(10.10 hodin)
(pokračuje Dimitrov)
Stávající vládní návrh dále promítá věcné a formální návrhy změn dohodnutých sociálními partnery v Radě hospodářské a sociální dohody z května 2007. Jedná se o věcné a formální změny k odchylné úpravě pracovněprávních vztahů pedagogických pracovníků působících na základním a středním stupni školství, k vymezení případu, kdy v důsledku vyvinění se zaměstnavatele z odpovědnosti za pracovní úraz či nemoc z povolání nebude zaměstnanci příslušet při rozvázání pracovního poměru odstupné, k umožnění výkonu práce osobám mladším 18 let v týdenní a denní časové úpravě, k změně rozvržení pracovní doby, v případě konta pracovní doby včetně vypuštění požadavku předchozího souhlasu zaměstnavatele s jeho zavedením, k právní úpravě pružného rozvržení pracovní doby v týdenním a čtyřtýdenním období, k variabilitě rozdělení přestávky v práci na jídlo a oddech, k možnosti volby režimu odpočinku při sezónních prací v zemědělství, dále k možnosti zjednodušení mzdové kompenzace práce přesčas na základě smluvního jednání, k aplikačnímu zpřesnění poskytování náhrady nákladů na výživu pozůstalých v případě úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a při výplatě jednorázového odškodnění pozůstalých, resp. pozůstalému rodiči, který žil se zaměstnancem v domácnosti, k stanovení přednosti úpravy poskytování mzdy za noční práci a práci v sobotu a v neděli v kolektivní smlouvě před příslušným ustanovením zákoníku práce - přičemž k možnosti stanovení příplatku za tuto práci pod úroveň stanovenou zákoníkem práce si dovoluji uplatnit výhradu, stejně tak i k možnosti dohody zaměstnavatele se zaměstnankyní, resp. zaměstnancem pečujícím o dítě mladší než jeden rok o výkonu práce přesčas.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, předmět zákona není v rozporu s právem Evropské unie a Evropských společenství. Zákon se nedotýká oblasti rovnosti mužů a žen a nemá vliv na životní prostředí. Návrh zákona není spojen s požadavky na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, neovlivňuje negativně podnikatelské prostředí, ani sociální jistoty zaměstnanců.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, v závěru své zpravodajské zprávy sděluji, že doporučuji návrh navrhovatele, aby s návrhem zákona vyslovil v Poslanecké sněmovně souhlas a propustil ho do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže děkuji zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Nemám žádnou písemnou přihlášku. Viděl jsem prvního pana poslance Grospiče, pak se hlásí pan poslanec Kafka. Nejdříve tedy pan poslanec Grospič, poté pan poslanec Kafka.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte, abych řekl pár poznámek k předloženému tisku 288, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně tzv. technická novela zákoníku práce, tedy zákona číslo 262/2006.
Podle důvodové zprávy i úvodního slova zde by bylo možné souhlasit s tím, že se jedná o ryze technickou novelu, která v podstatě nemá žádný závažnější hlubší podnět, která v podstatě si klade za cíl odstranit určité nesrovnalosti a nesoulad s právním řádem, tj. ve věcech, kdy byly některé zákony projednávány souběžně s projednáváním zákoníku práce nebo i se zákony, které dosud nebyly realizovány a naplněny, a vzniká zde určité právní vakuum a zákoník práce musí na tyto okolnosti reagovat a potom odstranit i určité technické legislativní nedostatky, které se v zákoníku práce objevily po jeho přijetí. Myslím si, že do této míry s tím můžeme souhlasit a nemůžeme nic vyčítat předložené novele. Určitým faktem však zůstává, že předložená novela zákoníku práce jde v určitý moment za rámec technické novely a zavádí rozsáhlejší věcné změny v předloženém zákoně.
Je samozřejmě pravdou, že k těmto dohodám došlo mezi sociálními partnery působící v Radě hospodářské a sociální dohody, že byly uzavřeny po skončení meziresortního připomínkového řízení a že na nich je určitá shoda. Nicméně bych chtěl i za klub Komunistické strany Čech a Moravy upozornit, že se na některé věci prosazované v zákoníku práce nebo navrhované v této novele díváme s určitou opatrností, protože si myslíme, že jdou skutečně za rámec avizované technické novely a mohou mít v praxi hlubší dopady na úpravu vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a mohou se určitou měrou promítnout i do vývoje mezd v naší společnosti.
Zejména bych se chtěl dotknout toho, co považujeme za poměrně zásadní, a to je prolomení ochranných opatření pro práci osob mladších 18 let z 30 na 40 hodin měsíčně - vázáno tedy osmihodinovou pracovní dobou - s tím, že chápeme, že tato věc je v souladu se směrnicí Rady, ovšem na druhou stranu si také myslíme, že společenská poptávka zde není motivována jenom snahou vykrýt třeba období prázdnin a zaměstnávání v podobě brigád, ale že se s tím může otevřít, protože tam není žádná pojistka, určitým způsobem Pandořina skřínka pro celkový přesun a zaměstnávání mladistvých mezi 15 a 18 lety věku v této kategorii v celém systému hospodářství a svým způsobem to může vést i k určitým prolomením do mzdového vývoje, protože práce mladistvých svým způsobem bude ohodnocena nižší sazbou a také nebudou klást takové nároky na zaměstnavatele. V určité míře nám v této souvislosti vadí i používání institutu kont pracovní doby, kterým se prolamuje jeho ochrana ve vazbě na souhlas zaměstnance. Myslíme si, že z hlediska určité stability by měl institut souhlasu zaměstnance se zavedením kont pracovní doby zůstat zachován.
Určitým způsobem také máme pochybnosti nad otázkou, která se týká úpravy mzdy za noční práci a za práci v sobotu a v neděli. Chápeme, a je určitě zcela správné, že úprava kolektivní smlouvy bude mít přednost před úpravou obsaženou v zákoníku práce. Chápeme také, že procentuální vyjádření výše této mzdy za práci v noci a za práci v sobotu a v neděli není šťastné a nebylo šťastným řešením v zákoníku práce, protože se může vyjádřit i v nominální hodnotě. Ale chtěl bych upozornit na to, že v této souvislosti ustanovení, jak je formulováno, otevírá možnost, aby mohl v praxi nastat případ, kdy kolektivní smlouva upraví nižší výši této mzdy oproti zákoníku práce. V této souvislosti si myslíme, že by mělo ustanovení být takové, že umožní samozřejmě jiné stanovení, ne procentní, umožní jiné sjednání, ale procentní hranice v zákoníku práce určitým způsobem bude minimální.
Dále se domníváme, že je otázkou také diskuse prolomení zákazu přesčasové práce pro osoby pečující o dítě mladší jednoho roku, kdy sice je ponechána určitá vůle na vzájemné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nicméně myslíme si, že v praxi to může vést k tomu, že zaměstnanec víceméně pod tlakem a obavami o ztrátu zaměstnání bude víceméně vyhovovat zaměstnavateli, a může to vést k určité deformaci institutu ochrany dětí do jednoho roku a umožnění určitých práv zaměstnanců pečovat o tyto děti.
***