(9.20 hodin)
(pokračuje Kala)
Po tuto dobu byl odvelen do Prahy a v Minkovicích nebyl zaměstnán. Tím částečně zpochybnil důvody uvedené v žádosti.
Mandátový a imunitní výbor po rozpravě přijal usnesení č. 42, na jehož základě bylo projednávání tohoto bodu přerušeno, bylo požádáno Okresní státní zastupitelství v Liberci o předložení trestního spisu vedeného proti poslanci Josefu Vondruškovi a současně byly postoupeny Okresnímu státnímu zastupitelství v Liberci dokumenty předložené poslancem Vondruškou. Jednalo se o oznámení o přijetí do prvního ročníku denního studia Fakulty Veřejné bezpečnosti VŠ SNB pro školní rok 1984-85 a o vysvědčení o státní závěrečné zkoušce na VŠ Sboru národní bezpečnosti, Fakultě veřejné bezpečnosti, ze dne 8. 7. 1988. Dne 10. září 2007 obdržel mandátový a imunitní výbor od Policie ČR, Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Služby kriminální policie a vyšetřování, originál trestního spisu vedeného proti poslanci Vondruškovi.
Přerušený bod byl projednáván na 15. schůzi výboru dne 13. září 2007. Mandátový a imunitní výbor přijal usnesení č. 45, které vám bylo rozdáno na lavice.
Mandátový a imunitní výbor vzal na vědomí zúžení žádosti Okresního státního zastupitelství v Liberci ze dne 10. září 2007, podle které uvedené nové skutečnosti neopravňují požádat o vydání poslance Josefa Vondrušky pro skutek pod bodem 1 žádosti Okresního státního zastupitelství v Liberci ze dne 6. srpna 2007, což byl útok vůči Vladimíru Hučínovi, a navrhuje Poslanecké sněmovně, aby v souladu s článkem 27 odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy ČR, a § 12 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyslovila souhlas k trestnímu stíhání poslance Josefa Vondrušky pro skutek spočívající v tom, že v přesně nezjištěné době v době výkonu trestu odnětí svobody Jiřího Volfa, narozeného 5. 1. 1952, v letech 1980 až 1983
a) ho v cele samovazby bezdůvodně udeřil rukou do obličejové části spánku tak, že poškozený upadl na zem, a poté jej pěstí udeřil na solar plexus, čímž poškozenému způsobil poruchu dýchání, a v tomto stavu ho opakovaně bil obuškem do celého těla v počtu několika desítek ran, což poškozenému způsobilo fyzické strádání, psychický otřes a utrpěl pohmoždění přední břišní stěny a měkkých tkání obličeje, a v případě mnohočetných pohmoždění podle znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, byla utrpěná zranění způsobilá poškozeného omezovat v obvyklém způsobu života po dobu 10 až 14 dnů,
b) ho v cele samovazby v přítomnosti dalšího, neztotožněného příslušníka SNV po pádu na zem opakovaně udeřil obuškem do nohou, přičemž poškozený utrpěl pohmoždění měkkých tkání dolních končetin s krevními výrony a případnými krevními výrony pod okosticí a podle znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, byla utrpěná zranění způsobilá poškozeného omezovat v obvyklém způsobu života po dobu cca 14 dní,
c) ho v cele samovazby bez zjevných důvodů začal opakovaně bít do rukou nasazenou koženou rukavicí, a následně ho po nápřahu rukou udeřil pěstí do obličeje, až poškozený v důsledku tohoto úderu upadl na zem, a když vstával a byl v podřepu, tak byl opětovně udeřen do obličeje a po této ráně upadl na bok, přičemž vysílením nemohl vstát a podezřelý ho začal opakovaně bít obuškem do celého těla i hlavy, a po tomto útoku poškozený upadl do bezvědomí. Po probrání z bezvědomí se mu točila hlava a zvracel, několik dní močil krev, měl bolesti hlavy a cítil nevolnost, což svědčí podle znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, o otřesu mozku a pohmoždění ledvin s nutností klidového režimu, léčebného a dietního programu po dobu dvou až tří týdnů,
d) ho na cele oddělení výkonu kázeňských trestů napadl ranami pěstí do obličeje, dokud poškozený neupadl na zem, kde byl opakovaně bit obuškem do celého těla, a když si instinktivně začal rukama chránit hlavu, byl obuškem bit do rukou a ledvin, na což reagoval poškozený tím, že bolestí rozhodil ruce, a podezřelý ho dále bil obuškem do odkrytých částí těla, žaludku, hlavy a trupu, přičemž tento mechanismus napadení mohl podle znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, způsobit vážná a život bezprostředně ohrožující poranění, jako jsou zlomeniny lebeční kosti, obličejových kostí, nitrolební krvácení, pohmoždění mozku, poranění nitrohrudních či nitrobřišních orgánů se zakrvácením dutiny hrudní či břišní,
v čemž orgány činné v trestním řízení spatřují podezření ze spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) trestního zákona.
Tolik zpráva o projednání této žádosti mandátovým a imunitním výborem.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane předsedo. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Paní poslankyně Kateřina Jacques. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Jacques: Dobré ráno, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové.
Já se nebudu vyjadřovat k obecné otázce imunity, jejímu rozsahu a jejímu zakotvení v českém právním řádu. O tom jsme tady diskutovali tuším na červnové schůzi a není to v této souvislosti třeba. Ale dovolte mi, abych zde uvedla, že osobně znám lidi, kteří byli konfrontováni s brutálním jednáním Josefa Vondrušky. Ty lidi znám osobně, jejich svědectví věřím, velice si jich vážím a těší se mé důvěře. Považuji za velice důležité, abych to v této souvislosti uvedla.
Také považuji za velice skandální způsob, jakým se Josef Vondruška dnes, v roce 2007, coby člen českého Parlamentu k těmto událostem vyjadřuje, jakým způsobem je obhajuje a jakým způsobem skandalizuje své oběti. To považuji za zcela nepřijatelné a jsem ráda, že mám možnost to zde říci.
V této souvislosti si dovolím říci za poslanecký klub Strany zelených, že budeme všichni hlasovat pro vydání Josefa Vondrušky a že se cítíme být velice znepokojeni samotnou skutečností, že je naším kolegou v českém Parlamentu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kdo dál se hlásí do této obecné rozpravy? hlásí se pan poslanec Zdeněk Jičínský. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vidím, že už tu jsou zase staré mikrofony.
Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych řekl také několik slov k této žádosti o vydání poslance Vondrušky. Můžeme si tu klást určité otázky, protože je skutečně zvláštní, že až po tak dlouhé době je tu tato žádost podána. Protože pan poslanec Vondruška už jednou členem zákonodárného sboru byl. Můžeme si tu klást i otázky obecnější z hlediska řekl bych zásad právního řádu, zda je správné, že se tu neuplatňuje obecná zásada promlčení trestných činů, protože i tak závažný trestný čin, jako je vražda, se po dvaceti letech promlčuje. To je spojeno s tím, že v souvislosti se zákonem o protiprávnosti komunistického režimu byla zrušena pro určité trestné činy zásada, která je obsažena v Listině, to je zákaz retroaktivity. To jistě by bylo možné vzhledem k tomu, že nebylo do 17. listopadu možné se vyrovnat s určitými trestnými činy, ke kterým došlo za normalizace, případně po únoru 48. A nepochybně bylo správné tuto zásadu změnit. Mělo se tak stát ale ústavním zákonem, nikoliv zákonem normálním.
***