(10.20 hodin)
(pokračuje Grospič)

Chtěl bych říci, že nesdílíme ani trend, který se prolíná v podstatě zčásti s důvodovou zprávou, který upřednostňuje, že víceméně vývoj v Evropě se ubírá směrem upřednostňujícím zkrácené pracovní úvazky. My si myslíme, že to je sice v určité míře možná skutečnost celého vývoje, ale na druhou stranu, není to určitě žádný signál o ozdravení trhu práce.

Chtěl bych říci, kolegyně a kolegové, že my upozorňujeme tímto na určitá rizika, která se otevírají předložením této technické novely. Chápeme, že má své opodstatnění, respektujeme, že došlo k dohodě sociálních partnerů působících v Radě hospodářské a sociální dohody, ale máme určité obavy, že instituty nově upravené nebo zaváděné do zákoníku práce, přesahující rámec technické novely, mohou se ukázat v praxi jako kontraproduktivní zejména k ochraně práv zaměstnanců. Nicméně respektujeme propuštění této novely v prvém čtení.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím pana poslance Kafku jako dalšího přihlášeného a pak to bude pan poslanec Škromach.

 

Poslanec David Kafka: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy a pánové.

Zákoník práce je rozsáhlé čtení a připomínek větších či menších je k němu celá řada a nepochybně to tak bude i v budoucnosti. Připomínky jsou od zcela formálních až po dvě ústavní stížnosti, které k mé lítosti nejsou stále ještě vyřešeny. V předloženém návrhu se nicméně odstraňují některé zjevné nedostatky a doplňují se další ustanovení, která jsou konsensuální a dohodnutá s reprezentanty obou stran pracovněprávních vztahů. Předpokládám proto, že projednání předloženého tisku ve výboru pro sociální politiku by nemělo být zvlášť složité.

Můj návrh proto zní, aby se projednávání zkrátilo na 21 dní, takže by se na příští schůzi Sněmovny mohlo přikročit k druhému a třetímu čtení. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím pana poslance Zdeňka Škromacha.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, chtěl bych se jenom krátce vyjádřit k této novele zákoníku práce. Myslím si, že je to další krok ke zkvalitnění této normy, a jsem přesvědčen, že se začíná naplňovat vlastně původní záměr nového zákoníku práce, který měnil starý, který vycházel z principu co zákon nepovoluje, nelze sjednávat. Nový zákoník práce právě rozvíjí možnost smluvní volnosti. Samozřejmě může být diskuse o tom, zda volnost má být větší, či menší a v jaké míře. Změny, které byly dohodnuty v rámci tripartitního jednání a za podpory sociálních partnerů, si myslím, že právě rozvíjejí možnosti smluvní volnosti, ať už v oblasti pracovních smluv, tak v oblasti kolektivního vyjednávání.

Chtěl bych možná ještě upozornit v této souvislosti, že to je také potom otázka udržení sociálního smíru, a ČR dlouhodobě patří mezi země, kde nejsou nějaké zásadní střety, kde se nevedou nějaké těžké sociální boje, neklid, stávky, demonstrace apod. A z tohoto hlediska myslím, že je správný postup, který byl zvolen při návrhu této novelizace zákoníku práce, to znamená hledání souladu sociálních partnerů - jak zaměstnavatelských svazů, tak odborových svazů.

Myslím, že je možné tento návrh propustit do druhého čtení, a tak jak již bylo signalizováno nebo jak zaznělo již v debatách kolem novely, měla by tato novela proběhnout co nejdříve, tak abychom případně rozhodnutí Ústavního soudu, a vím, že jsou očekávání různá - já myslím, že konečně bude jasno, co je a co není ústavní, a bude rozhodnuta debata, která tu byla vedena dlouhodobě. A já doufám, že potom i v případné další debatě už o věcných změnách, které mohou být na základě rozhodnutí Ústavního soudu, tak jak bylo řečeno panem poslancem Kafkou například, že budou tedy respektována z obou stran tak, jak Ústavní soud rozhodne, a nebudou už nadále zpochybňována.

Proto si myslím, že takovým prvním menším krokem k dalšímu zkvalitnění zákoníku práce jako základní normy vztahů mezi sociálními partnery, zaměstnanci a zaměstnavateli, že tato norma je dobrá, a myslím si a doporučil bych, aby byla projednána ve zkráceném režimu, pokud bude i souhlas navrhovatele, ze strany vlády, ale pokud jsem registroval, tak by s tím neměl být zásadní problém.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych poprosil paní poslankyni Páralovou.

 

Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, navrhovaná novela zákoníku práce je velmi potřebná, já za ni panu ministrovi děkuji a velmi ji vítám. Odstraňuje nejen četné chyby, ale i takové případy, které způsobují výkladové nejasnosti.

Existují však další případy, kdy je potřeba takovéto závady napravit, a bohužel nebyly do návrhu zapracovány. Je možné rovněž ocenit, že z podnětu sociálních partnerů byly do návrhu zapracovány některé změny právní úpravy. Bohužel formulace těchto návrhů není zcela bezproblémová.

Beru v úvahu, že zákon vyžaduje celkovou větší rekonstrukci směřující k zásadnější liberalizaci pracovního práva a že to není předmětem této novely. Dobře rozumím skutečnosti, že je nutné vyčkat rozhodnutí Ústavního soudu o dvou ústavních stížnostech týkajících se zákoníku práce. Dovolím si však upozornit na další problémy, s nimiž se na mě lidé obracejí, které praxi trápí, které je nutno odstranit, které nejsou politické a jedná se pouze o zbytečné chyby.

Například pokud jde o zkušební dobu, jsou v praxi značné nejasnosti, zda se tato zkušební doba prodlužuje o dobu překážek v práci. Zákon říká, že se tyto překážky do zkušební doby nezapočítávají, což však vede k některým výkladům, že po dobu jejich trvání nelze pracovní poměr ve zkušební době zrušit. Nejvyšší soud sice tyto názory odmítl ve svém rozsudku z ledna 2004, avšak bylo by vhodnější formulaci o prodlužování zkušební doby výslovně uvést. Před měsícem jsem se setkala s tím, že byl zahájen na toto téma nový soudní spor.

Problém vzniká v důsledku podmínění převedení na jinou práci ze zdravotních důvodů a možnosti dát zaměstnanci výpověď ze zdravotních důvodů tím, že se k tomu vyžaduje lékařský posudek vydaný zařízením pracovně lékařské péče. Návrh novely navrací terminologii zpět k zařízení závodní preventivní péče, ale to je jen formální změna, která neřeší věcnou podstatu problému. Problém spočívá v tom, že podle zastaralé zdravotní legislativy není zaveden takový systém lékařských preventivních prohlídek v rámci závodní preventivní péče, aby zaměstnavatel mohl vyslat zaměstnance v případě pochybností o jeho zdravotní způsobilosti na takovou prohlídku. Jen výjimečně tyto předpisy počítají s mimořádnými prohlídkami.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP