(12.30 hodin)
(pokračuje Langer)
Myslím, že je fér také zmínit, pokud chceme mít dobře motivované policisty, hasiče, celníky, příslušníky Vězeňské služby, že nový služební zákon přinesl také významnou změnu v oblasti výsluh, kdy na jedné straně posunul nárok na výplatu výsluhy z deseti let na patnáct, ale to já považuji veskrze za správné, pokud chceme, aby lidé, když začnou sloužit například u policie nebo u hasičů, to pojali jako celoživotní povolání.
Nicméně pokud hovořím o mzdě a služebním příjmu, a vím, že ďábel bývá ukryt v detailu nebo v průměru, ale řeknu-li, že v průměru je služební příjem příslušníků bezpečnostních sborů v České republice ve výši 140 procent, to znamená v průměru o 40 procent vyšší než v ostatní rozpočtové nebo nepodnikatelské sféře, mám pocit, že podmínky pro ty, kteří chtějí pracovat, chtějí být za dobrou práci odměňováni, v tomto služebním zákonu stanoveny jednoznačně jsou.
Dovolte mi poznámku a úvahu nad tím, proč je navrhována tato dílčí změna služebního zákona ve zrychleném režimu, tedy aby s ní Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas právě teď a hned. Hovoříme o 150 bezplatných přesčasových hodinách, které je příslušník bezpečnostního sboru povinen vykonat za podmínek, které zmínil zástupce předkladatelů. A já si kladu otázku: Známe my všichni, kdo tady sedíme a sledujeme projednávání tohoto návrhu zákona, odpověď na otázku, která zní: Je to nové ustanovení, nebo je to staré ustanovení, které již několik existuje v právním řádu České republiky? Sděluji těm z vás, kteří nemají dostatek informací - a je to logické, protože každý se zaměřujeme na nějakou oblast - že 150 bezplatných přesčasových hodin je součástí právního řádu České republiky od roku 1993. A pak si kladu skutečně otázku, co najednou po čtrnácti letech vede předkladatele této novely k tomu, že navrhují vyslovit souhlas v prvním čtení, okamžitě.
Pokud hovoříme o 150 přesčasových hodinách, položme si také otázku, jestli je to doopravdy zadarmo, tak jak je zde naznačováno. Moje odpověď zní: Nikoliv. Služební zákon počítá s tím, že někteří příslušníci ve směnném provozu budou muset pracovat v jiném režimu a jinak než ostatní jejich kolegové, a proto jim přiznává příplatky za přesčasy, za služby o víkendech, o svátcích automaticky, paušálně, navýšením, a to 10procentním navýšením tarifu. Namísto čárkového kódu a možnosti si na něco dosáhnout nebo ne, tady se řeklo paušálně: tito příslušníci, u nichž se dá předpokládat takovéto čerpání a výkony za jiných podmínek, automaticky mají, jsouce zařazeni na příslušná místa, navýšen příjem o 10 procent do základního tarifu. Tedy té nárokové složky mzdy.
Myslím si, že je důležité si to takto popsat. Protože kdybychom hovořili jen o té jedné části, mohli bychom mít dojem, že se skutečně dějí nepravosti. A mým cílem není zablokovat diskusi na toto téma. Budeme o ní hovořit a já vám prokáži, že o ní hovoříme jak s policisty, tak s odboráři, respektive s těmi zástupci odborářů, kteří chtějí mluvit a kteří chtějí jednat. Považuji za důležité, abychom měli ty informace takto vyvážené a mohli posoudit, zda v tom zákoně skutečně je něco za něco.
Jsou tam nepříjemné věci. Je tam jasné zpřísnění podmínek pro vzdělání. Skončila doba výjimek, kdy někdo mohl zastávat funkci na základě nekonečné výjimky jenom proto, že byl kamarád se svým nadřízeným. To je určitě nepříjemné. Ale troufám si tvrdit, že se tady ve Sněmovně nenajde nikdo, kdo by zpochybnil tuto přísnost, jakkoli pro řadu příslušníků je to nepříjemné, chtějí-li dál dosloužit, nemají-li vzdělání, začít ještě teď studovat a doplňovat si vzdělání. Ale chceme-li mít kvalitně fungující bezpečnostní sbory, ty kvalifikační a vzdělanostní předpoklady a podmínky jsou zcela namístě.
Dovolte mi další otázku. Přichází tato novela z řad kolegyň a kolegů ve Sněmovně jako výsledek toho, že se s bezpečnostními sbory a odborovými zástupci bezpečnostních sborů nejedná? Že situace od 1. 1. 2007 ponechává vedení ministerstva a vedení jednotlivých bezpečnostních sborů lhostejnými? Že neexistuje důsledná a snadno zmapovatelná snaha tam, kde došlo k nepříznivým dopadům na konkrétní lidi, tyto problémy řešit? A tady já musím odpovědět, že žádný takovýto důkaz, respektive žádný takovýto důvod pro předložení novely neexistuje a nemůže existovat. A jsem přesvědčen, že kolegové ve výboru pro bezpečnost mi potvrdí, že i z mé strany jako ze strany ministra vnitra je absolutní, abnormální snaha o komunikaci nejenom uvnitř resortu, ale také uvnitř Poslanecké sněmovny s garančním výborem. Vzpomenete si určitě na to, že to byla moje iniciativa, kdy jsem sám navrhoval, abychom potom, co budeme mít k dispozici čísla a data za první tři čtvrtletí tohoto roku, projednali na výboru situaci v policii a bezpečnostních sborech, abychom si udělali odhad, respektive vyhodnocení toho, co se odehrálo, a odhad, co můžeme očekávat v roce 2008. Každý z členů výboru pro bezpečnost obdržel dva zápisy z jednání vedení resortu se zástupci odborových svazů, a to nesmírně detailních, obsahujících konkrétní čísla, konkrétní a data, a tudíž nemůže nikdo mít pocit, že z vedení resortu je poslancům cokoli upíráno. Jinými slovy, neexistuje důvod nekomunikace mezi vnitrem a poslanci a mezi vnitrem uvnitř resortu, který by odůvodňoval tento legislativní návrh.
Chci zdůraznit, co vyplývá z těch záznamů o jednání. Myslím si, že to je velmi důležité, abychom pochopili, že se skutečně snažíme o stabilitu bezpečnostních sborů, o intenzivní jednání se zástupci jednotlivých odborových svazů. A ta čísla jsou jasná. Jakkoli rozumím tomu, co zde bylo zmíněno, a ten zápis to také prokazuje, že každý jeden člověk musí být centrem našeho zájmu. Že pokud hovoříme o průměrech, potom nesmíme zapomenout na konkrétní lidi, na které může zákon dopadat.
Celní správa - srovnání příjmu první pololetí 2006 a první pololetí 2007, nárůst v průměru 2816 Kč. Vězeňská služba - srovnání za totéž období, nárůst 1718 Kč. Hasičský záchranný sbor - nárůst v průměru 2300 Kč. Policie ČR - nárůst v průměru 3400 Kč. Je to průměr. Nicméně z těch další čísel - a teď budu hovořit, protože zde byla zdůrazněna zejména policie, zejména o policii - v důsledku aplikace služebního zákona za první pololetí víme, že 94 procent policistů je z pohledu příjmu, služebního příjmu, na tom ve srovnání s minulým rokem lépe. Existuje skupina zhruba 2440 policistů, kteří mají propad, a existuje přesně ta skupina, kterou zmínil pan poslanec Bublan, zhruba 633, kde ten propad je výrazný. A tady z těch záznamů jednoznačně vyplývá, že služební funkcionáři mají povinnost rozebrat individuálně každý jeden z případů, aby bylo jasné, zda ten propad je důvodný, či není důvodný a jakým způsobem ho chtějí řešit.
A proč zmiňuji ta čísla? Kdyby ten poměr propadů a nárůstů byl opačný, kdyby nárůst byl u šesti procent a propad u 94 procent, pak bych byl první, kdo bude bít na poplach a říkat: systém je nastaven špatně, musíme ho okamžitě změnit. Ale je-li ten poměr 94 ku 6, pak jsem přesvědčen, že jsem zcela oprávněn tvrdit, že systém je nastaven dobře - a nerušme ten systém, nezasahujme do toho systému. A bohužel tento návrh, jakkoli vypadá, že do systému nezasahuje, do něj zasahuje a vážným způsobem ho také ohrožuje.
***