(17.20 hodin)
(pokračuje Vilímec)

Na jedné straně zde některé obce, nebo většina malých obcí, upozorňují na rozdíly daňových výnosů na jednoho obyvatele, z druhé strany právě ona největší města, čtyři statutární města, se nejvíce podílejí na celkové zadluženosti obcí. V roce 2006 to bylo 58,6 procenta z celkové zadluženosti obcí.

Poslanecké návrhy změn rozpočtového určení daní, byť jsou upřímně míněny, nebo dobře míněny, bez projednání se Svazem měst a obcí či Asociací krajů, bez odborné připomínkovací oponentury v podstatě nemohou žádoucí změny přinést. Záměrem tohoto návrhu je takzvaně přidat obcím, protože předkladatelé, z nichž někteří jsou bývalí ministři, vědí, že minulé daňové změny za stávajícího rozpočtového určení daní obcím situaci neusnadnily. Považuji tak tento návrh spíše za možná šikovný marketingový politický tah, nikoliv za návrh promyšlený.

(V sále je neustálý hluk.)

Parlament i vládu bezesporu čeká vážná debata na toto téma. Je ovšem známo, že i při statickém výpočtu dopadu reformy veřejných rozpočtů negativní saldo oproti autonomnímu vývoji za současného stavu nenastane v roce 2008, ale nastane až v roce 2009, kdy by mělo být saldo negativní - 2,5 miliardy korun. V roce 2008 ono saldo i při stávajícím systému rozpočtového určení daní je více než 3 miliardy plus pro obce. Je tedy časový prostor -

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane kolego. Já jsem to říkala dnes už dvakrát, že je mi velmi trapné přerušovat naše kolegy a zároveň žádat dospělé lidi ve sněmovně, aby se chovali tak, jak se ve sněmovně chovat mají. Není mi to vůbec příjemné. Přesto žádám, aby všichni zasedli do svých lavic, věnovali se bodu, který projednáváme. Pakliže se mu nechtějí věnovat, aby opustili jednací sál a pohybovali se v kuloárech. Všechno ostatní, co chcete řešit a netýká se bodu, který projednáváme, řešte mimo jednací sál. Děkuji. (Slabý potlesk z levé části jednací síně.)

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Budu už velmi stručný. Chci poznamenat, že existuje časový prostor změnit rozpočtové určení daní způsobem, který odstraní ony základní problémy, které jsem zmiňoval, a které koneckonců, byť s jiným hodnocením, zmiňoval i pan poslanec Martínek.

Právě s ohledem na tento časový prostor v rozpravě tedy navrhnu tento tisk 210 zamítnout hned v prvním čtení, protože tento návrh, tak jak je podán, byť veden možná upřímnou snahou nebo snahou zlepšit situaci obcím, v žádném případě ony známé problémy stávajícího rozpočtového určení daní neodstraňuje.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji zpravodaji panu poslanci Vladislavu Vilímcovi. Otvírám obecnou rozpravu, do které mám pouze jednu přihlášku, a to z místa od pana poslance Braného. Písemnou přihlášku nemám, ale další, kterou registruji, je od pana kolegy Sobotky. Slovo má tedy pan poslanec Petr Braný.

 

Poslanec Petr Braný: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já zde nebudu už podrobně rozpitvávat tuto materii, ale jako předseda podvýboru, který má na starost územní rozpočty, bych měl z té historie asi mnoho různých poznatků, které vždy směřovaly k tomu, ty výsledky diskusí, že je třeba něco s rozpočtovým určením daní udělat, a zpravidla na sněmech Svazu měst a obcí na vlně změn surfovaly všechny politické strany. Pamatuji si v budově Rádia Svobodná Evropa, jak jsme vyslechli různá ujištění, že se to změní do dvou let a podobně. Ale pořád se to odsouvalo a jediný pokus byl rozpočtové určení krajů, tam se nám povedlo nějaké takové polopovedené dílko, nechci to dál komentovat. Proto jsme si i v rozpočtovém výboru a podvýboru dávali za cíl připravit nějaký návrh nebo prodiskutovat nějaký návrh, který by byl předlohou a mohl potom sloužit pro přípravu státního rozpočtu pro rok 2008. Budu hovořit teď o tomto roce a o tomto funkčním období.

Tato ambice vyústila v to, že rozpočtový výbor rozšířený o podvýbor pro územní rozpočty a strukturální fondy zasedal v květnu v Plzni, kde to bylo hlavní téma - rozpočtové určení daní. V té době byl znám poslanecký návrh, v konturách dost neměnný, jak jsem viděl, tisk, který byl pro vládu připravený na včerejší jednání, vládní návrh, a potom určitá výzva a podněty ze Zlínského kraje a některých dalších starostů.

Byly to v podstatě tři základní přístupy k věci. Ta diskuse, nechci ji dále tady nějak rozebírat, v Plzni byla značně bohatá, byla za účasti zástupců Asociace krajů, byl tam pan hejtman Severomoravského kraje, pan Černý ze Svazu měst a obcí a mohl bych uvádět další osobnosti, které měly zmocnění se k tomu vyjadřovat. Byť jsem byl trochu nebo někde i podstatně jiného názoru, tak jsem přijal tu myšlenku, že stojíme před rozhodnutím. Tam jednoznačně i tito zástupci vyjadřovali, že když nemůžeme udělat něco, co by bylo velmi optimální z pohledu samospráv, tak udělejme alespoň krok udržovací, to znamená pokryjme sedm až deset miliard propadu, který se očekával. V té diskusi byla i určitá myšlenka a pak to vyústilo v návrh pana zpravodaje Vilímce, místopředsedy podvýboru pro územní rozpočty, to je aby se poslanecký návrh projednával současně s vládním návrhem. To nebylo přijato, to je pravda, ale přesto všichni účastníci očekávali, že bude na stole i ten vládní návrh. Kolega Martínek už o tom hovořil a politování vyslovil nad tím vývojem, který je.

Takže z plzeňského jednání jsme odešli s tím, že v podstatě bude pracováno s tím udržovacím přístupem. Když jsem se díval na návrh státního rozpočtu, možná mě vyvedou představitelé vlády z omylu, tak tam je počítáno, a je to logické, se současně platným zákonem. Takže není pokryto nic v podstatě. Kdo přidává, jak se říká, deset miliard, pět miliard anebo třicet - o tom ještě něco povím - tak vždy se vlamuje do toho, že tento rozpočet, který je předložen zatím vládou, to neřeší a vždy bude muset doznat nějaké korekce. Teď si musíme říci, v jakém jsme stadiu přípravy státního rozpočtu a jak jsme schopni a ochotni tuto korekci učinit.

Co mě zejména trošku překvapilo, byl vývoj, který probíhal. Zejména jsem sledoval diskusi Asociace krajů a Svazu měst a obcí, protože někdy máme tu potřebu, jak se říká, přinášet to dobro někomu, kdo se mu brání nebo ho chce v jiné podobě. A tady zrovna jsme v této situaci po jednání, zejména srpnovém, jak Asociace krajů, tak Svazu měst a obcí, které zde vyjádřily společně stanovisko v tom měsíci srpnu, že chtějí zahrnout do systému sdílených daní ve stejné míře jako daň z přidané hodnoty daně z příjmu, také spotřební a ekologické daně. To je první taková změna, zejména se tam objevují výrazy ekologické daně a i ty spotřební daně tam zaznívají jako jeden z hlavních požadavků. Dále chtějí docílit navýšení podílu obcí a krajů na sdílených daních, které budou kompenzovat propad ve financování obcí v důsledku zavedení společného zdanění manželů a v důsledku snížení sazeb v daňových zákonech, které mají být schváleny v rámci reformy veřejných financí. Předjímaly to, co bylo přijato. Do rozpočtového určení daní krajů by měly přejít peníze na přímé náklady na krajské školy, církevní a soukromé školy by nadále měly zůstat státu a základní školství potom obcím. Poslední požadavek, takový jasně stanovený, byl, že rozpočtové určení daní musí jasně dořešit, které činnosti musí obce a města zajišťovat, zda nejsou zbytné a jak řešit například příspěvek na výkon státní správy. Neměla by pokračovat situace, kdy stát na obce klade povinnosti, které pak musí samy financovat.

Proč jsem to tak podrobně zmínil? Z tohoto vyplývá, že předložený návrh, který řeší města a obce, je nyní jakoby v tlaku, kdy se sjednotil, z tohoto já vycházím, jak Svaz měst a obcí, tak Asociace krajů, že to chce komplexněji, to znamená i rozpočtové určení krajů, do toho zasáhnout. Takto věci připraveny samozřejmě nejsou.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP