
Musím se přiznat, že nerozumím jedné zásadní věci. Předložený tisk se jmenuje Návrh zákona o stabilizaci veřejných financí. Hlavním uváděným cílem této reformy je zastavení hrozivého nárůstu deficitu veřejných financí a prohlubování veřejného dluhu. Veřejnosti je předkládáno, že pokud se tato reforma neuskuteční, dojde ke kolapsu veřejných financí. Předpokládal bych tedy, že součástí reformy bude konsolidace veřejných příjmů a snížení veřejných výdajů. Avšak součástí projednávaného tisku jsou změny v oblasti daňové, na základě kterých veřejné rozpočty přijdou v roce 2009 o 9,9 mld. korun a v roce 2010 dokonce o 37,4 mld. korun. Taková změna je podle mého názoru v příkrém rozporu s deklarovaným cílem celého návrhu. V tomto ohledu jsou tedy změny pro mne nepochopitelné.
Zvláště bych chtěl upozornit na změny v oblasti sazby daně z příjmu právnických osob. Navrhuje se postupné snížení sazeb ve třech letech. V roce 2008 má být snížena z 24 % na 22 %, v roce 2009 na 20 % a v roce 2010 na 19 %. Podle důvodové zprávy má být snižování daně z příjmu právnických osob rozpočtově neutrální. Toho má být dosaženo rozšířením základu daně, resp. zrušením některých položek příjmů osvobozených od této daně. Tato daňová neutralita však nastane pouze v roce 2008. V roce 2009 již vláda předpokládá dopad na veřejné rozpočty minus 7,3 mld. korun a v roce 2010 dokonce minus 33,8 mld. korun. V důsledku snížení daně z příjmu právnických osob tak přijde o nemalé částky nejen státní rozpočet, ale i rozpočty obcí. Obce přijdou v roce 2009 o 1,5 mld. korun a v roce 2010 dokonce o 7,1 mld. korun.
***