(15.00 hodin)
(pokračuje Topolánek)

Ministerstvo obrany dále ve věci úpravy těchto hrobů, a to byla vaše otázka, jednalo s přidělencem obrany v Německu a konzulem České republiky v Mnichově. Podle jejich požadavků poskytne Ministerstvo obrany v letošním roce finanční dar Spolkové republice Německo na úpravu těchto hrobů ve výši 100 tisíc korun. Ministerstvo obrany má v současné době k dispozici veškerou dokumentaci, která se týká této problematiky.

Dne 14. 3. 2007 v dopoledních hodinách byl k uctění památky sestřelených parašutistů proveden malý pietní akt, při kterém konzul v Mnichově doktor Jan Hloušek položil k hrobům parašutistů květiny.

Tolik informace, kterou se mi podařilo zabezpečit v té krátké době, kdy jsem o vaší interpelaci věděl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou požádám pana poslance Karla Černého. Prosím, vystupte ještě opakovaně.

 

Poslanec Karel Černý: Děkuji. Pane premiére, ostatky československých parašutistů jsou rozmístěny na různých místech mnichovského hřbitova. Parašutisté nemají náhrobek jako ostatní českoslovenští vojáci padlí v letech druhé světové války v západní Evropě. Na jejich hrobech není jejich jméno. Doporučení našeho vojenského přidělence v Německu je ostatky československých parašutistů exhumovat a převézt k důstojnému uložení do vlasti. Stejný názor má i Vojenský historický ústav s tím, že nejvhodnějším místem je památník na Vítkově, který byl k těmto účelům za první republiky postaven.

Pane premiére, budete tento případ řešit?

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla ještě jedna otázka na toto téma. Prosím, pane premiére, reagujte.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Určitě. Pro mě je to samozřejmě podnět k jednání s Ministerstvem obrany. Já jsem o tom případu nevěděl. Je otázkou, a já s vámi souhlasím, že památník na Vítkově je důstojným místem posledního odpočinku. Nicméně v rámci toho, o čem jste mluvil v úvodu, a to je česko-německé vyrovnání a diskuse o společné budoucnosti, by možná bylo vhodné postavit památník samozřejmě i na tom hřbitově, na kterém byli pohřbeni.

Nicméně protože nemám další bližší informace, tak vám slibuji jediné - že se tou věcí budu zabývat, případně vám odpovím na jakoukoliv písemnou interpelaci tohoto typu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď požádám pana poslance Václava Klučku, který bude interpelovat ve věci studia na Vojenském gymnáziu v Opavě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Vážený pane předsedající, pane premiére. Já si myslím, pane premiére, že to moje zvolené téma je takové, že k němu nepotřebujete žádnou detektivní činnost, natož ještě vztahující se k řeči, kterou jste pronesl tento týden v úterý v této Poslanecké sněmovně.

Vy jste, pane premiére, při projednávání zprávy k CzechInvestu po vystoupení Davida Ratha řekl této Sněmovně - cituji: "Mě nijak netěší tyto připomínky, nicméně na to reagovat musím. David Rath, velký znalec mého života, by měl ale připomenout, že nakonec jsem z tohoto vojenského gymnázia byl z politických důvodů vyloučen. To je třeba dodat."

Pane premiére, ani mě jako občana města Opavy, tedy tehdejšího sídla vojenského gymnázia, na kterém jste studoval, netěší, že jste byl z politických důvodů z této instituce vyloučen, protože v té době šlo jistě o velmi prestižní armádní školu. Kladu vám tedy otázku, zda můžete dnes po mnoha letech ty politické důvody popsat a říct nám je.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana premiéra, aby se ujal odpovědi. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Musím říct, že jste necitoval přesně, protože této mé poznámce předcházela poměrně brutální poznámka Davida Ratha, jak je jeho dobrým zvykem, s odkazem na můj život bez možnosti se jakkoliv bránit.

Pokud vás zajímají detaily z mého soukromého života, já vám je poskytnu. Já jsem se v patnácti letech nemohl z důvodů, které bych označil za politické, dostat na žádnou střední školu. Jediná škola, která mě byla ochotná vzít poté, co jsem se přihlásil do učení za zedníka, čehož dodnes nelituji a možná byla chyba, že jsem ho neabsolvoval, bylo právě Vojenské gymnázium v Opavě. To znamená mimo okres Vsetín, kde jsem v té době žil. Musím říci, že mě to nenadchlo a od začátku jsem uvažoval, jak z té školy odejít. Každý, kdo tu školu absolvoval, tak přesně ví, o čem mluvím. Nicméně na začátku čtvrtého ročníku byli ti podezřelí, buď tatínek v Austrálii, nebo otec vyloučený z KSČ, nebo i jiný přečin té doby, v podstatě vyloučeni z armády a já jsem byl poslední ročník, kterému umožnili maturovat na této škole.

To, že jsem měl později problémy při přijímání na jakoukoliv vysokou školu s prospěchem, který jsem si odnesl, to znamená za pět - maturita z ruštiny za dva, přijímací zkoušky na strojní fakultě jedna, jedna, to je evidentní.

Já myslím, že ta poznámka nebyla případná, nebyla korektní. Já se také nešpárám ve vašem životě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Klučku, aby se ještě vyjádřil k této odpovědi.

 

Poslanec Václav Klučka: Pane premiére, vy jste nám prostě tady lhal. Vy jste přesně řekl, a já tady mám stenozáznam, že jste byl z vojenského gymnázia prostě vyloučen. Já naprosto potvrzuji to, co jste sdělil, že jste byl velmi dobrým studentem, že jste měl na maturitě tři jedničky a jednu dvojku. Vy jste nenastoupil na vojenskou vysokou školu po ukončení vojenského gymnázia. K tomu jste měl jistě své důvody a za to vás nikdo nemůže kritizovat, ale museli jste s největší pravděpodobností zaplatit určitou část finančních prostředků za to, že jste studoval na vojenském gymnáziu.

Pane premiére, já se vás znovu ptám. Proč jste nám tady ve Sněmovně lhal?

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Slovo má premiér Mirek Topolánek.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já vás mohu ubezpečit, že nelhal. A právě důvod, že jsem musel odejít z armády nuceně, to znamená byl jsem z ní vyloučen, vedl také k tomu, že jsem nemusel platit oněch dvacet tisíc, které bych jinak platit musel, pokud bych se chtěl z armády takzvaně vykoupit. Mrzí mě, že to nevíte a že opravdu řešíte detaily mého života, které sem na půdu Poslanecké sněmovny nepatří.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To je konec této interpelace. Požádám paní poslankyni Ladislavu Zelenkovou, která chce interpelovat pana premiéra ve věci ohrožení právního státu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Ladislava Zelenková: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážený pane premiére, stovky okresních a krajských státních zástupců dozorují tisíce trestních věcí. Na Nejvyšší státní zastupitelství putují stovky stížností na nejrůznější pochybení. To je pak posílá k prošetření podřízeným orgánům. Není v jeho silách vše kontrolovat a ani mu to nepřísluší. A tak se oběti nebo pozůstalí po obětech trestných činů, jako je třeba vydírání, znásilnění, vraždy často nedovolají pozornosti nejvyšší státní zástupkyně, byť by si to třeba zasloužili. Jak si potom ale tito lidé mají vysvětlit její razantní a naprosto bezprecedentní zákrok ve věci banální úplatkářské kauzy starosty malého okresního města? Že by paní Vesecká měla nadpřirozenou schopnost odhalit pochybení v každé okresní kauze? Anebo je to tím, že pan starosta se mezitím stal místopředsedou vlády, jejíž stabilita je tak ohrožena?

Pane premiére, nedávno jste řekl, že v normální zemi by pan místopředseda Čunek již dávno odstoupil. Ministři za Stranu zelených jsou stejného názoru a hrozí odchodem z vlády. To by znamenalo konec vašeho vládnutí. Pan vicepremiér prohlásil, že neodstoupí. Jeho lidovečtí poslanci vám zároveň posílají vzkaz, který nejde číst jinak, než že když jejich předsedu odvoláte, skončíte jako premiér. Takže teď máte problém. Jak se lidově říká, dostal jste se mezi mlýnské kameny.

Vážený pane premiére, existovala z této slepé uličky jiná cesta než to, co jste udělal, tedy že jste si zavolal na sobě existenčně závislou nejvyšší státní zástupkyni a uložil jí, aby celý případ zametla pod koberec? Existovalo nějaké jiné řešení tohoto problému než odvolání nepohodlného okresního státního zástupce? Pokud ano, prozraďte nám ho. Řekněte nám ho teď a tady, protože jinak je tady velmi, velmi ošklivé podezření, proti kterému je půl milionu ve Vsetíně nepodstatnou banalitkou. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, slovo má předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já mám velmi, velmi ošklivé podezření, že opak je pravdou a že zloděj křičí chyťte zloděje. Musím vás ubezpečit, a je to o mně všeobecně známo, že já do takových řízení nezasahuji a zasahovat nemíním. Jediná výtka nebo jediná možnost, kterou mám, je vyzvat ministra spravedlnosti, aby si vyžádal od nejvyšší státní zástupkyně zprávu o stavu věci. Jinou pravomoc nemám a jinou pravomoc ani nevyužiji.

Já si myslím, že celá ta věc je poměrně jednoduchá. Vy směšujete dvě roviny. Ta jedna rovina je politická a ta druhá rovina je trestněprávní.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP