Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kolegyně a kolegové, dámy a pánové, přeji vám příjemné odpoledne. Zahajuji odpolední jednání Sněmovny.

Nejdříve bych poprosil předsedu volební komise pana poslance Petra Tluchoře, aby nás seznámil s výsledky voleb, které proběhly před polední přestávkou. Prosím, máte slovo.

Poslanec Petr Tluchoř: Děkuji, pane místopředsedo. Krásné odpoledne, dámy a pánové, mám pro vás samé dobré zprávy.

Ve druhém kole první volby člena Rady České tiskové kanceláře (bod 42) ze 180 odevzdaných lístků bylo pro paní Eleanore Nelly Rasmussenovou odevzdáno 113 platných hlasů, pro pana Tomáše Vrbu 25 hlasů. Tímto tedy konstatuji, že paní Eleanore Nelly Rasmussenová byla zvolena členkou Rady České tiskové kanceláře.

Uskutečnilo se rovněž druhé kolo volby členů dozorčí rady Pozemkového fondu (bod 45). Zde bylo rovněž vydáno 180 hlasovacích lístků a pro pana Tomáše Havlíčka bylo odevzdáno 129 hlasů. I on byl tedy ve druhém kole zvolen.

Veškeré volby, se kterými jsme se chtěli vypořádat na této schůzi, jsme vypořádali s kladným výsledkem. Já vám děkuji a přeji hezké prázdniny.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře, volby máme za sebou, ale máme tady ještě pár bodů.

Přistoupili bychom nyní k projednávání dalšího bodu, kterým je

Pro pořádek připomenu, že bychom měli ještě dnes projednat body č. 35 a č. 70.

Ale teď tedy máme na pořadu bod č. 51. Dovolte mi, abych přivítal ve Sněmovně veřejného ochránce práv Otakara Motejla, a požádám ho, aby sám předloženou zprávu uvedl. (Velký hluk v jednací síni.)

Prosím poslance, aby se nebavili a věnovali pozornost úvodnímu slovu pana Otakara Motejla. Ještě jednou vás prosím o klid. (Zvoní.)

Prosím, máte slovo.

Veřejný ochránce práv Otakar Motejl: Děkuji, pane předsedající. Vážená Poslanecká sněmovno, dámy a pánové. Jenom jednou ročně, ale o to významněji prožívám zvláštní pocit, zvláštní odpovědnost. Je to pocit, který mi ukládá § 23 zákona o veřejném ochránci práv, kde mám přednést, obhájit a předložit vám k informaci a k projednání svoji výroční zprávu, v tomto případě zprávu o činnosti za rok 2006.

Již před šesti lety, kdy jsem zprávu překládal poprvé, jsem zvolil systém jakéhosi členění informací, které považuji za nutné a nezbytné vám zákonodárcům tohoto státu sdělit. A od tohoto členění jsem v podstatě neupustil do jisté míry se zkušenostmi, kterých se mi dostalo při projednávání této zprávy v petičním výboru, který je gesčním výborem pro tuto moji činnost, když bylo kvitováno toto členění jako členění, které je přehledné a dovoluje uplatnit všechny poznatky, které považuji za nezbytné vám sdělit.

Letos poprvé zpráva za rok 2006 je bohatší o jednu hlavu. Zatímco dříve zpráva končila v rozsahu čtyř částí, dnes je v rozsahu pěti částí, a to jenom z jednoho holého a prostého důvodu, že rok 2006, kterým touto zprávou uzavírám, byl prvým rokem realizace rozšířených povinností, resp. oprávnění Kanceláře veřejného ochránce práv k produkování, k provozování periodických soustavných kontrolních činností v oněch zařízeních, kde de iure… (Stále velký hluk v jednacím sále.)

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pardon, omlouvám se vám. Kolegové, poprosil bych vás, kdybyste skutečně tady nevedli hovory. Pan Motejl ve svém úvodním slovu řekne určitě to, co je nezbytné. Myslím tedy, že stojí za to, abychom věnovali pozornost jeho vystoupení předtím, než budeme diskutovat. Moc vás prosím, pokud něco máte, abyste to neprojednávali tady teď v síni. Děkuji vám za pochopení.

Omlouvám se vám, pane Motejle, ještě jednou. Máte slovo.

Veřejný ochránce práv Otakar Motejl: Děkuji. Já se skutečně pokusím omezit tento výklad.

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: V tom jsem na vás netlačil vůbec.

Veřejný ochránce práv Otakar Motejl: Já vím, pane předsedající, děkuji mnohokrát. Ale celkem chápu, že rozebírat do detailů zprávu, která je poměrně obsáhlá, je to 117 stránek, by nebylo adekvátní, když nepochybuji o tom, že paní poslankyně a páni poslanci mají zprávu jako parlamentní tisk k dispozici a v rozsahu svých zájmů a interesu se s touto zprávou v písemném vyhotovení seznámili.

Chtěl jsem jenom upozornit na to, že jsem tu systematiku musel upravit tak, jak vyplynuly úkoly Kanceláře veřejného ochránce práv z novely, která nabyla účinnosti 1. ledna loňského roku, kdy jsme kromě běžných úkolů daných základním zákonným předpisem byli pověřeni, resp. úkolováni prováděním systematických návštěv zařízení, v nichž se nacházejí osoby omezené na svobodě. To jsme pojednali jako samostatnou kapitolu, samostatnou část třetí. A tím došlo k tomu, že to, co já považuji za nejvýznamnější, řekl bych to poselství vám zákonodárcům tohoto státu, kde cítím, že by mělo býti uvažováno o nějakých korekcích, doplnění nebo nápravách, zůstává stále jako poslední kapitola této zprávy, jako kapitola čtvrtá.

Při projednávání v petičním výboru byl dokonce přijat návrh, abyste zvážili možnost, kromě toho, že vezmete tuto zprávu na vědomí, požádat vládu České republiky, aby osvědčila, jakým způsobem se těmito materiály, shrnutými právě v závěrečných ustanoveních, nějakým způsobem vypořádá, aby v tomto směru vás také jako Poslaneckou sněmovnu o svém názoru a postojích informovala.

Považuji samozřejmě tento obsah, průběh jednání petičního výboru za do jisté míry povzbudivý i pro činnost veřejného ochránce práv, neboť v závěrečných ustanoveních, v závěrečných částech je shrnuto esenciále toho, co mohu vám jako zákonodárcům k informaci nabídnout, co by vám mohlo býti do jisté míry informačním i orientačním signálem k tomu, v jakém směru, v jakém rozsahu zaměřit svoji pozornost při projednávání jednotlivých legislativních materiálů, při uvažování o vlastních poslaneckých iniciativách, když celkem nesporně myslím obě strany, tj. já i vy, sledujeme jedno a totéž - dosáhnout toho, aby veřejná správa, která je předmětem mého zájmu, byla veřejná správa funkční, fungující, sloužící občanům k uspokojení jejich zákonných nároků, sloužící k ochraně jejich zákonných a ústavně garantovaných svobod, a současně je to i návod k tomu, jak uvažovat o možnosti odstranění celé řady nedostatků, které ve velké většině vyplývají v podstatě z jakýchsi komunikačních poruch a nedorozumění, navazujících do značné míry na různosti nebo nejasnosti i při aplikaci současných platných právních předpisů. Nejsou to tedy zásadní rozpory, jsou to spíš interpretační problémy, se kterými se praxe orgánů státní správy potýká, které tedy vyústí v nejednotnost, nepředvídatelnost chování orgánů státní správy, které vyúsťují ve velké množství opravných prostředků proti rozhodnutím orgánů státní správy, což zase ve svých důsledcích vyústí v průtahy jednotlivých řízení, pokud v nich občané nějakým způsobem nějaké nároky uplatňují nebo se o svá práva nějakým způsobem obávají.

***