(10.30 hodin)
(pokračuje Hamáček)

Slibovali jste občanům, že přinesete do české politiky zásadovost, rozhodnost, a nyní přišel čas na to, abyste své sliby splnili.

Dámy a pánové ze Strany zelených. Stalo se zvykem, že čas od času přicházíte do této sněmovny oblečeni ve slušivých tričkách. Pro dnešní den možná není v tomto směru váš šatník vybaven. Připravili jsme pro vás proto před tímto hlasováním malý dárek. Je to připomenutí slibu vaší strany a rovněž připomenutí odpovědnosti, kterou nesete. Je to dárek osobní, dárek pro každého zvlášť, a dovolte mi, abych jeden exemplář předal panu místopředsedovi vlády Bursíkovi, který zde není, tak já alespoň dovolím… (Předává zelené tričko s nápisem: I já jsem Čunkův hlas. Pobavení v sále, potlesk.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Bublan, připraví se pan poslanec Martínek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Bublan: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové. Když si vzpomenu na dobu svého působení na Ministerstvu vnitra, byly výzvy k odstoupení, k demisi mé i k demisi celé vlády ze strany současné vládnoucí strany i ministra vnitra, velmi častým jevem. Každé pochybení nějakého policisty, každá kauza, která se dotkla Ministerstva vnitra, byla použita k útoku a k výzvě k odstoupení. Za krátkou dobu působení této vlády došlo také k mnoha podobným situaci v oblasti bezpečnosti. Připomenu jen nekompetentní zacházení se zpravodajskými službami a jejich informacemi, zrušení finanční policie, nepřipravenost na služební zákon a její vyústění v demonstraci policistů a hasičů. Ze zkušenosti však vím, že je velmi těžké z pozice ministra vnitra nést za všechna jednotlivá pochybení odpovědnost. Proto jsem také v podobných současných situacích byl zdrženlivý a šetřil jsem výzvami k demisi. Dnes se však připojuji k výzvě na vyjádření nedůvěry vládě, neboť vztah důvěry mezi veřejností a vládou byl buď silně narušen, nebo snad ani nevznikl.

Na Ministerstvu vnitra nepanuje dobrá nálada. Dobří odborníci odcházejí z funkcí, většinou dobrovolně, někteří nedobrovolně, odchody policistů už dosahují rekordní výše a v současné době chybí 3250 policistů. A prognóza personalistů mluví o tom, že do konce roku se může toto číslo ještě zdvojnásobit.

Pan ministr vnitra použil na začátku svého působení v resortu Heydrichovo úsloví cukr a bič. Ministr vnitra se nezastal policistů vyšetřujících kauzu vicepremiéra Čunka, když jeho inspekce neshledala žádné pochybení. Ministr vnitra si nevytvořil vztah ke svému resortu, aby mu bylo důvěřováno. Policii chybí hlubší motivace, než je cukr a bič. Chybí jí podpora. Zažívá jenom destrukci, po které teprve následuje hledání nějakého řešení. Stav postavený na cukru a biči je vztah nedůvěry a to se přenáší do veřejnosti, do celé naší společnosti, a to se přenáší i k mé maličkosti.

Nemohu proto podporovat ztrátu víry ve spravedlnost, ztrátu skutečných hodnot a deformaci přirozeného vnímání toho, co je správné. Dámy a pánové, toto nemohu, a děkuji vám za pozornost. (Potlesk v části sálu.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Martínek, připraví se pan poslanec Křeček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Já jsem se doposud k celé této politováníhodné situaci nevyjadřoval a řeknu vám, proč jsem se k ní nevyjadřoval. Já jsem přesvědčený, že my politici, kteří sedíme zde, v tomto krásném sále, jsme zde od toho, že nás zvolili voliči, a jsme zde proto, abychom řešili jejich problémy. Nejsme zde od toho, abychom řešili nejrůznější aféry, které odvádějí pozornost, ničí síly, které má člověk od toho, aby řešil skutečné problémy, které trápí lidi v tomto státě, a místo toho se zabývali věcmi, které jsou nepatřičné a ve své podstatě nicotné. Nevyjadřoval jsem se k této záležitosti proto, že jsem věřil a považoval jsem za nejlepší, aby celou záležitost vyšetřila policie, aby to byla policie, která řekne - je vinen, nebo nevinen.

Musím říci, že ovšem touto vírou, vírou v policii a zákon, velmi otřáslo rozhodnutí paní státní zástupkyně Vesecké. Nejenom ovšem to rozhodnutí, ale také to, co předvedla zde na ústavněprávním výboru. Myslím si, že když zhodnotím to, co tam říkala, tak obhájce obviněného by nevystupoval lépe. A v tomto okamžiku mně bylo jasné, jak celá záležitost dopadne.

Dámy a pánové, tady tato aféra je politováníhodná zejména ovšem proto, že zakrývá jiné věci, které jsou ve skutečnosti mnohem a mnohem důležitější. Každý z nás, a každý z nás to víme, máme jenom určité lidské kapacity, pracovní kapacity. Řada ministrů téhle vlády vstupovala do této vlády s velkým hendikepem, hendikepem neznalosti činnosti toho konkrétního resortu, neznalosti, která vyplývala z toho, že předtím nebyli spojeni s tzv. velkou politikou, neznali prostředí. Toto všechno, tento hendikep, se dá určitým způsobem překonat. Pokud se ovšem k tomu přidají problémy tohoto typu, pak je to nad lidské síly. A ono se to bohužel projevuje.

Projevuje se to v tom, že tak důležitý resort jako Ministerstvo pro místní rozvoj se v této chvíli potácí místo toho, aby bylo ono tím motorem, který žene Českou republiku do přípravy evropských fondů. Do přípravy období, které má v naší historii moderní, troufám si říct, nezastupitelnou a nenahraditelnou roli, protože taková příležitost, která stojí před Českou republikou, se nikdy opakovat nebude. A jestliže ještě na podzim nebo ke konci minulého roku se zdálo, že bychom mohli být těmi prvními, kteří budou připraveni čerpat evropské fondy, dnes jsme beznadějně mezi těmi posledními, protože Národní strategický referenční rámec bude bezesporu přijat, pokud bude přijat, nejdříve v červenci a operační programy budou projednávány nejdříve na podzim letošího roku, což mimo jiné znamená, že v letošním roce s velkou pravděpodobností, která hraničí s jistotou, nevyčerpáme ani korunu. Aby nebylo jenom takto špatně, tak bohužel musím konstatovat, že i čerpání toho minulého období se postupně začíná zpomalovat a podle mého názoru je vážně ohroženo. Není to samozřejmě záležitost jenom ministra pro místní rozvoj. Je to záležitost celé vlády.

Myslím si, že premiér této vlády by si měl uvědomit, že situace je vážná, a měl by přijmout příslušná opatření. Protože tak nečiní, je myslím na místě, abychom vyvolali hlasování o nedůvěře vládě a této vládě také nedůvěru dali. (Potlesk části sálu.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. V rozpravě dále vystoupí pan poslanec Křeček, připraví se pan poslanec Tejc. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jen velmi krátce. Jaké vládě vyslovujeme nedůvěru, nebo se snažíme vyslovit nedůvěru? Vládě, která se dostala k moci bezpříkladnou policejní provokací! Takovou provokací, která nemá obdoby v politických dějinách poválečné Evropy! Ale nejen to. Ona odmítá vyšetřit tuto policejní provokaci. Když už se to stalo, prosím, ale tak to vyšetříme. Ale stále je odmítána samozřejmě vyšetřovací komise k této věci, a je to pochopitelné, protože některé skutečnosti spojené s touto aférou, například záznamy telefonních rozhovorů některých politiků s policií, by prostě veřejné mínění bez vážných otřesů nemohlo absolvovat. Takže je to samozřejmě jen pochopitelné.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP